Smutný konec lupiče Grassela

Začněme čtvrtým dnem měsíce dubna roku 1790 (vláda Leopolda II.), kdy se v rodině pohodného z Bítova v Nových Sýrovicích (Třebíč) narodil legendární lupič Jan Jiří Grassl. Proč legendární? Je totiž o něm známo, že si první trest odpykával již v devíti letech.

Jakmile malý Honza trochu odrostl chlapeckým kalhotám, dal dohromady partičku, která řádila na příhraniční jižní Moravě, v jižních Čechách a v Dolních Rakousech. Krom krádeží se členové party neštítili ani zabíjet nevinné oběti. Dobové zatykače popisují Grassla jako "nanejvýš nebezpečného loupežného mordýře, velmi silného a obratného, který rozpráví německy i česky a jeho obcování mezi cizími lidmi jest veselé".

K prvním větším krádežím svedla jedenáctiletého Jana Grasela vlastní matka. Později spolu se svými kamarády J. Fähdingem z Plošpic a I. Stangalem z Vlastkovce páchá jednu loupež za druhou. Skrývá se v rasovnách a štván četnictvem a vojskem, přebývá také v lesních slujích. Pod cizím jménem se hlásí do císařské armády a za měsíc dezertuje. Zatykač, ale hlavně vysoká odměna za dopadení přivedou nakonec uštvaného psance do náruče spravedlnosti a na popraviště.

Život tohoto lumpa nebyl dlouhý, v listopadu 1815 byl zatčen v obci Martersdorf a po měsících těžkého vězení byl podle práva útrpného popraven 31.1.1818 v rakouských kasárnách ve Vídni, když mu předtím bylo dokázáno na 205 loupeží a zabití dvou osob.

Popišme si krátce tehdejší atmosféru: "Půl Vídně se tehdy seběhlo do kasáren Rossauer Kasarne, aby bylo svědky vzácné podívané. Už zdáli bylo vidět tři šibenice a před nimi, uprostřed kordonu vojáků, stáli odsouzenci. Jen minuty oddělovaly mladé životy od smrti. Osm úderů hodin rozezvučelo bubny. Kat svléká kabát prvnímu odsouzenci – Ignáci Stangelovi, kterého strach zbavil vědomí dříve než se provaz dotkl jeho hrdla. Druhý J. Fähding je pověšen téměř v mdlobách. Třetí – Jan Jiří Grasel přihlíží s oprátkou na krku bez pohnutí a strachu. Kat podtrhl stoličku..." (Podle legendy měl prý Grassel - když spatřil ohromný dav, čekající na smrt trojice lupičů - říct tato poslední slova: Ježíši, tolik lidí!")

Rok po jeho úmrtí jde po všech jarmarcích velmi dobře na odbyt kramářská „Píseň o hlavním raubíři Kráslu": „Trudným rykem naplňoval všechny husté pustiny, v stínu lesním lid mordoval, nešanoval chudiny. K tvrzím nosil pobořeným,co kde s bandou svou odejmul. K skalám vlekl nakloněným kořistě, co ukradnul.“

Fantazie především utlačovaného lidu před rokem 1848 přetvořila lupiče v jihočeského Jánošíka a opředla jeho osobu legendárními pověstmi. Kdejakou skalní sluj nazvali lidé Graselovou jeskyní. Jednu – tu opravdickou – skutečně objevil v lese nad rybníkem u rasovny blízko vesnice Vlastkovec jindřichohradecký primář dr. Bašek. Říká se, že někde v lesích stále leží Grasselem zakopaný poklad, údajně je prý na úbočí 700 m vysokého vrchu Buchberg.

Pokud se chcete přírodním parkem Česká Kanada vydat po stopách Johanna Georga Grasela, projděte si po něm pojmenovanou naučnou stezku , která vede krajinou mezi Slavonicemi a Českým Rudolcem. Grassel právě v této oblasti provozoval svou loupežnickou "živnost"... Na stezce se nachází Graselova sluj - seskupení balvanů - v níž se údajně loupežník ukrýval.