Hlavní vlakové nádraží v Brně

Tato stránka pojednává o historii Nádražní ulice v Brně. Pokud hledáte vlakové spojení, klikněte sem . Pokud vás zajímá kde se hlavní vlakové nádraží nachází, pak klikněte na mapy serveru mapy.cz

mapa

První lokomotiva přijela do Brna 11. listopadu 1839 po Severní dráze císaře Ferdinanda. Bylo to v rámci zkušebního provozu na trati Rajhrad-Brno, a jízda trvala asi 15 minut. Na dobovém obrázku jsou vidět davy brňanů, kteří si nenechali tuto slavnostní událost, ne-li světového pak určitě evropského významu, ujít. A jak by mohli, vždyť byla dokončena první železniční trať na území Moravy v rámci Rakouska-Uherska, a jméno lokomotivy, která měla přijet do Brna, znělo v uších moravanů tak libozvučně - "Moravia"! A navíc do té doby u nás nikdo nikdy žádnou lokomotivu na parní pohon neviděl! :o)

Lokomotiva Moravia, první lokomotiva na našem území, byla vyrobena o dva roky dříve v anglickém Newcastlu, a po součástech byla dopravena do Vídně, kde už roku 1838 absolvovala své první rutinní jízdy. (Moravia měla dvojče, lokomotivu "Austria", obě dodala Stephensonova lokomotivka z Newcastlu výhradně pro zkušební provoz Severní dráhy císaře Ferdinada). Poté byla opět rozebrána a tentokrát převezena do Rajhradu u Brna, odkud vyjela na svou slavnostní jízdu do Brna. Zanedlouho poté přijel na území České republiky i první vlak "zvenku", stalo se to na trati z Vídně do Břeclavi 6.6.1839, a o měsíc později (7.7.1839) se dočkalo i Brno, které tím získalo vlakové spojení s okolním světem - téměř o šest let dříve než Praha.

mapa

lokomotiva Moravia

Tehdy do Brna přijely 4 soupravy: HERKULES, BRUNA, GIGANT a BRUCEPHALUS. Při zpáteční cestě došlo k první srážce vlaků na území celé Evropy, která se stala u obce Vranovice (okres Břeclav). Třetí lokomotiva nepozorností anglického strojvůdce narazila do druhé, která stála v zastávce a doplňovala vodu. Ačkoliv nedošlo k smrtelnému zranění, šlo o vážnou nehodu: byly totálně zničeny dva vozy, sedm cestujících utrpělo těžká zranění (zlomeniny končetin, vážný úraz hlavy), desítky dalších pak měli různá lehčí zranění. Ironií osudu je, že se většinou jednalo o osoby vysoce společensky postavené, které tuto cestu dostaly za odměnu.

Nádraží doznalo během desetiletí mnoha architektonických změn. Protože už ale není schopno plnit zvýšené nároky kladené na současnou přepravu za maximální bezpečnosti provozu, uvažuje se o jeho přemístění zhruba o 800 m na jihozápad. Dalším důvodem přesunu má být to, že jeho dnešní umístění brání dalšímu rozvoji města v jižním směru. Po Brně se ale ozývají hlasy, že by úplně stačilo přestavět stávající nádraží (zvýšit počet kolejí a pod.), což by si vyžádalo zhruba poloviční investice, a že za všemi snahami o přemístění nádraží jsou astronomické zisky z prodeje pozemků, které si narychlo odkoupilo několik vlivných jedinců. Z celé věci se udělala předvolební záležitost, která zase po volbách velmi rychle utichla. Možná je to i tím, že peníze z Evropských fondů Brno kvůli hádkám odpůrců i příznivců nového nádraží zřejmě prostě prošvihlo..




Zvětšit mapu


Vlakové nádraží v Brně - (Nádražní ulice)

klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

1900
Budova tzv. "Severní dráhy" v Brně (1900)
1900
Hlavní budova (1900)
1908
Od hotelu Padowetz (1908)
1916
Průčelí (1916)
1920
(1920)
1930
(1930)
nedatováno
nedatováno
nedatováno
nedatováno
1910
kolem r. 1910
1900
Od Křenové ulice (1900)
1900
Od Křenové ulice (1900)
1950
Křenova (1950)
1910
Nádražní (1910)
1910
Masarykova-Nádražní (1910)
1917
Nádražní (1917)
1928
Nádražní (1928)
1950
Nádražní (1950)
1960
Nádražní (1960)

Copyright © 2017, Jindřích Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain