král Jiřík z Poděbrad nebo Kunštátu?

Dodnes jsou někteří Kunštátští na Moravě i ti Poděbradští v Čechách přesvědčeni, že jméno tohoto slavného rodáka, který pocházel z husitské šlechty a stal se českým králem v letech 1458 až 1471, patří právě jim, a jsou na to náležitě hrdi. Jenže... jak je to vlastně doopravdy?

Jiřík I.

český král Jiřík I. (* ?.4.1420 Kunštát na Moravě + 21.3.1471 Praha)
reliéf na kašně v Kunštátu

Jiří I. z Kunštátu a Poděbrad se narodil v dubnu 1420 na zámku v Kunštátě na Moravě nové okno, ale přesné datum jeho narození není dodnes známo. Jeho otcem byl husitský hejtman, který byl dokonce přítelem Jana Žižky z Trocnova. Když bylo Jiříkovi 7 let, jeho otec zemřel, a tak se stal jeho poručníkem strýc Boček z Kunštátu. V té době (1427) se stěhuje do Poděbrad. Ve 14ti letech se Jiřík účastní na straně Pražanů bitvy u Lipan (30.5.1434) a uznává Zikmunda za českého krále . Jiřík je velmi učenlivý a v 19ti letech již patří mezi přední politiky. O dva roky později si bere dceru katolíka (!), Kunhutu ze Štenberka, se kterou má 6 děti, 3 syny a 3 dcery.

V necelých 30ti letech zakládá v roce 1448 Jednotu poděbradskou. Vniká do Prahy, obsazuje ji, a ustanovuje do funkce pražského arcibiskupa Jana Rokycanu. V roce 1452 je na sněmu hlasy utrakvistů i katolíků zvolen zemským správcem a daří se mu sjednotit husitské síly v českých zemích na bázi kompaktát. V té době již rok vede Jan Kapistránus z papežova pověření své protihusitské tažení Evropou...

V roce 1453 Jiřík odjíždí do Vídně vyjednávat o příjezdu krále Ladislava Pohrobka (nástupce krále Albrechta II. Habsburského, který vládl po Zikmundovi Lucemburském v letech 1438 - 1439) do Čech. Protože je král Ladislav nezletilý, potvrzuje Jiříkovi správcovství na dalších šest let. O 4 roky později náhle umírá český "král dítě" Ladislav Pohrobek (dodnes se vedou dohady, zda na leukémii, nebo jestli nebyl otráven jedem) V roce 1458 se z rozhodnutí husitských i katolických stavů ustanovuje dalším českým králem. Důvodem Jiříkovy volby českým králem byla skutečnost, že si česká kališnická šlechta přála zachovat dosud platné výdobytky husitské revoluce, to znamená především přijímání pod obojí. Bylo to zvláštní a neobvyklé rozhodnutí, protože z evropského pohledu šlo o "hustského kacíře". Jiřík pak ve své funkci vystupoval jako "král dvojího lidu", když hájil zájmy jak husitů, tak katolíků. Přesto byl, pro svou náklonnost k husitskému hnutí, trnem v oku evropských panovníků. Aby předešel možným střetům, snažil se vytvořit spolek evropských křesťanských panovníků, kteří by případné spory řešili mírovou cestou. To se mu nedaří a naopak, v roce 1466 prohlašuje papež Jiříka za kacíře a uvaluje na něj klatbu. O dva roky později vyhlašuje uherský král Matyáš Korvín Jiřímu válku, kterou Korvín prohraje. Korvín je zajat, ale na čestné slovo, že bojů s Jiříkem zanechá, je propuštěn. Slovo ovšem nedodrží a naopak po ovládnutí Moravy a Slezska se nechává vyhlásit katolíky českým králem (Olomouc, 1469).

Jiřík I., pamětní deska

pamětní deska

Jiříkovi se později sice podaří vyhnat Matyáše Korvína ze země, ale ten stále užívá titul českého krále. 21.března 1471 král Jiří náhle umírá. Pohřben byl v královské hrobce v chrámu sv. Víta.

Jiřík byl vládcem, který dal zemi, zužované husitskými válkami, klid a ekonomickou prosperitu. Byl jediným českým panovníkem, který nepocházel z panovnické dynastie, ale z panského stavu domácí šlechty. Po něm vládli již pouze králové z cizích dynastií. Jeho nástupcem se stal Vladislav (II.) Jagelonský.

Jiří I. se stal úspěšným panovníkem, který vzbuzoval respekt u mnohých doma i za hranicemi království.

Ale abychom si konečně zodpověděli otázku, položenou na začátku, komu Jiřík "patřil".

Tak tedy - Jiří pocházel z šlechtického rodu pánů z Kunštátu, z jeho poděbradské linie. Tuto linii založil Jiřího praděd Boček I. z Kunštátu († 1373), který se jako první označoval coby z Kunštátu a Poděbrad. Jiřího otcem byl Viktorín z Poděbrad. O místě narození Jiříka se vedou spory, zdali se jednalo o Poděbrady či Bouzov, kde jeho rodiče sídlili, či Hořovice, kam se rodiče Jiřího uchýlili před bouřemi husitských válek.

Jasno mají ovšem v Kunštátě na Moravě - Jiřík je "prostě jejich". Proto mu město, jako nejslavnějšímu rodákovi, věnovalo pamětní desku. Jenže - navzdor historické realitě! Ta totiž až tak nesouvisí s tím, kde se budoucí český král narodil, ale spíše s postojem čechů a moravanů k jeho osobě...

Pravdou je, že v roce 1458 zemský sněm v Brně přijal Jiřího z Poděbrad za markraběte a pána Moravy. Jenže po uvalení papežovy klatby (1466) na českého krále se na Moravě rozpoutala válka o uchopení moci. V roce 1467 čtyři největší moravská města Brno, Olomouc, Znojmo a Jihlava vyhlásila papežské buly a detronizovala (detronizace=svržení z trůnu,sesazení panovníka) Jiřího z Poděbrad.

V roce 1468 Jiřímu z Poděbrad vypověděl válku uherský král Matyáš Korvín, a do jara roku 1469 se Korvínovi daří obsadit celou Moravu. V dubnu 1469 je Matyáš Korvín katolickou ligou české koruny přijat v Olomouci za českého krále a v návaznosti na to je uznán moravskými stavy za markraběte a pána Moravy. Tímto krokem došlo nadlouho k faktickému odtržení Moravy od Čech, a obě historické země začaly dělat samostatnou politiku.

Tento stav pak svrdil nástupce Jiříka I., král Vladislav II. Jagelonský (vládl od r.1471), když mírovou smlouvou uzavřenou s Korvínem v Olomouci zachoval dosavadní "status quo" obou zemí. (Historická zajímavost: den po Vladislavově zvolení v Kutné Hoře se nechal v Jihlavě korunovat českým králem i Matyáš Korvín, a česká země měla dva české krále).

Po úmrtí Matyáše Korvína v roce 1490 se Vladislav Jagelonský stává jako český král panovníkem ve všech zemích české koruny; Morava přijala nového pána bez námitek. Proč? Protože vliv slabého panovníka na Moravu byl po celé období jeho vlády minimální a vnitřní politický život Moravy byl zcela autonomní.

Roku 1516 Vladislav II. Jagelonský umírá a pozici českého a uherského krále obsazuje jeho syn Ludvík (Jagelonský). Jeho vliv na Moravu byl taktéž zcela minimální. Za deset let král Ludvík Jagellonský umírá v bitvě u Moháče. Jeho smrtí vymírá rod Jagellonců.


Na uvolněný český trůn dosedá (1526) český a uherský král Ferdinand I. Habsburský. A je to právě tento panovník, kterému se daří - téměř po šedesáti letech - opět spojit Čechy a Moravu. Jenže už v rámci soustátí tří středověkých státních útvarů: rakouských zemí, zemí české koruny a zemí uherské koruny.



Ale odpověďme si už konečně na původní otázku. Tak tedy: s ohledem na negativní postoj Moravanů k poslednímu "skutečně českému králi" Jiříkovi je možné usuzovat, že král Jiřík skutečně patřil více Čechům (Poděbradům) než Moravanům (Kunštát na Moravě) :)

Dokument ČT 2




Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

„O chytré ženské je nouze. Konečně o chytré mužské zrovna tak.“ Jan Werich