Text
smuteční motto

Žít je tak složité a umřít tak prosté…
Olga Scheinpflugová

A přišla dlouhá noc a po ní žádné ráno…
Olga Scheinpflugová

O život můžeme přijít různě. Smrt je jen jednou z možností.
Robert Fulghum

Lidé, kteří jsou pro nás důležití, zanechávají svůj otisk v našich životech. Ať už ve skutečnosti zůstanou nebo odejdou, v našich srdcích jsou napořád, protože je pomáhali utvářet. A proto se na ně nedá nijak zapomenout.
Rachel Cohn, David Levithan

A za vše, za vše dík. Za lásku, jaká byla, za život, jaký byl...
Donát Šajner

Je země mrtvých a je země těch, kdo žijí a mezi nimi láska, to je most, který všechno přetrvá a všemu dává smysl.
Thornton Wilder

Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny, tisíce umřely, tisíce se mnou umrou, tisíce na smrt jsou znavení, neboť v smrti a zrození nikdo nezůstal jediný.
Jiří Wolker

Až umřu, nic na tomto světě se nestane a nezmění, jen srdcí několik se zachvěje v rose jak k ránu květiny…
Jiří Wolker

Smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého…
Jiří Wolker

… smrti se nebojím, smrt není zlá, ve smrti nejsem sám…
Jiří Wolker

Až umřu, na světě nic se nestane a nezmění, jenom já ztratím svou bídu a změním se ze všeho, snad stanu se možná stromem, možná člověkem, možná hromadou kamení, smrti se nebojím, smrt není zlá, smrt je jen kus života těžkého.
Jiří Wolker

Když vám nečekaně zemře osoba blízká a drahá, neztratíte ji najednou; ztrácíte ji postupně a dlouho – jak plyne čas, přestanou jí docházet dopisy, z polštářů vyvane její vůně, a nakonec se vytratí i její šaty ve skříni a prádelníku. Stále přibývá částí, které z ní postrádáte. A jednou přijde den, kdy zvlášť silně pocítíte, že vám nějaká určitá část chybí, a tehdy si uvědomíte, že je pryč, navždycky – a pak zas přijde další den a další určitá chybějící část.
John Irving

Nejdéle nežil člověk, který má nejvíc let, ale ten, kdo si svůj život nejvíce procítil.
Jean Jacques Rousseau

Celý lidský život je jen cesta ke smrti.
Lucius Annaeus Seneca

Není pravda, že se každý bojí smrti, neboť nikdo neví, zda není pro člověka nejvyšším požehnáním.
Sókratés

Smrt by měla být klidným přitakáním, láskyplným rozloučením se starými přáteli, se světem. Neměla by v ní být obsažena ani stopa tragédie.
Osho

Kdo se nebojí života, nebojí se ani smrti.
Arthur Schopenhauer

Nyní je čas – pro mě, abych zemřel, a pro vás, abyste žili. Pouze Bůh ví, kdo z nás je na tom lépe.
Sókratés

Kdo v srdci žije, neumírá. František Hrubín

Umírání je vlastně účelem bytí.
Arthur Schopenhauer

Život je nemoc a smrt začíná narozením. Každé vydechnutí a každý tep srdce je zároveň tak trochu umíráním – malým krůčkem ke konci.
Erich Maria Remarque

Smrt se neřídí našimi plány.
Moliere

Je krásné, že člověku je tak zatěžko přesvědčit se o smrti toho, jehož milujeme.
Friedrich Hölderlin

Každý z nás dluží přírodě svoji smrt.
Sigmund Freud

Rozumný jedinec by se neměl bát smrti, neboť jde o přirozenou životní událost.
Marcus Aurelius

Život jako celek nepřikládá smrti váhu.
Rabíndranáth Thákur

Žádná smrt není zlá, předchází-li jí život dobrý.
Kramerius

Nepátrej, co bude potom, nehleď na svět s nechutí, kdo se smířil s životem, smíří se i se smrtí.
Milan Lasica

Všichni jsme už od narození odsouzeni k smrti.
George Bernard Shaw

Smrt je odpoutáním od všech bolestí a hranicí, kterou naše utrpení již nepřekročí. Smrt nás ukládá do toho klidu, kde jsme spočívali před svým narozením.
Lucius Annaeus Seneca

Deficit omne, quod nascitur. (Vše, co se rodí, umírá.)
Quintilian

Smrt je největší dar přírody. Plinius starší

Zemřít je právě tak přirozené jako narodit se, snad je to dokonce i stejně bolestné.
Francis Bacon

…také umírání je jeden z našich životních úkolů, proto postačí také v této věci splnit svou povinnost.
Marcus Aurelius

Smrt se nám celý život směje. Proč bychom se my nemohli smát jí.
Marcus Aurelius

Smrt znamená vždy poslední tečku za slovem „Život“.
Margita Figuli

Co dává smysl životu, dává smysl i smrti.
Antoine de Saint-Exeupéry

Každý krok v životě je krokem ke smrti.
Casimir Delavigne

Kdo věří, nikdy není sám – ani během života, ani během smrti.
Benedikt XVI.

Nejlepší smrt má ten, kdo umíraje je oplakáván svými.
Lucius Annaeus Seneca

Smrt je někdy trestem, často darem, pro mnohé dobrodiním.
Lucius Annaeus Seneca

Popel vše srovná; nerovni se rodíme, rovni umíráme.
Lucius Annaeus Seneca

Smrt tedy ničím není a nás se netýká v ničem, protože podstata duše je nesmrtelná zřejmě.
Titus Lucretius Carus

Teprve až smrt zarámuje život, portrét je doopravdy zavěšen na zdi.
William James

Pro nás se to nazývá a je to smrt, když zemřeme, ale pro Boha je to spánek – tak tichý, že tišší už být nemůže.
Martin Luther

Smrt je ze všeho to poslední.
Marcus Tullius Cicero

Největší poklad na světě je srdce drahé matky, a kdo je ztratil, chudý jest, byť největší měl statky.
Jan Neruda

Ten život stálý boj a mír jen bezděky, a smrt jen krátký boj a poklid navěky.
J. Kollár

Není smrti, zůstává věčně živý, kdo spravedlivý byl a dobrotivý.
František Halas

Čas, bratr mého srdce, jež jde a odměřuje mi hodiny bytí, zaváhá, zhroutí se do tváře mé, usne a zavoní jak kvítí.
Josef Hora

Jaký úděl umlknout v té chvíli, odejít a umlčet nemohoucně v okamžiku, kdy se vyplnily sny, které jsi vzýval tak vroucně!
Jaroslav Seifert

Zvedám jí ruku. Je v ní chlad, prsty jsou přitisklé k dlani. Kytičku chci jí do nich dát, už naposledy tentokrát. A ještě se mi brání.
Jaroslav Seifert

Není tu třeba slz a není třeba nářku, ni pokání a trpkých výčitek. Vždyť v majestátu smrti ni zrnko není hany, je velebný jen klid.
John Milton

Na shledanou, drahý, na shledanou, zůstaneš mi v srdci na věky. Rozejdeme se, není na vybranou. Svede nás až zítřek daleký.

Já půjdu tam, kam všechna pokolení odešla. A lesy budou stále v slunci snít a vody dřímat v lesku bílých hvězd.
Julius Zeyer

Ze všeho jediná zbylas nám, matičko, vychladlé zemi jak podzimní sluníčko, podzimní sluníčko neslní, nepálí, přece se zatřesem, když se nám zakalí.
Jan Neruda

Život je jako rosa na trávě – tak rychle uplyne.
Julius Zeyer

A láska zůstala – ta smrti nezná.

Odešel dobrý člověk…

Až tady nebudu, zmizí jak sen, co jsem si ponechal pro sebe jen. Až tady nebudu, žít bude dál v druhých, co jsem jim v životě dal.

Co vděkem za lásku a péči Tvou Ti můžeme dát – hrst krásných květů naposled, a pak jen vzpomínat...

Dotlouklo srdce drahé maminky, odešlo na věčnost spát. Maminko zlatá, zůstaneš s námi ve věčných vzpomínkách.

Dopracovaly pilné ruce, utichlo navždy předobré srdce. Očima drahýma se již nepodíváš, teď klidným spánkem odpočíváš.

Jak tiše žil, tak tiše odešel, skromný ve svém životě, velký ve své lásce a dobrotě.

Jak tiše žila, tak tiše odešla, skromná ve svém životě, velká ve své lásce a dobrotě.

Kdo Tě znal, ten zná naši bolest, ten ví, co jsme v Tobě ztratili.

V našem srdci žiješ věčně dále – spi sladce, vždyť se opět shledáme.

Kdo byl milován, nebude nikdy zapomenut.

Zvykli jsme si na život ve dvou a jeden pro druhého… Bylo to hezké a bylo nám spolu dobře.

Posílám pozdrav poslední... všem, kdo měl mne rád, mně se víc nerozední, já budu spát.

Přestalo tlouci srdce Tvé znavené, nebylo z ocele, nebylo z kamene. Bolestí znaveno přestalo bít, nebylo léku, jímž mohlo žít.

Za srdce otcovské na světě náhrady není, proto je tolik bolestné s tatínkem rozloučení.

Za srdce mateřské na světě náhrady není, proto je tolik bolestné s maminkou rozloučení.

Neplačte drazí, že odcházím spát, jak pokynul mi Osud. Ve věčné noci bude se mi zdát, že žiji s Vámi dosud.

Neplačte, že jsem odešel, ten klid a mír mi přejte, jen věčné světlo vzpomínky mi stále zachovejte.

Neplačte, že jsem odešla, ten klid a mír mi přejte, jen věčné světlo vzpomínky mi stále zachovejte.

Jediná na světě, kdo by ji neměl rád, jež umí odpouštět a tolik milovat, na ni nám zůstane nejhezčí vzpomínka, ta bytost nejdražší – to je Tvá maminka.

Nezemřel jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali.

Nezemřela jsem, neboť vím, že budu žít stále v srdcích těch, kteří mne milovali.

Odešel's, drahý, bez slůvka rozloučení, tak náhle, že těžko k uvěření...

Odešla's, drahá, bez slůvka rozloučení, tak náhle, že těžko k uvěření...

Úsměv měl na rtech, dobrotu v srdci, lásku v duši...

Úsměv měla na rtech, dobrotu v srdci, lásku v duši...

Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešel jsi sám.

Po krátkých cestách chodili jsme spolu, na dalekou odešla jsi sama.

Maminko naše zlatá, vzpomínka na Tebe vždycky svatá, v srdci nás bude hřát.

Jak tiše žil, tak tiše odešel…

Jak tiše žila, tak tiše odešla…

Odešel’s nám, tatínku drahý, láska a vzpomínky na Tebe zůstanou.

Odešla’s nám, maminko drahá, láska a vzpomínky na Tebe zůstanou.

Buď vůle Tvá, jako v nebi, tak i na zemi.

Bůh pokynul a srdce upřímné a milující navždy zastavilo tlukot svůj...

V náruč Boží, odkud jsme vyšli, večer se všichni vrátíme zas.

Jdu k Tobě Pane, za hlasem Tvým jsem šel, Ty poskytneš mi příbytek, kde nebude již žal...

Nevíme dne ani hodiny...

Dnové moji jsou jako stín nachýlený a já jako tráva uvadl jsem. Žalm 102,12

Byť se mi dostalo jíti přes údolí stínů smrti, nebudu se báti zlého, neboť Ty se mnou jsi. Žalm 23, 4

Buď vůle Tvá...

Blahoslavení čistého srdce, neboť oni Boha viděti budou. Mat. 5, 8

Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude. Jan 11, 23

Blahoslavení jsou od této chvíle mrtví, kteří v Pánu umírají. Duch zajisté dá jim, aby odpočinuli od prací svých, skutkové pak jejich jdou za nimi. Zjev. 14, 13

Můj Vykupitel žije, to jedno vím, a že nakonec se nad prachem postaví Job. 19, 25

Uval na Hospodina cestu svou, slož v něm naději, on zajisté všecko spraví. Žalm 37, 5

Nyní pak zůstává víra, naděje a láska, to tré, ale největší z nich láska. I. epištola Pavla ke Kor., Kap. 13, 13

Musíme skrze mnohá soužení vejíti do království božího. Skut. apoštolské 14, 22

Byť mi se dostalo jíti přes údolí stínu smrti, nebuduť se báti zlého, nebo ty se mnou jsi… Žalm 23, 4

Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky. Žalm 73, 26