Hlavní vlakové nádraží v Brně

Tato stránka pojednává o historii Nádražní ulice v Brně. Pokud hledáte vlakové spojení, klikněte sem . Pokud vás zajímá kde se hlavní vlakové nádraží nachází, pak klikněte na mapy serveru mapy.cz

mapa

První lokomotiva přijela do Brna 11. listopadu 1839 po Severní dráze císaře Ferdinanda. Bylo to v rámci zkušebního provozu na trati Rajhrad-Brno, a jízda trvala asi 15 minut. Na dobovém obrázku jsou vidět davy brňanů, kteří si nenechali tuto slavnostní událost, ne-li světového pak určitě evropského významu, ujít. A jak by mohli, vždyť byla dokončena první železniční trať na území Moravy v rámci Rakouska-Uherska, a jméno lokomotivy, která měla přijet do Brna, znělo v uších moravanů tak libozvučně - "Moravia"! A navíc do té doby u nás nikdo nikdy žádnou lokomotivu na parní pohon neviděl! :o)

Lokomotiva Moravia, první lokomotiva na našem území, byla vyrobena o dva roky dříve v anglickém Newcastlu, a po součástech byla dopravena do Vídně, kde už roku 1838 absolvovala své první rutinní jízdy. (Moravia měla dvojče, lokomotivu "Austria", obě dodala Stephensonova lokomotivka z Newcastlu výhradně pro zkušební provoz Severní dráhy císaře Ferdinada). Poté byla opět rozebrána a tentokrát převezena do Rajhradu u Brna, odkud vyjela na svou slavnostní jízdu do Brna. Zanedlouho poté přijel na území České republiky i první vlak "zvenku", stalo se to na trati z Vídně do Břeclavi 6.6.1839, a o měsíc později (7.7.1839) se dočkalo i Brno, které tím získalo vlakové spojení s okolním světem - téměř o šest let dříve než Praha.

mapa

lokomotiva Moravia

Tehdy do Brna přijely 4 soupravy: HERKULES, BRUNA, GIGANT a BRUCEPHALUS. Při zpáteční cestě došlo k první srážce vlaků na území celé Evropy, která se stala u obce Vranovice (okres Břeclav). Třetí lokomotiva nepozorností anglického strojvůdce narazila do druhé, která stála v zastávce a doplňovala vodu. Ačkoliv nedošlo k smrtelnému zranění, šlo o vážnou nehodu: byly totálně zničeny dva vozy, sedm cestujících utrpělo těžká zranění (zlomeniny končetin, vážný úraz hlavy), desítky dalších pak měli různá lehčí zranění. Ironií osudu je, že se většinou jednalo o osoby vysoce společensky postavené, které tuto cestu dostaly za odměnu.

Nádraží doznalo během desetiletí mnoha architektonických změn. Protože už ale není schopno plnit zvýšené nároky kladené na současnou přepravu za maximální bezpečnosti provozu, uvažuje se o jeho přemístění zhruba o 800 m na jihozápad. Dalším důvodem přesunu má být to, že jeho dnešní umístění brání dalšímu rozvoji města v jižním směru. Po Brně se ale ozývají hlasy, že by úplně stačilo přestavět stávající nádraží (zvýšit počet kolejí a pod.), což by si vyžádalo zhruba poloviční investice, a že za všemi snahami o přemístění nádraží jsou astronomické zisky z prodeje pozemků, které si narychlo odkoupilo několik vlivných jedinců. Z celé věci se udělala předvolební záležitost, která zase po volbách velmi rychle utichla. Možná je to i tím, že peníze z Evropských fondů Brno kvůli hádkám odpůrců i příznivců nového nádraží zřejmě prostě prošvihlo..


Vlakové nádraží v Brně - (Nádražní ulice)

klikněte na obrázek pro jeho zvětšení

1900

Budova tzv. "Severní dráhy" v Brně (1900)

1900

Hlavní budova (1900)

1908

Od hotelu Padowetz (1908)

1916

Průčelí (1916)

1920

(1920)

1930

(1930)

nedatováno

nedatováno

nedatováno

nedatováno

1910

kolem r. 1910

1900

Od Křenové ulice (1900)

1900

Od Křenové ulice (1900)

1950

Křenova (1950)

1910

Nádražní (1910)

1910

Masarykova-Nádražní (1910)

1917

Nádražní (1917)

1928

Nádražní (1928)

1950

Nádražní (1950)

1960

Nádražní (1960)




Zvětšit mapu


Copyright © 2007-2018, Jindřích Bíža
mail na autora webu   email

„Nejkrásnější ze všech tajemství je být géniem a vědět to jen sám.“ Mark Twain