Slavné citáty
Nezařazené



Vše spěje k jednomu místu, všechno vzniklo z prachu a vše se v prach navrací
(Šalamoun, judsko-izraelský král, 973-933 př. n. l. )

Viděl jsem všechno, co se pod sluncem děje, a hle, to vše je pomíjivost a honba za větrem
(Šalamoun, judsko-izraelský král, 973-933 př. n. l. )

Co se dálo, bude se dít zase, a co se dělalo, bude se znovu dělat, pod sluncem není nic nového
(Šalamoun, judsko-izraelský král, 973-933 př. n. l. )

Zbytečná skromnost chudému škodí
(Homér, nejstarší řecký epický básník, asi 8. stol. př. n. l. )

Žebrák, který se stydí, je chudák
(Homér, nejstarší řecký epický básník, asi 8. stol. př. n. l. )

Není hroznější věci, nežli žaludek v těle, který se drze o slovo hlásí násilím třeba, i když jeho pán trpí a v srdci má žal
(Homér, nejstarší řecký epický básník, asi 8. stol. př. n. l. )

Bohové pomáhají těm, kdo si pomohou sami
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Není moudrý ten, kdo ví mnoho, ale ten, kdo ví, čeho je třeba
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Nespravedlnost, které se dopouštíme, a ta, kterou sami trpíme, není vážena na stejných vahách
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Útěchou pro nešťastné je míti soudruhy v strastech
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Nic není pro člověka užitečnější, než mluvit pravdu
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Věrolomný přítel je horší nepřítele
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

Žádná laskavost, ani ta sebemenší, se nikdy neztratí
(Ezop, autor bajek, 6. stol., bájná postava? )

K dobrým budu dobrý, k nedobrým budu také dobrý
(Lao-c, čínský filosof, zakladatel taoismu, 6.-5. stol. př.n.l. )

Kdo se vyzná v druhých je moudrý; kdo se vyzná v sobě je osvícený. Kdo přemůže druhé je silný; kdo přemůže sám sebe, je velký.
(Lao-c, čínský filosof, zakladatel taoismu, 6.-5. stol. př.n.l. )

Opravdová láska činí člověka odvážným
(Lao-c, čínský filosof, zakladatel taoismu, 6.-5. stol. př.n.l. )

Dojdou-li někomu síly, znamená to, že se vzdává v půli cesty ...
(Konfucius, čínský myslitel, 552-479. př.n.l. )

Je lepší rozsvítit byť jen malou svíčku, než proklínat temnotu
(Konfucius, čínský myslitel, 552-479. př.n.l. )

Mudrc hledá všechno v sobě, nerozumný člověk všechno v druhém
(Konfucius, čínský myslitel, 552-479. př.n.l. )

Zbabělost je, když víme, co máme činit, ale neučiníme to
(Konfucius, čínský myslitel, 552-479. př.n.l. )

Bázeň vede ke zmoudření
(Aischylos, athénský dramatik, 525-462. př.n.l. )

I stařec je k poučení vždy dost mlád
(Aischylos, athénský dramatik, 525-462. př.n.l. )

Je v povaze smrtelníků kopnout do člověka, když leží
(Aischylos, athénský dramatik, 525-462. př.n.l. )

Učiní-li muž něco z lásky ke světu, postará se svět o to, aby to již podruhé neučinil
(Aischylos, athénský dramatik, 525-462. př.n.l. )

Do týchž řek vstupujeme i nevstupujeme, jsme i nejsme
(Hérakleitos, řecký filosof, kol. r. 500 př.n.l. )

Charakter člověka je jeho osudem
(Hérakleitos, řecký filosof, kol. r. 500 př.n.l. )

Vše plyne
(Hérakleitos, řecký filosof, kol. r. 500 př.n.l. )

Pře je rodičkou poznání
(Hérakleitos, řecký filosof, kol. r. 500 př.n.l. )

Vyhnou-li se dobří boji, zvítězí špatní
(Hérakleitos, řecký filosof, kol. r. 500 př.n.l. )

A lidské věci churavějí od toho, že lidé léčí všechna zla zas novým zlem
(Sofoklés, řecký tragik, 497-406 př.n.l. )

Co sis sám zavinil, to bolí nejvíce
(Sofoklés, řecký tragik, 497-406 př.n.l. )

Mlčení mluví pro toho, kdo má slovo
(Sofoklés, řecký tragik, 497-406 př.n.l. )

Nikdo nemiluje život tak jako starý člověk
(Sofoklés, řecký tragik, 497-406 př.n.l. )

Život v nerozumu je životem nejpříjemnějším
(Sofoklés, řecký tragik, 497-406 př.n.l. )

Člověk má být takový k svému příteli, jaký je sám k sobě. Přítel je on sám v jiné osobě
(Sókratés, řecký filosof, 469-399 př.n.l. )

Nežijeme abychom jedli, ale jíme, abychom žili
(Sókratés, řecký filosof, 469-399 př.n.l. )

Vím, že nic nevím
(Sókratés, řecký filosof, 469-399 př.n.l. )

Život je nemoc
(Sókratés, řecký filosof, 469-399 př.n.l. )

Život nepodrobený zkoumání nemá cenu žít
(Sókratés, řecký filosof, 469-399 př.n.l. )

Člověk jest svět v malém
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Moudrý člověk může jíti do každé země, neboť vlastí dobré duše je celý svět
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Otcovo sebeovládání je pro děti nejlepším poučením
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Stálý styk se špatnými rozmnožuje sklon ke špatnosti
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Stáří je celkové ochromení: všechno má a ve všem mu něco chybí
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Závistník působí sobě žal a je pak sám sobě nepřítelem
(Démokritos, antický vzdělanec, asi 460-370 př.n.l. )

Demokracie - vláda lůzy - je podřízením rozumu vášni
(Platón, řecký filosof, 427-347 př.n.l. )

Jelikož jsem jeden, je pro mne lepší nesouhlasit s celým světem, než být v rozporu se sebou samým
(Platón, řecký filosof, 427-347 př.n.l. )

Přemýšlením promlouvá duše sama se sebou
(Platón, řecký filosof, 427-347 př.n.l. )

Starajíc se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní
(Platón, řecký filosof, 427-347 př.n.l. )

Všechno, co chceš, budeš mít, nešťastníče !
(Platón, řecký filosof, 427-347 př.n.l. )

Cítíme, že cítíme, a myslíme, že myslíme, to znamená, že jsme
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Člověk a mysl se čistí tragedií
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Milovat znamená přát bližnímu to, co považujeme za dobré z lásky k němu a nikoliv k sobě
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Moci svobodně užívat vlastní rozum, to je opravdové štěstí
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Naděje je sen bdícího
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Nic neničí lidské tělo jako trvalá nečinnost
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Platón je mi drahý, ale pravda ještě dražší (Pozn.: Aristotelés byl žákem Platónův)
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Přítel všech - přítel nikoho
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Rozumný člověk usiluje o život bez bolesti, ne o život příjemný
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Zkušenost, na rozdíl od vědění, ví, ale neví proč
(Aristotelés, antický filosof, asi 384-322 př.n.l. )

Není možné, aby člověk žil šťastně, nežije-li rozumně
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

Nic nestačí tomu, komu je málo to, co stačí
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

Nikdo si nevolí zlo, jestliže je vidí, nýbrž pokládá-li je za dobro ve srovnání s jiným větším zlem. Dá se jím zlákat a je lapen
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

Štěstí a blaženost nezáleží ani v bohatství, ani ve vynikající činnosti, ani v nějakém úřadě nebo moci, nýbrž v bezbolestném klidu, umírněnosti citů, a v takovém stavu duše, v němž se dbá mezí určených přírodou
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

Ten, kdo zapomene na minulé dobro, stane se starcem v týž den
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

V životě nedělej nic takového, že bys pak musel mít strach, aby se o tom nedověděli tví bližní
(Epikúros, materialistický myslitel (341-270 př.n.l. )

Člověk je člověku vlkem
(Titus M. Plautus, římský dramatik (251-184 př.n.l. )

Je snadné vládnout dobrým
(Titus M. Plautus, římský dramatik (251-184 př.n.l. )

Kde jsou přátelé, tam je i hojnost
(Titus M. Plautus, římský dramatik (251-184 př.n.l. )



Stalo se, tak se stalo; už se nedá odestát
(Titus M. Plautus, římský dramatik (251-184 př.n.l. )

Trpělivost je nejlepší prostředek proti všem potížím
(Titus M. Plautus, římský dramatik (251-184 př.n.l. )

Nedočká se dobra, kdo setrvává ve zlu, ani ten, kdo neprokazuje milosrdenství
(Ježíš Sírach, židovský učitel (3. až 2. stol. př.n.l. )

Často nemá člověk většího nepřítele než sebe samého
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Čím je kdo lepší, tím méně je schopen podezírat jiné ze špatností
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Čím výše stojíme, tím pokorněji si počínejme
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Dokud dýchám, doufám
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Hloupý člověk se vyznačuje tím, že vidí chyby druhých a na vlastní zapomíná
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Je lepší bezpráví trpět, než páchat
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Kéž bych mohl tak snadno najít pravdu, jako usvědčit lež !
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Raději se chci s Platónem mýlit, než mít s jinými pravdu
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Mír je svoboda založená na uznání práv každého člověka
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Největší vinu má ten, kdo nechce slyšet pravdu
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Nemůžeme milovatt toho, koho se bojíme, ani toho, kdo se bojí nás
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Nesnaž se předčít ostatní, nýbrž sám sebe
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Nic není tak typické pro přízemního a omezeného ducha jako láska k majetku
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Svoboda je účast na moci
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Velmi nespravedlivému míru bych asi dal přednost před nadmíru spravedlivou válkou
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Žádná moc se nesmí stavět nad zákony
(Cicero, římský politik, 106-43 př.n.l. )

Co chceme, tomu také ochotně věříme, a doufáme, že si i ostatní myslí, co si myslíme sami
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Darebáci nesmějí vědět, že z nich jde strach
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

I ty, Brute, můj synu?
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Charakter ženy se pozná podle toho, k čemu dává svolení
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Jen bezcitný muž uvádí ženu do rozpaků
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Mohu milovat jen tam a tehdy, pokud tím mohu zároveň někoho učit
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Nejednou se stává, že s rozkoší ubližujeme právě těm, které milujeme
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Neříkej vždy to, co víš, ale vždycky se snaž vědět, co říkáš
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Nikdo není natolik udatný, aby nebyl neobvyklými věcmi vyveden z míry
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

V pohromách se většinou z přátel stávají nepřátelé
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Zkušenost je učitelkou všech věcí
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Žena nechť není jen poctivá, ale nechť tak i vypadá
(Caesar, římský státník, 100-44 př.n.l. )

Ach, jaká to bída, zestárnout ve strachu
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Kdo léčí rány lásky, je i působí
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Zítřejší den je žákem dnešního
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Duševní bolest je horší nemoc než tělesná
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Je vinen dvojnásob, kdo se za své provinění nestydí
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Kdo rychle odsuzuje, není dalek toho, aby odsoudil rád
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Kdo ztratil víru, nemůže už nadto nic ztratit
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Lépe se ctí něco ztratit, nežli s hanbou vyzískat
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Prabídný je ten osud, který postrádá nepřítele
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Špatným je třeba nazvat toho, kdo je dobrý kvůli vlastnímu prospěchu
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Ta smrt je dobrem, která člověka zbavuje útrap života
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Z cizí vady čerpá moudrý nápravu vady vlastní
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Zlý člověk vždy živí svůj hněv
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

Žena buď miluje, nebo nenávidí, nic jiného
(Publilius Syrus, herec, 1. stol. př.n.l. )

V nic se nemůže doufat, když bohové nechtějí tomu
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Vše se mění, nic nezaniká
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Láska vše přemáhá, i my se poddejme lásce
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Snadný je sestup do podsvětí
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Zuřivost a hněv vrhá rozum do záhuby
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Zvítězit mohou ti, kdo věří, že mohou
(Vergillius, římský básník, 70-19 př.n.l. )

Co je obtížné, zdolávám trpělivostí
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Málo potřebuje ke štěstí, komu na prostém stole třpytí se solnička z dob rodičů jeho
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Náladu ovládej; pokud neposlouchá, vládne
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Nic není krásné ze všech stran
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Všechny čeká stejná noc / stezkou smrti jednou půjdeme
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Překážky v nás vyburcují vlohy, které by v nás za příznivých okolností zůstaly dřímat
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Pokolení našich rodičů, horší dědů, zplodilo nás ještě horší, a my brzy zplodíme potomstvo ještě zkaženější
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Jsme prach a stín
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Trpělivost činí snesitelnějším to, co nelze napravit
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Zlo nelze odstranit zlem
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Život nedal smrtelníkům nic bez velké námahy
(Horatius, římský básník, 65-8 př.n.l. )

Bohatství mne učinilo chudým
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Je vhodné nechat se poučit i od nepřítele
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

I když se nedostává sil, již sama vůle je hodna chvály
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

K odvaze nutí mne strach
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

kdo smí hřešit, hřeší méně
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Láska je druh války
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Není nic jistého v životě lidském
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Snes to, a vytrvej, ta bolest ti prospěje jednou
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Počátek naší bolesti často se v radostech skrývá
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Proto jsou zákony, by silnější nemohl všechno
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Přátelství si vyhledávej mezi sobě rovnými
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Královská, věř mi, je věc, pomáhat padlým
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Statečnost umírá lstí
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Ustup odpůrci, ustoupiv, odejdeš jako vítěz
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

V lásce se snáze dobereš konce než míry
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Vládce ať nespěchá s trestem, však odměnu měl by dát rychle
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Zlu se hned z počátku postav, dlouhým váháním zesílit může a pozdě pak přichází lék
(Ovidius, římský básník, 43 př.n.l. - asi 18 )

Vítěze se nikdo neptá, zda má pravdu
(Adolf Hitler, německý politik, 1985-1945 )

Do stáří jsem se staral o to, abych dobře žil, ve stáří o to, abych dobře umřel
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Chudobě chybí mnoho, lakotě všechno
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Když člověk zahálí a nevzdělává se, je mrtev a zaživa pohřben
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Ničemné je nepodat ruky těm, kdo klesli
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že jsou těžké, ale těžké jsou proto, že se o ně nepokoušíme
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Co nezakazuje konat zákon, to zakazuje stud
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

To, co bývaly neřesti, jsou dnes dobré mravy
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Vědět, kdy být zticha a kdy mluvit, to je vcelká věc
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Za své nejdůležitější předsevzetí považujme toto: říkejme to, co si myslíme, mysleme to, co říkáme, ať se řeč shoduje se životem
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Žádné otroctví není potupnější než otroctví dobrovolné
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Život je dlouhý dost, když víš, jak ho prožít. Život měříme skutky, a ne časem
(Seneca Mladší, římský filosof, 4 př.n.l. - 65)

Čistým je všechno čisté. Ale poskvrněným a nevěřícím nic není čisté
(Svatý Pavel z Tarsu, křesťsandký teolog, 10- 67)

Je pro muže lépe, když žije bez ženy. Abyste se však vyvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže
(Svatý Pavel z Tarsu, křesťsandký teolog, 10- 67)

Moudrost tohoto světa bláznoství jest u Boha
(Svatý Pavel z Tarsu, křesťsandký teolog, 10- 67)

Údělem člověka je, aby jednou zemřel a potom příide soud
(Svatý Pavel z Tarsu, křesťsandký teolog, 10- 67)

Každý si přeje, aby byly vytýkány spíše cizí chyby než jeho vlastní
(Marcus Fabius Quintilianus, římský rétor, po 35 - před r.100)

Od přírody nejvíce tíhneme k tomu, co jsme se naučili v raném mládí
(Marcus Fabius Quintilianus, římský rétor, po 35 - před r.100)

Ti, kdo se chtějí zdát hloupým vzdělaní, jsou vzdělanými považováni za hloupé
(Marcus Fabius Quintilianus, římský rétor, po 35 - před r.100)

Čestná smrt je lepší než život v hanbě
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Je třeba žít ve shodě s přírodou
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Moc není nikdy dostatečně pevná, je-li příliš velká
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Nenávist mezi blízkými příbuznými bývá obvykle nejprudší
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Nejhorší druh nepřátel jsou pochlebníci
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

V nejzkaženějším státě je nejvíce zákonů
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Vlastností lidské povahy je nenávidět toho, komu jsi ublížil
(Tacitus, římský historik, asi 55 - kolem r.120)

Člověk je zrozen k věrnosti, a kdo ruší věrnost, ruší podstatu člověka
(Epiktétos, řecký filosof, asi 55 - kolem r.135)

Osamělost je stav člověka bez pomoci. Kdo je sám, není proto ještě osamělý, právě jako leckdo může být osamělý, přestože je ve společnosti
(Epiktétos, řecký filosof, asi 55 - kolem r.135)

Bezpráví se často dopouští také ten, kdo něco nedělá, nikoli jen ten, kdo něco dělá
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Jak brzo zapomeneš všeho ty, tak brzo zapomenou všichni na tebe
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Jednej, mluv a mysli ustavičně tak, jako by ses už měl rozloučit se životem
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Minulost není pro mne ničím, budoucnost se mne ještě netýká
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Nejlepší způsobv odplaty je neoplácet špatné špatným
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Poněvadž jsem nepůsobil bolest jinému, nezasluhuji, abych ji působil sobě samému
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Přirozenost člověka je milovat i ty, kdož ho urážejí
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Zelený hrozen, zralý hrozen, suchý hrozen. Vše se mění, nikoliv, aby již nebylo, nýbrž aby se stalo tím, co ještě není
(Marcus Aurelius, římský císař, 121 - 180)

Dluh lásky je trvalý - nikdy nebudeme hotovi se splácením. Musíme totiž splácet denně, a přece stále dlužíme
(Órigenés, teolog a učitel, asi 185 - asi 254)

Proto se říká, že láska je větší než víra a naděje, protože jenom kvůli ní samé už člověk nebude nikdy více hřešit
(Órigenés, teolog a učitel, asi 185 - asi 254)

Počátek však nepotřebuje ty věci, které následují po něm, počátek všech věcí pak nepotřebuje žádnou z nich
(Plótínos, řecký filosof, 203 - 270)

Bůh se stal člověkem, aby se člověk stal Bohem
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

I ubohost lidí hřešících přispívá k dokonalosti všehomíra
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

Kdo se nenechá přemoci pravdou, bude přemožen omylem
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

Nelze najít pravdu jinak než skrze lásku
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

Kořenem veškerého dobra je láska
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

Opovrhnete-li světem, budte mít čisté srdce a poznáte toho, kdo svět stvořil
(Augustinus,filosof a teolog, 354 - 430)

Je-li Bůh, odkud je zlo? Avšak odkud je dobro, není-li Bůh?
(Boethius,státník a filosof, 480 - 524)

Láska je cesta, jež vede k životnímu cíli, rozum je jen průvodce.
(Boethius,státník a filosof, 480 - 524)

Pokaždé, když se štěstí odvrátí, je nejvyšším neštěstím to, že člověk byl předtím šťastný
(Boethius,státník a filosof, 480 - 524)

Kdybys mlčel, byl bys zůstal filosofem
(Boethius,státník a filosof, 480 - 524)

Žena, která na sebe nepoutá pozornost mužů, je v podstatě nešťastná
(Boethius,státník a filosof, 480 - 524)





Portál mojeBrno









Datum poslední aktualizace této stránky: 12.03.2024