kostel sv. Jiljí

Po minimálně jednom provizoriu zde postavili Benediktini koncem 12. století loď dnešního kostela. Brzy po roce 1200 přistavěli k západní stěně kostela obytnou tzv. "tribunovou" věž, která je jednou z jedenácti dochovaných staveb svého druhu v naší republice. Brzy na to postavili i areál kláštera. Přehled kostelů v centru města.

K románskému základu kostela se stavěly a zase bouraly různé přístavby. Během dalších staletí kostel i klášter často chátraly a vždy byly opravovány jen věci ve vyloženě havarijním stavu. Samotný klášter zanikl někdy kolem roku 1527 a byl rozebrán na stavební materiál.

Dnešní vzhled dostal kostel v šesti etapách: po úpravách v 15. a 16. století byla koncem třicetileté války zvětšena některá okna, a nižší strop a střecha z románské části byly zvýšeny na úroveň části gotické.

Následovala barokní přestavba, které se v letech 1743-1748 účastnil jeden z nejslavnějších architektů a stavitelů, které kdy Brno mělo - M. Grimm, společně s F. Klíčníkem. V letech 1788-96 byla nad vchodem dostavěna věž.

R. 1854 byla přistavěna dnešní kaple svátosti smíření. A konečně v letech 1904-1911 zde provedl novogotickou přestavu další známý architekt, Rakušan A. Kirstein, jehož známější prací v Brně je dvojice honosných věží katedrály sv. Petra a Pavla. Jen z výčtu uvedených jmen lze vytušit, o jak historicky cenný objekt asi jde ...

V parku před kostelem byl hřbitov, který musel ustoupit výstavbě v 20. století. Památkou na něj je kovový kříž v parku před kostelem. Mezi předsíní kostela a kaplí svátosti smíření je dlouhý sklep, po strop plný kostí.

Kostel byl pro svou polohu v nížině řeky Svratky a Svitavy nesčetněkrát zaplaven, a proto současná dlažba z roku 1796 je o 160 cm nad původní.

Původ kamenné křtitelnice z roku 1574 není znám. Dřevěná plastika Komárovské Madony je z doby kolem roku 1500 (v kostele je pouze kopie). Obraz Panny Marie mariazellské z roku 1722 pochází ze zbořené kaple. Bronzový zvon sv. Benedit a sv. Jiljí byl přelit r. 1768.

Patrně nikdy za svých více než 800 let existence neprošel kostel tak důkladnou rekonstrukcí jako v posledních letech, kdy se farnost připravovala na 900leté výročí první zmínky o Luhu - Komárově.

Z historie farnosti u kostela sv. Jiljí: k roku 1104 je datovaný dokument, kterým kníže brněnský Oldřich a znojemský Litold dávají právě založenému benediktinskému klášteru v Třebíči různé lokality, mezi nimi i Luh. Luh se od 14. stol. začal nazývat "Komárov"; původní název stále žije v pojmenování ulice Lužná.

Jeden z mnichů z řádu Benediktiánů vykonával duchovní správu Luhu - Komárova a okolí jako dnes farář. Klášter byl velký, po r. 1200 zde bylo zřízeno probošství. Probošti v té době byli nejvyššími církevními hodnostáři v Brně.

V roce 1239 zde byla uzavřena mírová smlouva mezi Václavem I. a rakouským vévodou Friedrichem II. Bojovným a zpečetěna zásnubami Václavova syna a Friedrichovy neteře.

Důležitost kláštera poklesla, když postupně rostl význam o téměř sto let mladšího kláštera v Brně - Zábrdovicích a pak zvláště v roce 1296 se založením kapituly na Petrově.

Po době nového rozkvětu za Karla IV. přišly války husitské, pak uherské, po nichž poničené probošství zaniklo. Všechno co zbylo, bylo předáno roku 1527 petrovské kapitule . Ta se ale o něj začala starat až v roce 1570, to už je kostel silně zchátralý a kážou v něm jezuité.

Po třicetileté válce vykonává duchovní zprávu u kostela jeden z petrovských vikářů - kaplanů, který v Komárově i bydlel.

S kostelem sv. Jiljí jsou spojeny ještě tyto dvě historické události: nedaleko odtud, na Královské louce (prostor konečné tramvaje) měl svůj stan hlavní velitel švédských vojsk generál Torstenson, který v r. 1645 po téměř 4 měsíce marně dobýval Brno.

Na paměť a na poděkování za uchránění Brna před Švédy konali Brňané mj. každoroční pouť do Mariazell. Za Josefa II. byly poutě zakázány.

Z vítání poutníků na Královské louce zůstal "Koláčový svátek", který se slaví dodnes a kterého se v r. 1834 v předvečer svátku sv. Jiljí zúčastnil i císař František II. s manželkou.

V roce 1784 byla zřízena samostatná farnost Komárov. Farníci byli převážně Němci.

Kostel sv. Jiljí je dnes nejstarší stavbou dosud sloužící svému účelu v Brně.