Dětská zahradní železnice v Obřanech

Nejmenší železnici "s přepravou osob" najdete v Brně Obřanech na Mlýnském nábřeží č.35a, v těsném sousedství vlakového nádraží v Maloměřicích (mapa nové okno). Narazil jsem na ni náhodou v souvislosti s fotografováním maloměřického nádraží, kde jsem si chtěl pořídil snímky Gregora Mendela.

klikni pro zvětšení

Dětská zahradní železnice v Obřanech

Pokud teď namítáte, že to není možné, nemáte pravdu - je. Jméno J.G. Mendela má totiž jedno z Pendolin, které každý den jako první projíždí Brnem po své jižní trase směrem na Bratislavu.

Byl slunečný, i když trochu větrný den, a do příjezdu rychlosoupravy zbývalo pět minut. Čekal jsem uprostřed železobetonové lávky klenoucí se nad kolejemi maloměřického nádraží. Sem tam pode mnou projela s typickým cvakáním kol nějaká ta ušpiněná mašinka, občas se zábradlí, o které jsem se opíral lokty, rozechvělo duněním nákladního vlaku.

S ubývajícím časem ve mně rostla zvědavost na rychlost, s kterou si to Pendolino prosviští pode mnou.

Právě v okamžiku, kdy se směrem na Prahu vydal starší rychlík, vynořila se v protisměru ladná příď našeho nejhezčího vlaku. Došlo tak k velice zajímavému setkání železniční techniky 20. a 21. století.

Pendolino projelo celým nádražím ne víc než šedesátkou, což mne nejen překvapilo, ale trochu i zklamalo. Nicméně, co se týče jeho vzhledu, skutečně u nás tento vlak nemá konkurenci.

Napadlo mne, že si ještě počkám na druhé Pendolino, "Smetanu", které mělo přijet něco po půl jedné, a že si ho vyfotím při výjezdu z obřanského tunelu. Nasedl jsem do auta, abych se rychle přemístil.

Už z dálky jsem viděl na Mlýnském nábřeží postávat velký chumel lidí.

Jestli to doposud nevíte, ulice Mlýnské nábřeží 35a je postrachem všech rodičů malých dětí. Pokud takové doma máte, důrazně vás varuji: pokud se někdy vydáte na procházku z konečné Obřan do Bílovic, běžte raději po druhém břehu, může se vám jinak stát, že vaše doposud jinak klidné a roztomilé dítě se změní v divoce plačícího spratka. Postačí k tomu jeho myšlenka na jednu jízdu vláčkem, věřte - nevěřte!

A co na Mlýnském nábřeží č.35a je?

Na úzkých kolejích se tu prohání lokomotivy v přibližném měřítku 1:10, táhnoucí za sebou vagonky s maximálně šesti dětmi do desíti let, a nebo jak uvádí majitel této železnice na svých stránkách nové okno, "jedné manželky neznámého věku".

Na začátku vzniku této miniželeznice, který se datuje do r.1990, byla myšlenka "o napodobení železničního systému 30. až 50. let 20. století" a možnost "vození dětí".

V současné době je v provozu parní souprava, dvouvozový motorák, diesel lokomotiva, zubačka, drezína a "brejlovec". Tvůrcům této miniželeznice se dobře daří rozvíjet původní záměr: dnes tu kromě zmenšeného systému kolejišť, semaforů a funkční vlakové soupravy, najdeme i několik obživlých dřevěných figurek nádražáků, jakýsi "železniční betlém". Z drezíny, plné pracujících figurek, nebývají nadšené jen děti, ale i dospěláci.

Jak jsem tak postával za plotem a pořizoval fotografie nové okno, po očku jsem sledoval tvář toho muže v modrácích, ovládajícího ze židle svůj vláček. Hrál ní stejný úsměv, jako u dětí, co nastupovaly a vystupovaly z vagonků.

Železnice, modely vláčků, to je koníček pro každýho kluka až do 105ti let.

Máte rádi vláčky? Hlasujte v anketě

Dětská zahradní železnice v Obřanech


Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain