Čeští panovnícim českých panovníků s odkazy* na WIKIPEDII 
/ Klikněte myší na jméno panovníka / http://mojebrno.jecool.net/
Období panování   Panovníci českých zemí rodiče doba rod český narozen zemřel stár jak pochován manželky Poznámka 1 Poznámka 2         Poznámka 3              
OD DO klikni na jméno panovníka otec matka vlády   král                                        
                                                       
    Sámova říše                                                  
623/4 658/9 SÁMO     5                 z kupce válečníkem, původem Frank Vedl povstání slovanských kmenů proti kočovným turskotatatrským Avarům                        
689 830 mezeru v dějinách "vyplňují" kronikáři bájnými (ale nedoloženými) knížaty - viz. Tabulka dole                                                   
    Velká Morava                                                  
830 846 MOJMÍR I.     16 Mojmírovci   ? 846         Zakladatel Velkomoravské říše                          
846 870 RASTISLAV (ROSTISLAV)     24 Mojmírovci   ? 870  ?     Bavorsko? Miloslava synovec knížete Mojmíra, orientace na Byzantskou říši. Příchod Cyrila a Metoděje r. 863                          
871 894 SVATOPLUK I.     23 Mojmírovci   ? 894       Sventozizna synovec knížete Rastislava. Zaujal jeho místo. Měl tři syny Největší rozkvět říše                        
894 906 MOJMÍR II. Svatopluk I. Svatožizň 12 Mojmírovci   ? 906         syn Svatopluka Zánik Velké Moravy po nájezdu kočovných Maďarů                        
    České knížectví                                                  
870 888/9 BOŘIVOJ I. Hostivít   18 Přemyslovci   852/853 888/889 36     sv. Ludmila První historicky doložitelný kníže z rodu Přemyslovců Boj s Franky. Přijak křest od Metoděje. Uznal vládu Svatopluka nad Čechy                        
890 894 SVATOPLUK I.     4 Mojmírovci   ? 894       Sventozizna mocenský záskok v "českém prostoru" - Spytihněv I. je příliš mladý                          
894 915 SPYTIHNĚV I. Bořivoj I. sv. Ludmila 21 Přemyslovci   875 915 40   Pražský hrad   Orientace na východofranskou říši - Arnulfa                          
915 921 VRATISLAV I. Bořivoj I. Ludmila 6 Přemyslovci   888 921 33 v boji Bazilika sv. Jiří Drahomíra bratr Spytihněva I. 921 - vláda kněžny Drahomíry, později uškrcené kněžnou Drahomírou. Ludmila později za svatou                        
921 935 VÁCLAV I. (SVATÝ) Vratislav I. Drahomíra ze Stodor 4 Přemyslovci   907 935 28 zavražděn Katedrála sv. Víta   Zavražděn ve Staré Boleslavi 28.9.935 bratrem Boleslavem I. Spojenectví se Saskem. Důvod spiknutí proti němu                        
935 972 BOLESLAV I. (UKRUTNÝ) Vratislav I. Drahomíra ze Stodor 37 Přemyslovci   915/921 972 57     Biagota Vrah Václava I. Ozbrojený konflikt se Saskem. Později uznání císaře Oty I.                        
972 999 BOLESLAV II. (POBOŽNÝ) Boleslav I. Biagota 27 Přemyslovci   929/935 999     Bazilika sv. Jiří Adivea Zřízení pražského biskupství. Vyvraždění Slavníkovců.                          
999 1002/3 BOLESLAV III. RYŠAVÝ Boleslav II. Adivea 3 Přemyslovci   asi 966 1037       N.N. Hroucení přemyslovské moci. Povstání pod vedením Vršovců Útěk do Němec. Toho využívá polský Boleslav Chrabrý         Později stojí za vyvražděním Vršovců              
1002 1003 VLADIVOJ Měšek I. Doubravka Přemyslovna 1 neznámý   ? 1003   alkohol     Přemyslovci nebo Piastovci? Dosazen Boleslavem Chrabrým                          
1003 1004 BOLESLAV I. CHRABRÝ Měšek I. Přemyslovna Dobrava 1 Piastovci   966/967 1025 59       Nechal oslepit a uvěznit Boleslava III. Ryšavého Vláda B III byla politicky neúnosná Obsadil Prahu (předtím Slezsko a Moravu)       Vyhnán Přemyslovci Oldřichem a Jaromírem                
1003 1012 JAROMÍR Boleslav II. (2. neznámá manž.) 9 Přemyslovci   před 975 1035   zavražděn Bazilika sv. Jiří   Spoluvláda v letech 1033-1034, zavražděn Vršovci Svržen bratrem Oldřichem.                        
1012 1033 OLDŘICH Boleslav II. (2. nezmámá manž.) 21 Přemyslovci   975 1034 59   Bazilika sv. Jiří Juta Romantický příběh o Oldřichovi a Boženě (měla mu dát syna) Vytlačil Poláky z Moravy a Moravu připojil k Čechům                        
1034 1055 BŘETISLAV I. Oldřich Božena 21 Přemyslovci   1003 1055 52   Katedrála sv. Víta Jitka únosce Jitky, budoucí manželky. Dala mu pět synů Válka s Poláky, získal území. Expanze do Uher                        
1055 1061 SPYTIHNĚV II. Břetislav I. Jitka ze Svinibrodu 6 Přemyslovci   1031 1061 30   Katedrála sv. Víta Ida První "povinné" vystěhování Němců z Čech Nařízení postihlo i jeho matku Jitku…                        
1061 1092 VRATISLAV II.[1] Břetislav I. Jitka ze Svinibrodu 31 Přemyslovci 1 1031 1092 61 při lovu Vyšehrad ?, Adléta Uher. První český král z rodu Přemyslovců Nové biskupství v Olomouci, zvýšení významu Moravy         Freska ve Znojemské rotundě     Podělil bratry Konráda a Otu o úděly na Moravě        
1092 1092 KONRÁD I. BRNĚNSKÝ Břetislav I. Jitka ze Svinibrodu 0 Přemyslovci   1035 1092 57     Virpirka Vládl pouze 8 měsíců                          
1092 1100 BŘETISLAV II. Vratislav II. Adléta Uher. 8 Přemyslovci   ? 1100   zavražděn prý Vršovci Katedrála sv. Víta Lukarta Silně věřící, hon na pohany, Židy. Vyhnání Vršovců.  Vpád do Polska                        
1101 1107 BOŘIVOJ II. Vratislav II. Svatava Polská 6 Přemyslovci   1064 1124 60   Katedrála sv. Víta Helbirga Mladší bratr Břetislava II. Další vláda 1117-1120 Porušení nástupnického řádu bylo příčinou sporů mezi Přemyslovci                        
1107 1109 SVATOPLUK (OLOMOUCKÝ) Ota I. Olomoucký Eufemie Uherská 2 Přemyslovci   ? 1109   zavražděn Kladruby klášter N.N. Vyvraždění Vršovců.                          
1109 1117 VLADISLAV I. Vratislav II. Svatava Polská 8 Přemyslovci   ? 1125     Kladruby klášter Richenza Bratr Bořivoje II. Po jeho návratu z Uher mu předal vládu                          
1117 1120 BOŘIVOJ II. Břetislav I. Jitka ze Svinibrodu 3 Přemyslovci   1064 1124 60                                  
1120 1125 SVATOPLUK (OLOMOUCKÝ) Ota I. Olomoucký Eufemie Uherská 5 Přemyslovci     1109   zavražděn                                
1125 1140 SOBĚSLAV I. Vratislav II. Svatava Polská 15 Přemyslovci   1090 1140 50   Vyšehrad Adléta Arpá. I on označován jako "Otec vlasti"                          
1140 1172 VLADISLAV II.[2] Vladislav I. Richenza z Bergu 32 Přemyslovci 2 1110 1174 64   Strahovský klášt. Gertruda Druhý český král z rodu Přemyslovců Trestná výprava na Moravu         Účelové spojenectví s Fridrichem I. Barbarossou (Rudovousem)              
1172 1173 BEDŘICH Vladislav II. Gertruda B. 1 Přemyslovci   1141 1189 48   Katedrála sv. Víta Alžběta Uhers. Další vláda 1176-1189 Válčil s moravskými Přemyslovci                        
1173 1178 SOBĚSLAV II. Soběslav I. Adleta Arpádovna 5 Přemyslovci   1128 1180 52   Vyšehrad Eliška Polská 1/3 života prožil ve vězení na hradě Přímda Boje s Vladislavem II, a mor. Přemyslovci - hlavně s Konrádem Otou             Otec Václava          
1176 1189 BEDŘICH Vladislav II. Gertruda B. 13 Přemyslovci   1141 1189 48       Fridrich Barbarossa ho jmenoval knížetem a Morava prohlášena samostatným markrabtsvím                          
1189 1191 KONRÁD II. OTA Konrád II. Znoj. Marie Srbská 2 Přemyslovci   1136/1140 1191   na mor Praha Hellicha Sjednotil Čechy a Moravu po krvavé bitvě u Loděnic (Mor.Kruml)                          
1191 1192 VÁCLAV II. Soběslav I. Adléta Arpádovna 1 Přemyslovci   1137 1192 55       Vládl snad jen 3 měsíce, svržen Přemyslem Otakarem I. Bratr Soběslava II.                        
1192 1193 PŘEMYSL OTAKAR I. Vladislav II. Judita Durinská 1 Přemyslovci   1155 1230 75   Katedrála sv. Víta Adléta Míšeňs. mladší bratr Bedřicha, svrhl Václava II. Zrada od českých pánů Boje s moravskými Přemyslovci                        
1193 1197 JINDŘICH (BŘETISLAV III.) Jindřich Přemyslovec Markéta 4 Přemyslovci     1197     Doksany Klášter   biskup Jindřich svými intrikami svrhl PO I. Utekl před tažením PO I. do Prahy                        
1197 1197 VLADISLAV JINDŘICH Vladislav II. Judita Durinská 0 Přemyslovci   1160 1222 62   Velehrad Heilwida zakladatel kláštera ve Velehradě Předal vládu Přemyslu Otakarovi I. a zůstal mu věrný. Vznik království.                        
    České království                                                  
1197 1230 PŘEMYSL OTAKAR I.[3] Vladislav II. Judita Durinská 33 Přemyslovci 3 asi 1155 1230       Adléta, Konstancie Uherská Třetí český král,  zajistil dědičnost koruny svým potomkům Zlatá bula sicilská 1212                        
1230 1253 VÁCLAV I. (JEDNOOKÝ) Přemysl Otakar I. Konstancie Uherská 23 Přemyslovci 4 1205 1253 48   klášter Na Frant. Kunhuta Projekt vzniku 13ti královských měst                          
1253 1278 PŘEMYSL OTAKAR II.[4] Václav I. Kunhuta Štaufská 25 Přemyslovci 5 asi 1233 1278 45 v boji - bitva na Moravském poli s R.H. Katedrála sv. Víta Markéta označení "král železný a zlatý" Počátek střetů mezi Přemyslovci a Habsburky                        
1283 1305 VÁCLAV II. Přemysl Otakar II. Kunhuta Uherská 22 Přemyslovci 6 1271 1305 34 tuberkuloza Zbraslav klášter Guta H., Eliška R. správcem Čech Ota Braniborský, na Moravě vládl Rudolg Habsburský Druhou ženou Eliška Rejčka                        
1305 1306 VÁCLAV III.[5] Václav II. Guta Habsburská 1 Přemyslovci 7 1289 1306 17 zavražděn Zbraslav klášter Viola Těšínská zavražděn v Olomouci při tažení proti Vladislavu Lokietkovi Manželství s Violou bylo bezdětné     Vymření Přemyslovců po meči                  
1306 1307 RUDOLF (I). HABSBURSKÝ Albrecht I. Habsb. Alžběta Tyrolská 1 Habsburkové 9 asi 1281 1307 26 úplavice Katedrála sv. Víta Eliška Rejčka První Habsburk na českém trůně. Král "Kaše" - šetrný zemřel u Horažďovic když bojoval proti opozici vedené Vilémem Zajícem z Valdeku                        
1307 1310 JINDŘICH KORUTANSKÝ Menhard II. Alžběta Bavorská 3 Menhardovci 8 asi 1265 1335 70   klášter Stamps Anna Přemysl. Rozvrat českých zemí. Řešení opata zbraslavského: provdat poslední přemyslovnu Elišku                          
1310 1346 JAN LUCEMBURSKÝ[6] Jindřich VII. Luc. Markéta Brabanská 36 Lucemburkové 10 1296 1346 50 v boji Lucembursko Eliška Přemyslovna Nešťastné manželství. Spory se synem.  Zemřel v bitvě u Kresčaku, které se účastnil i jeho syn Karel IV                         
1346 1378 KAREL IV.[7] Jan Lucemburský Eliška Přemyslovna 32 Lucemburkové 11 1316 1378 62   Katedrála sv. Víta   Založení Pražské univerzity 1348 Český král a současně (první český) římský císař                        
1378 1419 VÁCLAV IV.[8] Karel IV. Anna Svidnická 41 Lucemburkové 12 1361 1419 58 mrtvice Katedrála sv. Víta Johana Pandemie moru 1380. Spory s bratrem Zikmundem. Dvakrát ženat, obě manželství bezdětná.                        
1420 1437 ZIKMUND LUCEMBURSKÝ[9] Karel IV. Alžběta Pomořanská 17 Lucemburkové 13 1368 1437 69 rakovina Oradea Marie Uhers. Nechal popravit odbojného husitu Jana Roháče z Dubé  1437 Na trůn nechal dosadit svého zetě Albrechta II. Habsb.                        
1437 1439 ALBRECHT II. HABSBURSKÝ[10] Albrecht IV. Rak. Žofie Bavorská 2 Habsburkové 14 1397 1439 42 úplavice Székesfehérvár     Boje s Osmanskými Turky                        
1453 1457 LADISLAV POHROBEK[11] Albrecht II. Habsb. Alžběta Lucemb. 4 Habsburkové 15 1440 1457 17 leukémie Katedrála sv. Víta díra ve vládnutí jeho matka byla dcerou Zikmunda Lucemburského. Zem spravuje Jiří I. král "Holec"                        
1458 1471 JIŘÍ I. Z PODĚBRAD[12] Viktorín z Poděbrad ? 13 Poděbradové 16 1420 1471 51 selhání jater Katedrála sv. Víta Kunhuta Poslední Čech na českém trůně. "Husitský král" boje s M. Korvínem (Korvín byl Jíříkův zeť)                        
1469 1490 MATYÁŠ KORVÍN Janos Hunyadi Erzsébet Szilágyi 21 Hunyadovci "16-17" 1443 1490 47     Kateřina Nechal se na Moravě korunovat jako "protikrál" Jiřího I. Dohoda s Jageloncemi                        
1471 1516 VLADISLAV II. JAGELONSKÝ[13] Kazimír  IV.[14] Alžběta Habsb.[15] 45 Jagellonci 17 1456 1516 60   Székesfehérvár   Král "Ano - Dobře". Sjednotil země české opět do jednoho celku Boje s Korvínem, uzavření míru v Olomouci 1478                        
1516 1526 LUDVÍK JAGELONSKÝ[16] Vladislav II. Jagel. Anna z Foix 10 Jagellonci 18 1506 1526 20 v boji Székesfehérvár Marie Habsb. Nestačil si vybudovat respekt v českém království Zemřel v bitvě proti Turkům u Moháče (Maďarsko-Chorvatsko) - zapadl s koněm do bahna                        
1526 1564 FERDINAND I. HABSBURSKÝ[17] Filip I. Sličný Jana I. Kastilská 38 Habsburkové 19 1503 1564 61   Katedrála sv. Víta Anna Jagellons. Oslabil pilíře českého stavovského státu. Povznesl moc královskou                          
1564 1576 MAXMILIÁN II. HABSBURSKÝ[18] Ferdinand I. Anna Jagellonská 12 Habsburkové 20 1527 1576 49   Katedrála sv. Víta Marie Španěls. Černá ovce Habsburků - vyznával luteránství Uznal, že poddaní nemusí vyznávat víru vrchnosti                         
1576 1611 RUDOLF II. HABSBURSKÝ[19] Maxmilián II. Marie Španělská 35 Habsburkové 21 1552 1612 60 duševně n. Katedrála sv. Víta   Hluboce zamilován do Prahy. Poslední vladař z Prahy Tažení proti Turkům na Moravě                        
1611 1619 MATYÁŠ I. HABSBURSKÝ[20] Maxmilián II. Marie Španělská 8 Habsburkové 22 1557 1619[21] 62   Vídeň Anna Tyrolská Uznání češtiny jako státního jazyka roku 1615 Defenestrace. Bořita a Slavata. Počátek povstání a třicet.války                        
1619 1620 FRIEDRICH V. FALCKÝ[22] Fridrich IV. Falcký Luisa Juliana 1 Wittelsbachové "23" 1596 1632 36   ? Alžb. Stuartovna tzv. "zimní král". Utekl z boje v Bitvě na Bílé hoře 1620                          
1620 1637 FERDINAND II. ŠTÝRSKÝ[23] Karel II. Štýrský Marie Anna Bav. 17 Habsburkové 23 1578 1637 59   Vídeň Marie Bavors. Vítěz bitvy u Bílé hory. Poprava českých pánů r. 1621 Vyhnání české šlechty, Komenského, cenzura         Zavraždění Albrechta z Valštejna 1634 v Chebu              
1637 1657 FERDINAND III. HABSBURSKÝ Ferdinand II. Št. Marie Anna Bav. 20 Habsburkové 24 1608 1657 49   Vídeň Marie Španěls. Podílel se na uzavření tzv. Vestfálského míru r. 1648 Konec Třicetileté války                        
1657 1705 LEOPOLD I. (HABSBURSKÝ) Ferdinand III. Marie Anna Šp. 48 Habsburkové 25 1640 1705 65   Vídeň   Téměř neustále válčil. Neměl rád Němce. Boje proti Turkům. Francii. Uhrům.                        
1705 1711 JOSEF I. HABSBURSKÝ Leopold I. Eleonora Magd. 6 Habsburkové 26 1678 1711 33 neštovice Vídeň                              
1711 1740 KAREL VI. (HABSBURSKÝ) Leopold I. Eleonora Magd. 29 Habsburkové 27 1685 1740 55   Vídeň   Mor, neúroda, prohrané války. Jezuita Koniáš - pálení knih Zemřel mu syn a tak nástupnictví předal své dceři Marii Terezii                        
1740 1780 MARIE TEREZIE[24] Karel VI. Alžběta Kristýna 40 Habsburkové 28 1717 1780 63   Vídeň   Zavedení povinné školní docházky, zrušení feudálních institucí četné války - sedmiletá                        
1780 1790 JOSEF II. (HABSBURSKÝ)[25] František I. Lotrinský Marie Terezie 10 Habsburkové 29 1741 1790 49   Vídeň   Náboženské svobody, tzv. Toleranční patent r. 1781, zrušení nevolnictví   Prosazování Němčiny. Počátek českého obrození                      
1790 1792 LEOPOLD II.[26] František I. Lotrinský Marie Terezie 2 Habsburkové 30 1747 1792 45   Vídeň Marie Ludovika   Válka s Tureckem                        
1792 1835 FRANTIŠEK I. (RAKOUSKÝ) Leopold II. Marie Španělská 43 Habsburkové 31 1768 1835 67 zápal plic Vídeň   Pravý opak třech předešlých osvícenců. Kníře Metternich. Bitva proti Francii u Slavkova r. 1805                        
1835 1848 FERDINAND I. (V.) DOBROTIVÝ František I. Marie Sicilská 13 Habsburkové 32 1793 1875 82   Vídeň Marie Savojská Trpěl epilepsií, vzhled budil posměch, ale byl chytrý. Poslední císař, který se nechal korunovat Ceským králem                          
1848 1916 FRANTIŠEK JOSEF I. František Karel Žofie Bavorská 68 Habsburkové 33 1830 1916 86   Vídeň Alžběta Bavor. Likvidace revolučnho roku 1848, Bachův absolutismus 1. světová válka                        
1916 1918 KAREL I. Ota František Josef Marie Saská 2 Habsburkové 34 1887 1922 35 zápal plic Madeira                              
    Československo a ČSSR                                                  
1918 1935 TOMÁŠ G. MASARYK Josef Masaryk Terezie Kropáčková 17     1850 1937 87                                  
1935 1938 EDVARD BENEŠ Matěj Beneš Anna Patronila 3     1884 1948 64       Další vláda 1940-1945exil, 1945-1948 u nás                          
1938 1945 EMIL HÁCHA     7     1872 1945 73                                  
1945 1948 EDVARD BENEŠ Matěj Beneš Anna Patronila 3                                            
1948 1953 KLEMENT GOTTWALD ? Marie Gottwaldová 5     1896 1953 57                                  
1953 1957 ANTONÍN ZÁPOTOCKÝ Ladislav Zápotocký Barbora Dolejšová 4     1884 1957 73                                  
1957 1968 ANTONÍN NOVOTNÝ Antonín Novotný Barbora Hlaváčová 11     1904 1975 71                                  
1968 1975 LUDVÍK SVOBODA Jan Chalupa Františka ? 7     1895 1979 84                                  
1975 1989 GUSTÁV HUSÁK Nikodém Husák Magdaléna Fratričová 14     1913 1989 76                                  
    ČSFR a Česká republika                                                  
1989 2003 VÁCLAV HAVEL Václav Havel Božena Vavrečková 14     1936 2011 75                                  
2003 2014 VÁCLAV KLAUS Václav Klaus Marie Kailová 11     1941                                      
2014   MILOŠ ZEMAN ? Marie Zemanová       1944                                      
Zdroje: Wikipedie HTTP://WIKIPEDIA.ORG
Čeští panovníci a prezidenti - Roman Cílek, vydavatelství AGAVE, rok 2008
Panovníci českých zemí - Čornej, Lockerová, Major, vydavatelství FRAGMENT, rok 1991
Ottova obrazová encyklopedie Česká republika, Ottovo nakladatelství, s.r.o. Praha, rok 2006
verze: 2.1
ze dne: 12.3.2018
autor: Ing. Jindřich Bíža
kontakt: jindrich.biza@seznam.cz
pro web: http://mojebrno.jecool.net
Copyright: Ing. Jindřich Bíža
Autorská práva, použití: Tento materiál lze využívat pouze pro osobní - nekomerční účely
Zřeknutí se odpovědnosti: Autor nenese žádnou právní odpovědnost ani důsledky za užívání tohoto dokumentu
* vyžaduje připojení na internet, může být zpoplatněno
[1]
JeeBee:
první korunovaný český panovník (v roce 1086), byť měl korunu jen pro svou osobu.
Králem českým a polským.
Jako kníže byl Vratislav II., jako král Vratislav I.
[2]
jbiza:
korunován českým králem v roce 1158.
Jako kníže byl Vladislav II., jako král Vladislav I.
[3]
jbiza:
korunován roku 1198
[4]
jbiza:
korunovace?
[5]
jbiza:
poslední český panovník z rodu Přemyslovců
[6]
JeeBee:
otec Karla IV., Václava IV, a Jana Jindřicha - prvního tzv. Moravského Lucemburka". Králem českým korunován 1311
[7]
jbiza:
český král od r. 1346 pod jménem Karel I.
[8]
jbiza:
korunován ve dvou letech v roce 1363
Neuvěřitelně nadaný - v sedmi letech spravoval zemi
[9]
jbiza:
českým králem od roku 1419
[10]
JeeBee:
někdy též Albrecht II. Rakouský. Českým králem od roku 1437. Jako český král Albrecht I.
[11]
jbiza:
Český král od r. 1453
[12]
jbiza:
českým králem od roku 1458
[13]
jbiza:
od roku 1470 českým králem
[14]
JeeBee:
nejstarší syn polského krále
[15]
JeeBee:
sestra krále Ladislava Pohrobka
[16]
jbiza:
Českým králem od roku 1509
[17]
jbiza:
český král od r. 1526
[18]
jbiza:
od roku 1532 českým králem
[19]
JeeBee:
doba rozkvětu Prahy. Tycho de Brahe, Kepler, alchymista Edward Kelley… Českým králem od roku 1575
[20]
jbiza:
korunovace?
[21]
JeeBee:
1618 - II. Pražská
defenestrace (vyhození katolíci Bořita z Martinic a Slavata z Chlumu z oken Pražského hradu
[22]
jbiza:
jeho předchůdcem i následovníkem byl Ferdinand II. Štýrský (někdy jako "český")
[23]
JeeBee:
dědičnost českého trůnu v Habsburské dynastii
[24]
jbiza:
korunovace českou královnou 1740?
[25]
jbiza:
korunovace?
[26]
JeeBee:
velmi osvícný: v Toskánsku zrušil trest smrti, urážku majestátu, zákaz mučení