Strategická poloha města ležícího uprostřed Evropy vybízela k vybudování sítě nejvýznamnějších obchodních stezek vedoucích přes jeho území. Současně však byla příčinou, že v průběhu staletí bylo město zataženo do mnoha válečných konfliktů; ať už šlo o pravidelné nájezdy Turků, válečná tažení Habsburků, nebo Maďarů. Muselo se také bránit před švédskými vojsky, opakovaně před pruskými vojsky, a jeho ulicemi procházela hned nadvakrát Napoleonova Velká armáda.

Historii města od roku 1611 výrazně ovlivňovala i přítomnost habsburského císařského dvora ve Vídni, protože Brno se pro Habsburky stalo hlavní vojenskou pevností, která měla chránit císařské sídlo ze severu. Ale vraťme se proti proudu času o šest století zpět...

Po zániku Velkomoravské říše, někdy kolem roku 1000, vznikla osada u brodu přes řeku Svratku, nynější Staré Brno, která dala městu jeho jméno. Vznik osady nejspíš souvisel s přesídlením obyvatel ze slovanského hradiska Staré Zámky, které bylo jedním z někdejších center Velké Moravy. Pozůstatky hradiska lze dodnes nalézt v lese nad Mariánským údolím v Brně - Staré Líšni.

Jiné zdroje dávají vznik Brna do souvislosti s přesídlením obyvatel hradišť nalézajících se v okolí Rajhradu.

Ať už to bylo jakkoliv, první doložená písemná zmínka o Brně je až z roku 1091 a objevuje se v Kosmově kronice v souvislosti s obléháním Brna Vratislavem II., prvním českým králem z rodu Přemyslovců.

Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad, sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi - jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu.

Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody). Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy ulice.

- přejít na celý článek -