Rosa coeli

Klášter byl postaven za vlády knížete Bedřicha (syna Vladislava II., v pořadí teprve druhého českého krále) roku 1181 a k jeho založení vedlo pravděpodobně pokání bohatých pánů z Kounic, které jim uložil papež za jejich účast v mocenských bojích mezi českým knížetem Soběslavem II. a rakouským vévodou Jindřichem II., při kterých došlo k zničení mnoha církevních staveb v Rakousku.

Již po čtyřech letech byl nový klášter ve velkém ohrožení, protože r. 1185 došlo k vyplenění Kounic českým knížetem Bedřichem, při jeho válečném tažení na Moravu proti tzv.neposlušným "moravským" Přemyslovcům. (wiki)
Po dalších sto letech (r.1284) se stává klášterem královským, když po vymření drnholecké větve Kouniců jde do vlastnictví krále Václava II. Klášter v té době natolik zbohatne, že si může dovolit na blízkém kopci postavit gotický hrad, který jej má chránit.

Následuje doba husitská a vpád husitů na Moravu. Klášter je jimi r.1423 dobyt a vypleněn, na rozdíl od nedalekého rajhradského kláštera, který je jejich řádění ušetřen. Tehdejší požár zničí klenbu chrámu, která už nikdy není obnovena - chrámovou loď zakryjí pouze dřevěné trámy.

16. století přináší úpadek kláštera, a to nejen hmotný, ale i morální: nový probošt přestupuje k luteránům a ožení se s jednou z místních jeptišek. To pobouří nejen olomouckého biskupa, ale i krále Ludvíka Jagelonského. Navíc se říká, že život zdejších jeptišek byl natolik "neřestný a krajně pohoršlivý", že místní vzali klášter útokem, a jeptišky vyhnali.

Klášter pak postupně změnil několik majitelů, dostal se mj. do rukou premonstrátů strahovského kláštera (1698), kteří se zasloužili o jeho částečné opravy. Jenže jako by byl klášter prokletý, hned po jeho novém vysvěcení v roce 1703 ho ničí další požár.

Jedna z nejstarších církevních památek osiřela, a do míst (foto) , kde se ozvěnou nesly modlitby věřících, teď v zimě tiše padá sníh ...