obec Javoříčko - "moravské Lidice", 1945

Zatímco jména českých obcí Lidice a Ležáky, jejichž občany postihl za druhé světové války krutý nacistický teror, doslova obletěla celý svět, jméno malé moravské vesničky Javoříčko (ležící nedaleko Moravské Třebové v krásném okolí lesů u hradu Bouzov) většině lidí dodnes nic neříká. Přitom osud jejich obyvatel byl minimálně stejně tragický, jako byl v případě prvních dvou. Proč minimálně? Protože povraždění osmatřiceti mužů a vypálení celé vesnice se odehrálo v prvních květnových dnech roku 1945, tedy těsně před osvobozením Československa Rudou armádou. Jaký měli Němci důvod k tak brutální akci, když už byl konec války na spadnutí?

Přibližme si tehdejší situaci. Bratislava a Vídeň jsou osvobozeny. Brno je od Němců osvobozeno desátý den. Rudá armáda se poměrně rychle přesouvá směrem na Prahu a Berlín, a německá vojska žene před sebou. Za této situace by se zdálo, že po přechodu fronty moravským územím směrem na západ je v týlu "odbojováno". A přesto zde dochází k další masové vraždě nevinného civilního obyvatelstva. Proč?

Za vším byla činnost partyzánského oddílu Jermak-Fursenko, který měl sídlit přímo v obci, a údajně měl velmi terorizovat místní - především německé - obyvatelstvo. Někteří pamětníci tvrdili, že trpělivost Němcům došla ve chvíli, kdy členové tohoto partizánského oddílu zbytečně zabili manželku i děti místního hajného Victory. Mnohem pravděpodobnějším důvodem ale bude nejspíš incident, který se odehrál 4. května 1945 kolem desáté hodiny večerní, kdy prý došlo ke střetu německé protipartizánské jednotky SS s partizány, kterým se podařilo zajmout pět esesáků, kteří byli hned druhý den ráno popraveni.

Zhruba v té době na nádvoří hradu Bouzov proběhlo soustředění komanda SS, odkud se jednotka vydala k Javoříčku. Už od deváté hodiny ranní 5. května 1945 začali ss-mani obkličovat vesnici. Následně od západu začali fosforovými bombami a pancéřovými pěstmi zapalovat jedno obydlí za druhým. Stát nechali jen školu, hájovnu a malou kapličku.

Všichni muži starší patnácti let byli zavražděni; nejmladší měl 15 let, nejstarší 76. Jedinou výjimkou byl hospodář Dokoupil, kterého Němci ponechali naživu. Po třinácté hodině Němci odtáhli, a mrtvé nechali na místě v rozvalinách, ze kterých stoupal černý dým.

Je nutno ještě dodat, že čeští partizáni, pod vedením sovětského aparátčíka, toho měli na svědomí mnohem víc - loupili a vraždili, a místní lidi obviňovali z kolaborace bez předložení jakýchkoliv důkazů. Takto zastřelili i několik českých obyvatel. Vrcholem jejich řádění byl případ inženýra Šidla, kterého mučili a po té zastřelili. Jeho manželka (Němka) prohlásila, že chce s dětmi následovat osud svého manžela, načež byli všichni - na rozkaz sovětského komisaře Fursenka - na místě zastřeleni.

Po tzv. "Vítězném únoru" a nástupu komunistické moci v roce 1948 se o tragédii v Javoříčku nesmělo moc mluvit, protože partizáni byli u nového režimu glorifikovanou a privilegovanou skupinou.

Na národní pouti dne 23. září 1945 bylo rozhodnuto o obnovení vesnice. Ta pak byla založena nad údolím potoka, ale poněkud výše, než stávala. Původní dřevěný kříž nad hrobem obětí nahradil pomník od akademického sochaře Jana Třísky z Prostějova. Od roku 1951 tak sousoší šesti postav představuje vítězství a Javoříčko od té doby nese název „Moravské Lidice“...

Javoříčko - mapy Seznam.cz


Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich