Povodně na Labi

Severočeské město Děčín (135 m n.m.) a obec Hřensko (130 m n.m.) jsou nejníže položenými místy u nás, a doslova se dá říci, že jimi v Labi teče do Německa veškerá voda zachycená na území Čech a části Českomoravské vysočiny

Hladový kámen


Hladina Labe zde velmi kolísá (aktuální průtok - graf) v závislosti na suchých a povodňových obdobích, a tak není divu, že se za sucha v říčním korytu obnažují tzv. "hladové kameny", které nesou značky a letopočty nejnižšího stavu vody.

Některé z nich, například hladový kámen v Děčíně (foto), který se dá nalézt na levem břehu Labe asi 100 m po proudu od Tyršova mostu, mají vytesány i nápisy, jako "Spatříš-li mne, plač". Legenda říká, že až děčínský hladový kámen zmizí trvale pod hladinou, nastane v Čechách blahobyt. Zatím je to ale tak, že 1/3 roku vyčnívá kámen nad hladinu.

Další kameny lze nalézt v obci Dolní Žleb a pak v dalších obcích až na německé straně.

Hladový kámen

Hladový kámen v Děčíně u Tyršova mostu

Že se období sucha bez jakýchkoliv pravidel a logiky střídají s povodňovými roky zase dokazuje řada míst, na kterých jsou vodorovnou čarou a s letopočtem uvedeny nejvyšší stavy hladiny z té které povodně. Značky jsou umístěny na domech, železničních viaduktech a nebo jsou vytesány do pískovcových skal (jde o tzv. "vodočty", z nichž nejstarší se nalézá ve stěně pod děčínským zámkem).

Najdete je na tolika místech, až rychle nabydete dojmu, že v Děčíně jsou na povodně vlastně hrdí; ale to samé se dá vlastně říci i o Němcích v nedaleké Schoně, Kipenu a nebo Bad Schandau.

Dopátrat se reálného počtu povodní na dolním toku Labe s cílem seřadit povodně dle jejich mohutnosti (výška kulminace hladiny, průtok) byl - přes relativně velké množství údajů na internetu - docela nesnadný úkol.

Jednak jednotlivé prameny neuvádí všechny povodně, a u těch, u kterých se shodují letopočty, zase klasifikují odlišnou velikost povodně. Některé zdroje vynechávají tzv. "neověřitelné" povodně a nebo povodně před rokem 1700.

Velmi důležitým informačním zdrojem se tak staly samotné značky umístěné v terénu na objektech podél cyklistické stezky Děčín - Schona.

Porovnáním mnoha písemných pramenů s těmito značkami vznikla přehledná tabulka 16ti největších povodní v letech 1700 až 2017. Jak jinak, opět se odlišuje od všech těch předešlých. A nemůže se neodlišovat, vždyť jen u prvních dvou povodní v tabulce (z roku 1845 a 2002) není zcela jasné, která z nich byla silnější!

V Praze to byla určitě ta z roku 2002, kdy Vltavou protékalo na 5300 metrů krychlových vody za vteřinu (normální průtok je ), protože v roce 1845 byl odhadovaný průtok na Vltavě "pouze" 4500 metrů krychlových.

V Děčíně to ale bylo obráceně: historicky největší povodeň tam byla v roce 1845, kdy Labe dostoupalo výšky 12,35 metru při průtoku 5 600 m krychlových, zatímco v roce 2002 byla hladina ve 12,16 m výšky při průtoku 4770m krychlových.

Často lze zaslechnout tvrzení, že za povodně může bývalý totalitní režim, který "narovnával" koryta řek. V zájmu objektivity je ale potřeba připomenout, že v dobách, kdy na Vltavě ještě nebyla vybudována tzv. Vltavská kaskáda, tak Vltava pravidelně zamrzala, a na jaře lámající se kry byly příčinou častých povodní až do druhé poloviny XX. století.

Záplavy prostě byly vždy, a pokud by nebylo přehrad, následky povodní by byly ještě mnohem horší..

Seznam historicky největších 17ti povodní na dolním toku Labe (Děčín-Hřensko)

1 ........... 1845 - 31.03.1845 - 12,35 m - 5 600 m
2 ........... 2002 - 16. srpna - 12,16 m - 4 770 m
3 ........... 1862 - únor 1862 - 11,01 m
4 ........... 1784 - 1784
5 ........... 2013 - červen - 10,71 m - 3 910 m
6 ........... 1890 - 06.09.1890 - 10,48 m
7 ........... 1799 - 28.02.1799
8 ........... 1830 - 02.03.1830
9 ........... 1876 - 20.02.1876 - 10,06 m
10 ........... 1867 - 1867 - 9,90 m
11 ........... 1900 - 10.04.1990 - 9,48 m
12 ........... 1920 - 16.01.1920 - 9,42 m
13 ........... 1805 - 26.02.1805
14 ........... 2006 - 03.04.2006
15 ........... 1940 - 18.03.1940 - 9,16 m
16 ........... 2003 - 06.01.2003
17 ........... 2011 - leden 2011

Jen v prvních třinácti letech tohoto tisíciletí tedy Děčínsko postihlo pět velkých povodní - v roce 2002, 2003, 2006, 2011 a 2013. Taková povodňová léta lze v historii záplav vysledovat vícekrát. Bylo to v letech 1270, 1272, 1273, 1280, 1281, v letech 1362, 1367, 1370, 1373, 1374, v letech 1840, 1845, 1846, 1848, 1852, a vlastě po celé 19. století.

Seznam letopočtů všech povodní na dolním toku Labe (Děčín-Hřensko)

939 1118 1121 1141 1159 1180 1190 1203
1226 1250 1257 1270 1272 1273 1280 1281
1310 1315 1337 1342 1345 1359 1362 1367
1370 1373 1374 1392 1432 1432 1451 1463
1481 1496 1501 1502 1515 1523 1570 1582
1591 1598 1598 1612 1613 1615 1629 1655
1666 1667 1675 1678 1683 1698 1707 1712
1717 1736 1748 1750 1757 1761 1768 1771
1774 1783 1784 1785 1775 1785 1794 1799
1805 1815 1824 1827 1838 1830 1840 1845
1846 1848 1852 1856 1862 1865 1867 1868
1870 1872 1876 1878 1879 1880 1882 1883
1886 1888 1890 1892 1893 1895 1896 1897
1900 1905 1903 1907 1915 1920 1923 1932
1938 1940 1944 1954 1966 1970 1981 1985
1987 1997 1998 1999 2002 2003 2006 2009
2010 2010 2013

Odkazy:

aktuální hladina Labe v Děčíně (graf)
Počasí - aktuální, předpověď, grafy, družicový systém ALADIN, animace dat
Seznam povodní v českých zemích (WIKIPEDIE)



Objevili jste v článku nesrovnalost ?
Můžete zanechat vzkaz v knize návštěv


       Portál mojeBrno

Datum poslední aktualizace této stránky: 26.12.2023