Pekařská 1976

Tragické úmrtí prodavačky květin u nemocnice sv. Anny, která se snažila zachránit muže, pod nímž se propadl chodník, a přitom byla sama stržena proudem vody a bahna do podzemí ulice Pekařské na nástupním ostrůvku tramvaje nedaleko domu číslo 62 (ve směru na Mendlovo náměstí), vzrušila a bolestně zasáhla téměř všechny obyvatele moravské metropole. Začali se ptát - jak se tohle mohlo vůbec stát, kdo tuto tragédii zavinil, a co bylo její příčinou? Ihned se vyrojilo mnoho spekulací; jednou z mnoha bylo, že brněnské vodárny dlouho dopředu věděly o velkém úbytku vody v podzemí, a že na tuto situaci nikdo nereagoval.

Faktem je, že pod povrchem ulice Pekařské se nalézá stoka z devatenáctého století, která odváděla vodu z celé Pekařské ulice. Navíc ve spodní části Pekařské (od nemocnice sv. Anny k ulici Úvoz) se nalézal Svratecký náhon, který byl zasypán při přestavbě Mendlova náměstí. Přidejme ještě, že Brno stojí na sprašových hlínách, které mají tendenci za období dešťů vytvářet různé podzemní dutiny (kaverny), a skutečnost, že toto nestabilní podloží svažité Pekařské ulice bylo a je stále zatěžováno tramvajovou dopravou.

Ostatky M. Bartošové se údajně nalezly téměř po dvaceti letech u kanalizační výpusti na ulici Kšírové, další část těla (kosterní pozůstatek lebky) o půl roku později v Brně-Černovicích na louce u řeky Svratky. Superprojekce nalezené lebky s fotografiemi oběti sice naznačila, že by mohlo jít skutečně o ostatky M. Bartošové, ale průkaznou pravdu mohl ukázat jen rozbor DNA, který nebyl nikdy proveden. Přesto byl případ uzavřen téměř na den přesně osmnáct let od tragické události.

propad na Pekařské