Křivé jezero

Křivé jezero, původní meandr Dyje se zachovalou částí nivy s lužními loukami, nelesními mokřadními a vodními společenstvy, se nachází mezi tokem Dyje a Mlýnským náhonem jižně od obce Nové Mlýny v okrese Břeclav.

Od roku 1973 je tato nevelká oblast o rozloze 0,5 ha součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace o rozloze cca 120 ha, která zahrnuje pravobřežní část dyjské nivy a rozkládá se v katastru obcí Milovice a Nové Mlýny. Křivé jezero je chráněno jako národní přírodní rezervace, a zároveň je mezinárodně významným mokřadem podle Ramsarské úmluvy.

V podrostu lužního lesa Křivého jezera roste více než 100 000 jedinců bledule letní, která zde vytváří nejpočetnější populaci na území ČR. Z dalších významných rostlin se zde vyskytuje např. ladoňka dvoulistá, kosatec sibiřský a violka slatinná. V Křivém jezeře až do začátku devadesátých let přežíval leknín bílý, jehož populace pravděpodobně zanikla při vyschnutí jezera. Z chráněných druhů hub je dokumentován výskyt kalichovky lužní, která u nás roste pouze v lužních lesích na nejjižnější Moravě; z druhů zařazených do červené knihy roste na starých kmenech jilmů a vrb trepkovitka šafránová.

Na území Křivého jezera pravidelně hnízdí orel mořský, luňák červený i hnědý, lesní kolonie čápů bílých a kolonie kormoránů velkých. Ze savců se zde vyskytuje několik rodin bobra evropského, který sem dorazil z Dolních Rakous. Z významných bezobratlých zde žijí největší evropští brouci - roháč obecný a tesařík obrovský. V jarních periodických tůních se vyskytuje listonoh jarní, žábronožka sněžní a několik druhů lasturnate. Na březích tůní žije střevlík Carabus clathratus, který v českých zemích žije výhradně v zaplavovaných nivách Podyjí. V lesích je běžný tesařík obrovský a roháč obecný. V silných větvích a kmenech mohutných starých dubů buduje hnízda velmi vzácný mravenec lužní. V tůních se rozmnožuje velký počet obojživelníků, např. rosnička zelená, skokan ostronosý, skokan krátkonohý, skokan skřehotavý a čolek velký.