|
|
|
|
Odlišné barvy označují:
Stiskni tlačítko označující století
6. stol. První Slované a jejich kultura na Moravě 623/4 - 658/9 Období panování 1. vladaře - bývalého franckého kupce a později válečníka Sáma 1. pol. 7. stol. Morava se stala součástí prvního pokusu o vytvoření západoslovanského státu, tzv. "Sámovy říše". Po Sámově smrti říše zanikla 2. pol. 7. stol První opevněné komplexy v místech pozdějších velkomoravských hradišť 689 - 830 Po Sámově smrti až do vzniku Velké Moravy existuje v dějinách mezera, tuto se snažili kronikáři vyplnit tzv. "bájnými knížaty"
8. stol. Vznik nadkmenového útvaru na území Moravy, tzv. „Stará Morava“
- 822 Vyslanci Moravy „legáti Moravanorum“ se zúčastnili sněmu království Franků ve Frankfurtu nad Mohanem jako zástupci státu, který není součástí Franckého impéria 830 - 846 Období panování 2. vladaře - knížete Mojmíra I. z rodu Mojmírovců, zakladatele Velkomoravské říše 832 - 833 Kníže Mojmír, vládce Moravy, obsadil Nitransko, vypudil nitranského knížete Pribinu a sjednotil „Starou Moravu“ a Nitransko v jediný státní útvar – Velkomoravskou říši. Nitransko nadále zůstává údělným knížectvím Mojmírovců - 846 Vpád Ludvíka Němce na Moravu 846 - 870 Období panování 3. vladaře - knížete Rastislava z rodu Mojmírovců. Rastislav byl synovec Mojmíra I. a orientoval se na Byzantskou říši. Právě na jeho pozvání přišli tzv. "solunští bratři", Cyril a Metoděj (r.863) 846 - 870 Vpád knížete Rostislava. Po celé období jeho vlády trvají neúspěšné snahy Franků získat mocenský vliv na Moravu - 855 Neúspěšná vojenská výprava Ludvíka Němce proti Rostislavovi - 861 Moravané ovládli část Panonie, dosud ovládanou Franky. Na francké straně padl blatenský kníže Pribina, který se zde usadil po svém vyhnání z Nitranska - 863 Jako výsledek Rostislavovy snahy i o církevní osamostatnění přichází z Byzancie Konstantin a Metoděj, kteří vytvářejí na Moravě církev, užívající slovanské liturgie - 864 Vojenská výprava Ludvíka Němce proti Rostislavovi, Moravané obklíčeni a donuceni k míru pod Děvínem - 867 Cesta Konstantina a Metoděje do Říma - 868 Papež Hadrián II. povolil slovanský jazyk jako liturgický - 865 V Římě umírá Konstantin - Cyril. Papež Hadrián II. zřídil samostatnou církevní organizaci pro Moravu obnovením panonského arcibiskupství s arcibiskupem Metodějem a užíváním slovanské liturgie - 869 Neúspěšný vojenský vpád Karlomana, syna Ludvíka Němce, na Moravu - 870 Vnitřní krize na Moravě. Rostislav zajat svým synovcem Svatoplukem, vězněn i Metoděj a časem i sám Svatopluk. Morava obsazena Franky 871 - 894 Období panování 4. vladaře - knížete Svatopluka I. z rodu Mojmírovců. Svatopluk byl synovec Rastislava. (Svatopluk I. byl v pořadí třetí vládce z rodu Mojmírovců) 870 - 894 Vláda knížete Svatopluka I. Za jeho vlády dosáhla Velká Morava největšího teritoriálního a mocenského rozmachu. Postupně získáno Vyslansko, české knížectví, srbské území mezi Sálou a Labem, území při řece Odře, území za Tisou a v povodí Kriše - 870 Karloman okupuje Moravu, vůdcem Moravanů Slavomír, válka proti franckým místodržícím Viliamu a Engelšalkovi. Regensburský sněm, soud nad Rostislavem a Metodějem 870 - 888/889 Období panování 1. vladaře Českého knížectví - knížete Bořivoje I. z rodu Přemyslovců. Jde o prvního historicky doložitelného knížete z rodu Přemyslovců. - 871 Vpád bavorského vojska se Svatoplukem na Moravu, po přeběhnutí Svatopluka na stranu Moravanů Bavoři poraženi, vladařem Moravy Svatopluk - 872 Neúspěšný vojenský vpád Franků na Moravu - 873 Na žádost Moravanů je papežem Janem VIII. sídlo arcibiskupství přeneseno na Moravu a svěřeno pod ochranu Svatopluka. Arcibiskupství byla podřízena nejméně tři další biskupství, spravující ostatní části Velké Moravy. Ludvík Němec uzavřel mír s Moravany - 879/880 Svatopluk I. (z rodu Mojmírovců) je papežem povýšen na krále, nepodléhajícího moci západořímského císaře - 883/884 Obsazena Panonie až po řeku Drávu - 885 Po smrti Metodějově se střetli slovanští a latinští duchovní. Slovanští kněží donuceni opustit Moravu. Zákaz slovanské liturgie papežem 888/889 - 894 Období panování 2. vladaře Českého knížectví - knížete Svatopluka I. z rodu Mojmírovců. Jde o "mocenský záskok v českém prostoru", protože Spytihněv I. je na panování ještě příliš mladý - 892/893 Války s bavorským knížetem Arnulfem, který si na pomoc přizval Maďary 894 - asi 906 Období panování 5. vladaře - knížete Mojmíra II. z rodu Mojmírovců. Mojmír II. byl synem Svatopluka. Domácí dynastické spory měly za následek oslabení říše 894 - 915 Období panování 3. vladaře Českého knížectví - knížete Spytihněva I. z rodu Přemyslovců. Orientace na východofranskou říši - krále Arnulfa - 895 K bavorskému Arnulfovi se přidala česká knížectví
- 896 Arnulf ovládl část Panonie, získanou Svatoplukem I. v letech 883/884 - 897 Čechové prosí císaře Arnulfa, aby je bránil proti Moravanům - 898 Válka mezi bratry Mojmírem II. a Svatoplukem II., vojsko císaře Arnulfa bojuje na straně nitranského Svatopluka II. - 899/901 Částečná stabilizace poměrů na Moravě. Mojmír II. získal vliv nad územím Východní Marky. V Římě potvrzena moravská církev v rozsahu arcibiskupství a tří biskupství - 900 Vpád bavorského vojska na Moravu - 901 Uzavřen bavorsko-moravský mír proti Maďarům - 902 a 906 Maďaři dvakrát napadli Moravu, vždy byli poraženi - 907 u Prešpurku /Bratislavy/ poráží Maďaři bavorská vojska a spojence Moravanů 907 - 1000 Konec existence Velké Moravy po 907 Oslabená Morava se nedokázala bránit maďarským nájezdům 915 - 921 Období panování 4. vladaře Českého knížectví - knížete Vratislava I. z rodu Přemyslovců. Vratislav I. byl brtatrem Spyzihněva I. - 919/924 Nitransko obsazeno Maďary 921 - 935 Období panování 5. vladaře Českého knížectví - knížete Václava I. (Svatého) z rodu Přemyslovců. Zavražděn ve Staré Boleslavi 28.9.935 bratrem Boleslavem I. ? – 924/925 Moravané za poskytnutí míru donuceni Maďarům odvádět poplatky, v této době byla již ukončena činnost moravského arcibiskupství a poslední členové mojmírovské dynastie se pravděpodobně uchýlili do Salcburku ? – 919/924 Maďaři obsadili jižní Nitransko 935 - 972 Období panování 6. vladaře Českého knížectví - knížete Boleslava I. (Ukrutného) z rodu Přemyslovců. Vrah bratra Václava I. - 2. pol. 10. st. vlastní Morava existuje jako státní útvar i nadále, má i svého biskupa. Je však zcela poplatná maďarské moci. Projevuje se úpadek ve všech oblastech života – ekonomice, společenské organizaci, státnosti i kultuře 972 - 999 Období panování 7. vladaře Českého knížectví - knížete Boleslava II. (Pobožného) z rodu Přemyslovců. Vyvraždění Slavníkovců. - 973 Založeno pražské biskupství, kam je začleněna i Morava. - 976 Je jmenován moravský biskup Vracen 999 - 1002/1003 Období panování 8. vladaře Českého knížectví - knížete Boleslava III. (Ryšavého) z rodu Přemyslovců. Hroucení přemyslovské moci. Povstání pod vedením Vršovců 1002-1003 Období panování 9. vladaře Českého knížectví - knížete Vladivoje, rod neznámý; mohlo jít o Přemyslovce, ale spíše o Piastovce. Byl dosazen polským vladařem Boleslavem Chrabrým. 1003-1004 Období panování 10. vladaře Českého knížectví - Boleslava I. (Chrabrého) z rodu Piastovců. Nechal oslepit a uvěznit Boleslava III. Ryšavého. Vláda Boleslava III. byla "politicky neúnosná". Boleslav Chrabrý ovládl Moravu po Dunaj a Tisu. Za jeho vlády řídil moravskou církev biskup Vracen 1003-1012 Období panování 11. vladaře Českého knížectví - knížete Jaromíra z rodu Přemyslovců. 1012-1033 Období panování 12. vladaře Českého knížectví - knížete Oldřicha z rodu Přemyslovců. (Romantický příběh o Oldřichovi a Boženě) - 1017 Moravané bojovali na straně Poláků proti spojeným Němcům a Čechům 1021/28 – 1034 Morava obsazena vojsky českého knížete Oldřicha a jeho syna Břetislava - 1030/1031 Moravská církev podřízena pražskému biskupovi 1034-1055 Období panování 13. vladaře Českého knížectví - knížete Břetislava I. z rodu Přemyslovců. Břetislav se pokusil vybudovat vlastní panství na území bývalé Velké Moravy. Počátky moravského mincovnictví. Nicméně po smrti svého otce se orientoval na Čechy, s čímž souvisí i územní ztráty Moravy. Území na jih od Dyje získala Východní Marka, jihovýchod od Váhu k dolnímu toku Moravy Maďaři - 1045/1048 Založení benediktinského kláštera v Rajhradě - 1054 Břetislavem přijat nástupnický zákon. Na pražský trůn měl nastupovat nejstarší z rodu Přemyslovců. Mladší synové dostali podíly na Moravě. - 1055 Morava rozdělena na tři úděly: Olomoucko, Brněnsko a Znojemsko a svěřena Břetislavovým synům Vratislavovi, Konrádovi a Otovi 1055-1061 Období panování 14. vladaře Českého knížectví - knížete Spytihněva II. z rodu Přemyslovců. První syn Břetislava I. Nově uspořádal poměry na Moravě. Své bratry vypudil z jejich údělů a obsadil hrady Brno, Olomouc a Znojmo svými lidmi. Zajal a odstranil většinu představitelů domácí aristokracie Moravanů a nahradil ji Čechy. Jejich majetek vyvlastnil a získal tak veškerý pozemkový fond Moravy ve prospěch přemyslovské dynastie. První povinné vystěhování Němců z Čech. - 1058 Spytihněv II. navrátil Olomoucko Vratislavovi. Brno a Znojmo si však ponechal 1061 - 1092 Období panování 15. vladaře Českého knížectví - 1. českého krále - knížete Vratislava II. z rodu Přemyslovců. První nedědičný český král vůbec, první král z rodu Přemyslovců. - 1061 navrátil Brněnsko Konrádovi a přidal Znojemsko, za které Ota obdržel Olomoucko - 1063 Vratislav II. založil olomoucké biskupství, prvním biskupem Jan - 1085 - 1089 olomoucké biskupství spojeno s pražským za biskupa Jaromíra, po jeho smrti opět osamostatněno, olomouckým biskupem Vecel - 1087 zemřel olomoucký kníže Ota. Po jeho smrti vládla v údělu za jeho nezletilé syny Svatopluka a Otu jejich matka - 1091 vojenská výprava českého krále Vratislava II. na Moravu, obležení Brna končí smírem 1092 - 1092 Období panování 16. vladaře Českého knížectví - knížete Konráda I. Brněnského z rodu Přemyslovců. Vládl pouze 8 měsíců. Jeho první syn obdržel Znojemsko – Litold, druhý syn obdržel Brněnsko - Oldřich - 1092 olomouckým biskupem Ondřej 1092 - 1100 Období panování 17. vladaře Českého knížectví - knížete Břetislava II. z rodu Přemyslovců. První syn Vratislava II. byl silně věřící, prováděl hony na pohany, Židy. Stál za vyhnáním Vršovců. - 1099 vypudil Oldřicha i Litolda z jejich údělů a předal je svému mladšímu bratru Bořivoji II.
1101 - 1107 Období panování 18. vladaře Českého knížectví - knížete Bořivoje II. z rodu Přemyslovců. Vládl nadvakrát, později i v letech 1117-1120. Oldřich a Litold se zmocnili opět svých údělů Brněnska a Znojemska, ve kterých zůstali až do své smrti - 1104 olomouckým biskupem Petr, po něm Jan II. 1107 - 1109 Období panování 19. vladaře Českého knížectví - knížete Svatopluka (Olomouckého) z rodu Přemyslovců, bývalého olomouckého údělného knížete. Olomoucký úděl přenechal svému bratrovi Otovi II. 1109 - 1125 Období panování 20. vladaře Českého knížectví - knížete Vladislava I. z rodu Přemyslovců. Byl bratrem Bořivoje II. (a třetím synem Vratislava II.) Po jeho návratu z Uher mu předal vládu. - 1112 zemřel znojemský Litold, jeho úděl převzal jeho bratr brněnský Oldřich - 1113 zemřel brněnský a znojemský kníže Oldřich 1117 - 1120 Období panování 21. vladaře Českého knížectví - knížete Bořivoje II. z rodu Přemyslovců. - 1115 - 1123 brněnský a znojemský úděl spravoval pro nezletilost dědiců bratr Vladislava I. - Soběslav 1120 - 1125 Období panování 22. vladaře Českého knížectví - knížete Svatopluka (Olomouckého) z rodu Přemyslovců. - 1123 Vladislav I. vypudil Soběslava z Moravy. Brněnsko obdržel Ota II. Olomoucký, Znojemsko dědic Konrád II., syn Litolda 1120 - 1125 Období panování 23. vladaře Českého knížectví - knížete Soběslava I. z rodu Přemyslovců. Byl čtvrtým synem Vratislava II. I on byl často označován jako "otec vlasti" (stejně jako Karel IV.) - 1126 Soběslav I. porazil u Chlumce vojska německého krále Lothara III. a Oty II. Olomouckého, usilujícího o český knížecí stolec. Ota II. padl. Brněnsko obdržel syn Oldřicha Brněnského Vratislav, Olomoucko Václav, syn Svatopluka a synovec Oty II. - 1126 olomouckým biskupem Jindřich Zdík - 1130 zemřel olomoucký Václav, správy údělu se ujal přímo Soběslav I. 1140 - 1172 Období panování 24. vladaře Českého knížectví - 2. českého krále - knížete Vladislava II. z rodu Přemyslovců. Syn Vladislava I. Druhý nedědičný král z rodu Přemyslovců. -1140 Vladislav II. navrátil Olomoucko synovi Oty II. – Otovi III. - 1142 vpád knížete Konráda II. Znojemského do Čech, v bitvě nedaleko u Kutné Hory porazil české vojsko knížete Vladislava II., Moravané oblehli Prahu, český kníže utekl do Německa, s pomocí německého vojska vytlačil Moravany a v příštích dvou letech obsadil Moravu - 1150 olomouckým biskupem Jan III. - 1156 zemřel brněnský Vratislav - 1157 olomouckým biskupem Jan IV. - 1158 Vladislav II. se stal králem - 1160 zemřel olomoucký Ota III., Vladislav II. svěřil úděl svému synovi Bedřichovi - 1161 zemřel znojemský Konrád II. Vládu v údělu převzal jeho syn Konrád Ota. 1172 - 1173 Období panování 25. vladaře Českého knížectví - knížete Bedřicha z rodu Přemyslovců. Syn Vladislava II. Další vláda v letech 1176-1189 - 1172 olomouckým biskupem Dětleb - 1173 Bedřich byl císařem Barbarosou zbaven knížecího stolce 1173 - 1178 Období panování 26. vladaře Českého knížectví - knížete Soběslava II. z rodu Přemyslovců. Syn Soběslava I. 1/3 života prožil ve vězení na hradu Přimda. Olomoucký úděl předal svému bratru Oldřichovi, brněnský úděl bratru Václavovi, který po časy nahradil Oldřicha v Olomoucku 1178 - 1189 Období panování 27. vladaře Českého knížectví - knížete Bedřicha z rodu Přemyslovců. Fridrich Barbarossa ho jmenoval knížetem a Morava se stala samostatným markrabstvím. - 1179 olomoucký údělný kníže Václav donucen uprchnout z Moravy. Konrád Ota Znojemský, který již dříve ovládl Brněnsko, začal usilovat o vládu nad celou Moravou - 1181 olomouckým biskupem Pelhřim - 1182 Konrád Ota se zmocnil Prahy, Bedřich uprchl do Řezna - 1182 září v Řezně německý císař Barbarosa znovu potvrdil Bedřicha českým knížetem. Konrád Ota však obdržel celou Moravu jako „samostatné markrabství moravské“ – přímé říšské léno, vyňaté z pravomoci českého panovníka. Tím došlo k faktickému rozdělení českého státu 1182 - 1189 moravským markrabětem Konrád Ota Znojemský, jehož sídelním městem zůstalo Znojmo - 1185 (10. pros.) bitva u Loděnic na Moravě mezi českým a moravským vojskem o znovuzískání vlivu Bedřicha na Moravu; skončila bez úspěchu a Konrád Ota až do smrti Bedřicha zachoval úplnou samostatnost Moravy - 1186 olomouckým biskupem Kaim 1189 - 1191 Období panování 28. vladaře Českého knížectví - knížete Konráda II. Oty (Znojemského) z rodu Přemyslovců. Sjednotil Moravu a Čechy opět v jeden státní celek - 1189 statuta Konráda Oty pro Moravu 1191 - 1193 moravským markrabětem nejmladší syn krále Vladislava II. Vladislav Jindřich 1191 - 1192 Období panování 29. vladaře Českého knížectví - knížete Václava II. z rodu Přemyslovců. Bývalý údělný olomoucký kníže, syn Soběslava I. Vládl jen 3 měsíce, byl svržen Přemyslem Otakarem I. 1192 - 1193 Období panování 30. vladaře Českého knížectví - knížete Přemysla Otakara I. z rodu Přemyslovců. Byl mladším bratrem Bedřicha, synem krále Vladislava II. Vládl ještě jednou, to ale už v postavení krále v letech 1197 až 1230 1193 - 1197 Období panování 31. vladaře Českého knížectví - knížete Jindřicha (Břetislava III.) z rodu Přemyslovců. Jindřich byl synovcem Vladislava I. A byl to Jindřich, který z pozice pražského biskupa svými intrikami svrhl Přemysla Otakara I. Knížetem se stal i kvůli silné podpoře svého jmenovce císaře Jindřicha VI. - 1193 markrabě Vladislav Jindřich z Moravy vypuzen -1194 olomouckým biskupem Engelbert 1197 - 1197 Období panování 32. vladaře Českého knížectví - knížete Vladislava Jindřicha z rodu Přemyslovců. Vladislav byl zakladatelem kláštera ve Velehradě, a posledním vládcem, který nosil titul knížete. Všichni další panovníci se honosili titulem "krále". 1197 - 1222 moravským markrabětem opět Vladislav Jindřich. Konec údělných knížectví na Moravě, zemi vládne jeden markrabě 1197 - 1230 Období panování 33. vladaře (1. vladaře v Českém království) - 3. českého krále - krále Přemysla Otakara I. z rodu Přemyslovců. Zajistil dědičnost české koruny svým potomům, tzv. Zlatá bula sicilská. Se svým bratrem Vladislavem Jindřichem se dohodli na paritním postavení Moravy a Čech, tj. českomoravské konfederaci - 1199 olomouckým biskupem Jan V. Bavor
- 1202 olomouckým biskupem Robert - 1212 byla vydána Přemyslu Otakaru I. Zlatá bula sicilská, která mj. potvrzovala, že český stát není říšským lénem, že říše bude uznávat panovníka českého státu zvoleného v Čechách a přiznávala mu právo dědičnosti královského titulu - 1222 markrabě Vladislav Jindřich zemřel bez potomků 1222 - 1224 vlády na Moravě se ujal sám Přemysl I. Otakar 1224 - 1228 moravským markrabětem syn Přemysla I. Otakara Vladislav. Markrabětem se stal z vůle českého krále a král zde vystupuje jako první držitel markrabství vůči říši a markrabě je pouze jeho zástupce v zemi 1128 - 1239 moravským markrabětem po smrti Vladislava je mladší bratr Přemysl 1230 - 1253 Období panování 34. vladaře - 4. českého krále - krále Václava I. (Jednookého) z rodu Přemyslovců. Syn Přemysla Otakara I. Projekt vzniku 13ti královských měst. Vládl jen tři měsíce, byl svržen Přemyslem Otakarem II. - 1237 vzpoura moravského markraběte Přemysla proti bratru, českému králi Václavu I.; téhož roku potlačena 1239 - 1246 vlády na Moravě se po smrti markraběte Přemysla ujímá přímo král Václav I. - 1240 olomouckým biskupem Vilém a současně Konrád z Friedberku - 1241 tatarský vpád na Moravu, země zpustošena, polsko-slezské vojsko zničeno u Lehnice, Opava dobyta, Čechy se uchránily - 1245 olomouckým biskupem Bruno ze Schaumburku - 1247 moravským markrabětem nejstarší syn Václava I. Vladislav 1247 - 1253 moravským markrabětem po smrti Vladislava jeho mladší bratr Přemysl Otakar. Za své sídlo měl Brno, kde začal budovat nový sídelní hrad – Špilberk - 1251 moravský markrabě Přemysl získal vévodství rakouské 1253 - 1278 Období panování 35. vladaře - 5. českého krále - Přemysla Otakara II. z rodu Přemyslovců. Označován jako král "železný a zlatý" -1253 Přemysl II. Otakar si ponechal vedle titulu krále i titul markraběte a Moravu spravoval sám. Neobnovil markrabský úřad a nevytvořil hejtmanskou ani místodržitelskou správu - 1278 bitva na Moravském poli. Přemysl II. Otakar poražen vojsky císaře Rudolfa Habsburského, v bitvě padl 1278 - 1305 Období panování 36. vladaře - 6. českého krále - Václava II. z rodu Přemyslovců. Syn Přemysla Otakara II. Správcem Čech Ota Braniborský. Na Moravě vládl Rudolf Habsburský - 1278 Morava obsazena vojsky Rudolfa Habsburského, Čechy vojsky braniborského markraběte Oty - 1281 olomouckým biskupem Dětřich - 1283 vlády v Čechách a na Moravě se ujímá Václav II. Cizí vojska nucena opustit území Moravy a Čech. Václav II. opět vytvořil vlastní moravskou správu, byla obnovena i dvorská kancelář pro Moravu v Brně - 1297 dvorská kancelář v Brně je zrušena a její agenda předána dvorskému kancléři českému - 1298 je ustanoven úřad zemského hejtmana moravského, jako zástupce markraběte ve všech výkonech a úředních jednáních. Přes zrušení vlastní dvorské kanceláře se tak výrazně upevnila zemská samospráva
- 1302 olomouckým biskupem Jan VI. - 1304 Rudolf Habsburský a Karel Robert vpadli na jižní Moravu, dobyli Mikulov, Ivančice, kumáni pronikli až k Brnu 1305 - 1306 Období panování 37. vladaře - 7. českého krále - Václava III. z rodu Přemyslovců. Syn Václava II. Poslední Přemyslovec na českém trůně. Zavražděn v Olomouci při tažení proti polskému Vladislavu Lokietkovi. - 1306 srp. 4. Václav III. zavražděn v Olomouci, jeho smrtí vymírá přemyslovský rod po meči 1306 - 1310 boj o přemyslovské dědictví mezi Habsburky a Jindřichem Korutanským 1306 - 1307 Období panování 38. vladaře - 9. českého krále - Rudolfa (I.) Habsburského z rodu Habsburků. První Habsburk na českém trůně. Král "kaše" - označení kvůli jeho šetrnosti. Manžel královny vdovy Alžběty Rejčky. - 1307 leden na zemském sněmu ve Znojmě přijat Rudolf za markraběte 1307 - 1310 Období panování 39. vladaře - 8. českého krále - Jindřicha Korutanského z rodu Menhardovců. Rozvrat českých zemí. Řešení opata zbraslavského: provdat přemyslovnu Elišku za Jana Lucemburského. Jindřich byl manželem Anny, dcery Václava II. 1310 - 1346 Období panování 40. vladaře - 10. českého krále - Jana Lucemburského z rodu Lucemburků. Jan Lucemburský zvolen českým králem. Vlády v Markrabství moravském se ujal jako český král, markraběcího titulu nepoužíval. Potvrdil všechna moravská privilegia. Zemským hejtmanem ustanoven Jan z Vartenberka. Nešťastné Janovo manželství, spory se synem (budoucím Karlem IV.) Do roku 1334 přímá vláda, poté královské záležitosti v Čechách a na Moravě řešil syn Karel IV. - 1311 olomouckým biskupem Petr z Konice -1316 olomouckým biskupem Konrád - 1317 zemským hejtmanem olomoucký biskup Konrád - 1320 zemským hejtmanem Jindřich z Lipé (již předtím zastupující správce krále v Čechách a na Moravě) - 1326 olomouckým biskupem Jindřich Berka z Dubé - 1330 zemským hejtmanem Jan z Boskovic 1334 - 1349 moravským markrabětem Karel IV., syn Jana Lucemburského - 1334 Karel IV. převzal titul markraběte moravského a správu Moravy i Čech. Na Moravě ponechal v platnosti zemské právo a instituce, neobsadil však hejtmanský úřad - 1334 olomouckým biskupem Jan VII. Volek - 1337 sídlem manželky Karla IV. Blanky z Valois se stává Brno – do r. 1340 - 1344 olomoucké biskupství podřízeno nově vzniklému arcibiskupství pražskému - 1346 Karel IV., markrabě moravský, zvolen římským králem - 1346 srpen v bitvě u Kresčaku padl Jan Lucemburský 1346 - 1378 Období panování 41. vladaře - 11. českého krále - Karla IV. z rodu Lucemburků. Syn Jana Lucemburského. "Otec vlasti". Založení Pražské university v roce 1348. - 1348 Karel IV. reorganizoval soudnictví na Moravě. Z několika provincionálních soudů vznikly dva zemské soudy – olomoucký a brněnský, které vedly dvoje zemské desky pro svobodné statky šlechty - 1348 Karel IV. jako římský král nově vymezil vztah Moravy k českému státu. Ve státoprávním privilegiu ze 7. dubna prohlásil, že markrabství moravské, biskupství olomoucké a vévodství opavské spadají jako léna českých králů pod zákonodárství koruny českého království. Tento krok měl posílit soudržnost zemí české koruny 1349 - 1375 moravským markrabětem bratr Karla IV. Jan Jindřich -1349 Karel IV. udělil Janu Jindřichovi dědičně markrabství moravské. Sídelním městem Jana Jindřicha se stalo Brno, rezidencí hrad Špilberk. Za jeho panování se upevnila oblast přímé markrabské vlády na Moravě - 1351 olomouckým biskupem Jan VIII. Očko z Vlašimi - 1364 olomouckým biskupem Jan ze Středy - 1372 markrabě povolil městské radě brněnské jmenovat svobodně rychtáře – jediný případ v zemích koruny české před husitskými válkami 1375 - 1411 moravským markrabětem Jošt Lucemburský, nejmladší syn Jana Jindřicha - 1375 zemřel Jan Jindřich - 1375 Jošt zdědil vládu na Moravě a titul markrabě a pán Moravy. Jeho bratři Jan Soběslav a Prokop obdrželi do správy některá významná místa na Moravě a tituly mladší markrabě 1378 - 1419 Období panování 42. vladaře - 12. českého krále - Václava IV. z rodu Lucemburků. Syn Karla IV. Jeho bratranec, moravský markrabě Jošt proti němu vedl odboj. Na straně Václava IV. byl zase Joštův bratr Prokop. Pandemie moru v roce 1380. Spory s bratrem Zikmundem. - 1380 Jan Soběslav se stává litomyšlským biskupem - 1380 olomouckým biskupem Petr Jelíto, bývalý arcibiskup magdeburský - 1387 Jan Soběslav krátce biskupem olomouckým, od listopadu patriarchou aquilejským - 1388 olomouckým biskupem Mikuláš z Oseka a Ryzmburku - 1388 markrabě Jošt získal braniborskou marku - 1394 zemřel Jan Soběslav - 1397 olomouckým biskupem Jan IX. Mráz, bývalý biskup lubusský
- 1402/1403 Prokop Moravský vězněn v Prešpurku /Bratislavě/ odpůrcem Václava IV. jeho bratrem uherským králem Zikmundem Lucemburským - 1403 olomouckým biskupem Lacek z Kravář - 1404 obléhání Znojma rakouským a uherským vojskem - 1405 zemřel Prokop Moravský - 1408 olomouckým biskupem Konrád z Vechty - 1410 markrabě Jošt zvolen římsko-německým králem - 1411 zemřel markrabě Jošt. Jeho smrtí vymřela moravská větev Lucemburků 1411 - 1419 vlády na Moravě se ujal přímo Václav IV. Znovu tak spojil český královský a moravský markrabský úřad. Jmenoval zemského hejtmana husitu Lacka z Kravář. Zemská správa na Moravě se dostala plně do rukou panské šlechty - 1411 moravským hejtmanem Lacek z Kravář - 1413 olomouckým biskupem Václav Králík z Bubenic - 1415 list moravské šlechty králi Zikmundovi, aby propustil Jana Husa a umožnil mu slyšení - 1416 moravským hejtmanem Petr Strážnický z Kravář - 1416 olomouckým biskupem Jan XII. Železný - 1419 zemřel Václav IV. 1420 - 1423 Období panování 43. vladaře - 13. českého krále - Zikmunda z rodu Lucemburků. Syn Karla IV. Čechy v rukou husitů. Vlády na Moravě se Zikmund ujal jako český král, za zemského hejtmana dosadil katolíka Jindřicha Plumlovského z Kravář. Nechal popravit odbojného husitu Jana Roháče z Dubé 1437. Plumlovského z Kravář- 1420 bitva pod Vyšehradem, porážka Zikmunda husity a pražany. Jindřich Plumlovský zde padl s moravskou šlechtou - 1421 Zikmund na Moravě, kde bojuje proti moravskému husitství. Zemským hejtmanem se stává Vilém z Pernštejna - 1422 Zikmund se vzdal úsilí o rekatolizaci moravských husitů. Na místo hejtmana dosadil opět husitu Petra Strážnického 1423 - 1439 moravským markrabětem Albrecht Rakouský - 1423 Zikmund předal Moravu v léno a titul markraběte svému zeti Albrechtovi - 1424 Albrecht jako moravský markrabě přijal v Brně hold zemského sněmu a potvrdil všechna zemská privilegia a svobody - 1325/1426 Petra Strážnického, který přešel na stranu nepřátel Albrechta, vystřídal v hejtmanském úřadu Hašek z Valdštejna - 1426 Albrecht prohrál bitvu o Břeclav, tím ztroskotalo jeho úsilí o likvidaci moravského husitství - 1427 zemským hejtmanem Jan z Lomnice - 1428 vpád českých husitů na Moravu, obsazen Uherský Brod - 1429/1430 husitské výpravy Moravanů do Německa - 1430 olomouckým biskupem Konrád ze Zvole - 1431 poslední pokusy Albrechta o zlomení moci husitů na Moravě i v Čechách. Naprostá většina moravské šlechty je husitská - 1432 vpád Prokopa Holého na Moravu - 1434 olomouckým biskupem Pavel z Miličína - 1435 jednání na sjezdu v Brně mezi císařem Zikmundem, legáty basilejského koncilu, husity a panstvem o kompaktáta - 1436 vyhlášení kompaktát v Jihlavě. Zikmund Lucemburský vstupuje na český trůn - 1436 zemským hejtmanem Vaněk z Boskovic - 1437 zemřel Zikmund Lucemburský 1437 - 1439 Období panování 44. vladaře - 14. českého krále - Albrechta II. Rakouského z rodu Habsburků. S jeho nástupem na český trůn se opět personálně sjednotil královský a markrabský úřad - 1439 zemřel Albrecht Rakouský 1439 - 1453 Období hejtmanské vlády - 1439 po obnovení zemského landfrídu faktickou vládu na Moravě nadále vykonává zemský hejtman a Morava se tak stává typickou stavovskou zemí - 1440 zemským hejtmanem Jan Tovačovský z Cimburka. Za jeho vedení Morava vystupovala jako téměř suverénní stát - 1450 olomouckým biskupem Jan XIII. Ház - 1451/1452 po období soupeření různých stran se zemským správcem Čech stává Jiří z Poděbrad 1453 - 1457 moravským markrabětem Ladislav Pohrobek - 1453 červen 6. na zemském sněmu v Brně přijat syn Albrechta Rakouského Ladislav Pohrobek za markraběte a pána Moravy; tedy dříve než se stal českým králem 1453 - 1457 Období panování 45. vladaře - 15. českého krále - Ladislava Pohrobka z rodu Habsburků. Jeho matka byla dcerou Zikmunda Lucemburského. Zemi však reálně spravuje zemský správce Čech - Jiří z Poděbrad - 1454 olomouckým biskupem Bohuslav ze Zvole - 1455 Ladislav Pohrobek nově ustavil desetičlennou regentskou vládu Moravy v čele se zemským hejtmanem Janem Tovačovským z Cimburka - 1457 zemřel Ladislav Pohrobek 1458 - 1471 Období panování 46. vladaře - 16. českého krále - Jiříka I. z rodu Poděbradů. Poslední Čech na českém trůně. Tzv. "husitský král". Válka s Uhry i s Čechy - 1458 zemský sněm v Brně přijal Jiřího z Poděbrad za markraběte a pána Moravy - 1459 zemským hejtmanem Ctibor Tovačovský z Cimburka - 1459 olomouckým biskupem Tas Černohorský z Boskovic - 1462 císař Fridrich III. za vojenské zásluhy moravských vojsk v jeho prospěch povýšil znak markrabství. Dosavadní bílá a červená barva šachovnice, do které je umístěna orlice, je změněna na zlatou a červenou - 1462 zrušena kompaktáta Piem II. - 1466 po vydání papežovy klatby na českého krále Jiřího z Poděbrad se na Moravě rozpoutala válka o uchopení moci - 1467 čtyři největší moravská města Brno, Olomouc, Znojmo a Jihlava vyhlásila papežské buly a detronizovala Jiřího z Poděbrad - 1467 Jiří z Poděbrad jmenoval moravským zemským hejtmanem svého syna Viktorína z Kunštátu - 1468 Jiřímu z Poděbrad vypověděl válku uherský král Matyáš Korvín, obléhání Třebíče Matyášem Korvínem - 1468/1469 Matyáš Korvín postupně obsadil celou Moravu 1469 - 1490 moravským markrabětem uherský král Matyáš Korvín 1469 - 1490 Období panování 47. vladaře - 16./17. českého krále - Matyáše Korvína z rodu Hunyadovců. Na Moravě se nechal korunovat jako "protikrál" Jiříka I. - 1469 Matyáš je uznán moravskými stavy za markraběte a pána Moravy - 1469 zemským hejtmanem opět Ctibor Tovačovský z Cimburka - 1471 červen zemřel Jiří z Poděbrad 1471 - 1516 Období panování 48. vladaře - 17. českého krále - Vladislava II. z rodu Jagelonců. Král "Ano, dobře". Ke konci období opět sjednotil země české do jednoho celku. - 1471/1478 Morava nadále v rukou Matyáše Korvína. Válka mezi ním a Vladislavem Jagellonským - 1478/1479 smlouvy mezi Matyášem a Vladislavem o rozdělení české koruny potvrzené zemskými sněmy. Matyáš Korvín uznán za pána Moravy a části Slezska. Vnitřní vláda v zemi plně v rukou moravské šlechty - 1484 olomouckým administrátorem Jan Filipec - 1487 olomouckým administrátorem Jan Vitic - 1490 zemřel Matyáš Korvín 1490 - 1516 vládcem Moravy český král Vladislav Jagellonský, současně král uherský - 1490 Vladislav Jagellonský se stává jako český král panovníkem ve všech zemích české koruny. Morava přijala nového pána bez námitek. Jeho vliv na Moravu po celé období vlády je minimální a vnitřní politický život země je zcela autonomní - 1493 olomouckým biskupem Jan XV. Borgia - 1494 po smrti Ctibora Tovačovského se stává zemským hejtmanem Vratislav z Pernštejna - 1496 zemským hejtmanem Jan Meziříčský z Lomnice - 1497 olomouckým biskupem Stanislav Thurzo
- 1515 zemským hejtmanem Jan z Pernštejna - 1516 zemřel Vladislav Jagellonský 1516 - 1526 Období panování 49. vladaře - 18. českého krále - Ludvíka Jagelonského z rodu Jagelonců. Mladičký král si nestačil v čechách vybudovat respekt. Jeho vliv na správu země byl - stejně jako u jeho otce - minimální. - 1519 zemským hejtmanem Albrecht z Boskovic - 1523 zemským hejtmanem Jan Kuna z Kunštátu - 1526 v bitvě u Moháče zahynul král Ludvík Jagellonský. Jeho smrtí vymírá Jagellonský rod 1526 - 1564 Období panování 50. vladaře - 19. českého krále - Ferdinanda I. Habsburského z rodu Habsburků. Oslabil pilíře českého stavovského státu. Tendence k absolutistickému způsobu vlády. Počátek nepokojů mezi protestanty a katolíky. Jeho volbou bylo vytvořeno soustátí tří středověkých státních útvarů - rakouských zemí, zemí české koruny a zemí uherské koruny. Na sněmu v Olomouci uznána královna Anna za dědičku markrabství. Povznesl moc královskou. - 1526 září zemským sněmem v Brně zvolen hejtmanem Jan z Pernštejna - 1527 duben zemským sněmem v Brně byl Ferdinand I. přijat za markraběte. Potvrdil Moravanům všechna dřívější privilegia českých králů - 1529 pro zajištění obrany proti Turkům byla Morava rozdělena do čtyř vojenských krajů - 1530 moravským hejtmanem Jan Kuna z Kunštátu - 1530/1540 zavádění berního systému, který je pod kontrolou stavu. Moravská daň se ustálila jako čtvrtina až třetina daně Čech. Moravská královská města se stávají součástí středoevropského reformačního ruchu - rozvoj novokřtěnectví na Moravě. Vzrůstá odpor šlechty proti habsburskému centralismu a absolutismu - 1540 červen-září moravským hejtmanem Kryštof z Boskovic na Třebové, po něm téhož roku Václav z Ludanic na Chropyni - 1540 olomouckým biskupem Jan Zdoubek ze Zdenína - 1541 olomouckým biskupem Jan XVI. Doubravský - 1546/1547 v Čechách povstání stavů proti absolutizační politice Ferdinanda I. Zůstalo omezeno na území Čech, Moravy se nedotklo - po 1547 po porážce českého povstání umožnily lepší poměry na Moravě rozmach novokřtěnců a Jednoty bratrské, která sem přenesla i svoji tiskárnu - 1549 českým sněmem schváleno nástupnictví Maxmiliána II. Na žádost Ferdinanda I. nástupnictví potvrdily zemské sněmy Moravy a Slezska - 1553 olomouckým biskupem Marek Kuen, podřízen již arcibiskupu mohučskému - 1561 zemským hejtmanem Pertolt z Lipé 1562 - 1576 Období panování 51. vladaře - 20. českého krále - Maxmiliána II. Habsburského z rodu Habsburků. Korunovace proběhla v Praze. Vznik dvojvládí. Černá ovce rodu - vyznával totiž luteránství. - 1563 na zemském sněmu v Olomouci přijal Maxmilián II. hold Moravanů a potvrdil jim stejná privilegia jako Ferdinand I. - 1564 zemřel Ferdinand I. 1562 - 1576 vláda Maxmiliána II. - 1565 olomouckým biskupem Vilém Prusínovský z Víckova, podřízen arcibiskupovi mohučskému - 1566 v Olomouci založeno jezuitské gymnasium, základ budoucí university - 1567 na zemském sněmu byl za přítomnosti Maxmiliána obnoven landfrid a úřady; zemským hejtmanem Zachariáš z Hradce - 1573 zemským hejtmanem Zdeněk Lev z Rožmitálu - 1573 císař Maxmilián II. udělil olomoucké jezuitské koleji práva university - 1574 olomouckým biskupem Tomáš Albín, podřízen arcibiskupovi mohučskému - 1575 českým králem korunován syn Maxmiliána II. Rudolf II. - 1576 zemřel Maxmilián II. 1576 - 1600 Období panování 52. vladaře - 21. českého krále - Rudolfa II. Habsburského z rodu Habsburků. Za jeho života se plně prosadila změna vládního stylu směrem k absolutismu. Stavovské nepokoje. Hluboce "zamilován" do Prahy. Také poslední český král, který vládl z Prahy. Všichni další sídlili ve Vídni. - 1576 olomouckým biskupem Jan XVIII. Mezon z Telče, podřízen arcibiskupovi mohučskému - 1577 na moravském zemském sněmu se Rudolf II. ujal vlády na Moravě a potvrdil všechna privilegia ve stejné podobě jako Ferdinand I. - 1579 olomouckým biskupem Stanislav Pavlovský - 1579 zemským hejtmanem Hanus Haugvic z Biskupic - 1582 zemským hejtmanem Hynek Brtnický z Valdštejna - 1590 zemským hejtmanem Hynek starší Bruntálský - 1594 zemským hejtmanem Fridrich starší ze Žerotína - 1599 zemským hejtmanem Jáchym Haugvic z Biskupic - 1599 olomouckým biskupem Kardinál František z Dietrichštejna
- 1602 zemským hejtmanem Jan Bruntálský z Vrbna - 1604 zemským hejtmanem Ladislav Berka z Dubé - 1605 správce rakouských zemí mladší bratr Rudolfa II. - Matyáš uzavřel mír se sedmihradským knížetem Bočkajem a dohodu s Uhry namířenou proti Rudolfu II. - 1605 vpád bočkajovských povstalců na Moravu - 1606 Matyáš uzavřel dohodu s Turky o míru, který však Rudolf odmítl potvrdit. Na základě toho Matyáš uzavřel spolek s uherskými a rakouskými stavy na obranu míru tzv. konfederaci - 1608 duben moravský zemský sněm v Ivančicích rozhodl o připojení Moravy ke konfederaci 1608 - 1619 vláda Matyáše - 1608 květen český sněm v Praze rozhodl, že Čechy stejně jako Slezsko zůstanou věrny Rudolfovi, což konfederanti považovali za zradu - 1608 červen na základě jednání mezi císařem Rudolfem II., Matyášem a stavy všech zúčastněných zemí, byla uzavřena tzv. Libeňská smlouva. Dle ní si Rudolf II. ponechá vládu v Čechách, Slezsku a obou Lužicích a císařskou hodnost; vládu v zemích konfederace tj,. Uhrách, Rakousku a Moravě předá Matyášovi. Země české koruny tak byly rozděleny - 1608 červenec na zemském sněmu potvrdil Matyáš zemská privilegia v dosavadním znění; hejtmanem Karel starší ze Žerotína. Za jeho hejtmanství vrcholila stavovská vláda a zemská autonomie Moravy - 1612 zemřel císař Rudolf II. 1611 - 1619 Období panování 53. vladaře - 22. českého krále - Matyáše I. Habsburského z rodu Habsburků. Roku 1615 je v království uznána čeština jako státní jazyk. Čechy a Morava jsou opět sjednoceny pod jedním panovníkem. Dohodou mezi stavy obou zemí byla potvrzena autonomie Moravy v rámci zemí české koruny. Kompetence české kanceláře jako úřadu českého krále je na Moravě omezena a podrobena kontrole zemských orgánů. Sídlem nového českého panovníka se (po Praze) stává Vídeň. - 1614 jako následek nesplnění nadějí evangeliků vkládaných do vlády Matyáše I., jejich vůdce Karel starší ze Žerotína rezignuje na úřad zemského hejtmana. Karel starší byl považován za význačného politika středoevropského významu a byl znám jako vášnivý obhájce moravských zemských svobod a privilegií - 1615 zemským hejtmanem - katolík Ladislav Lobkovic - 1616 v Čechách se zformovalo radikální protestantské křídlo pod vedením Jindřicha z Thúrnu - 1617 červen na českém zemském sněmu přijat za následníka trůnu a korunován Ferdinand Štýrský jako Ferdinand II. - 1617 srpen na výzvu Matyáše byl Ferdinand přijat na Moravě za budoucího markraběte - 1618 květen vystoupení radikálního křídla stavovské opozice v Čechách - defenestrace členů Matyášovy vlády. Zahájeno české stavovské povstání. Na českém sněmu zvoleno direktorium, které se ujalo správy Čech - 1618 červen na zemském sněmu v Brně byl odmítnut návrh připojit se k povstání. Bylo však vysláno poselství do Vídně a Prahy k jednání o konfederaci - 1619 březen zemřel císař Matyáš 1619 - 1620 Období panování 54. vladaře - "23." českého krále - Fridricha Falckého z rodu Wittelsbachů. Dostal označení "Zimní král", a nenaplnil očekávání protestantských českých stavů. Bitvy na Bílé hoře r. 1620 se dokonce ani neúčastnil... - 1619 červenec 31. na generálním sněmu zemí koruny české byla vyhlášena konfederace. Konfederace byla pokusem o vytvoření českého státu jako federace autonomních zemí, vyvrcholením snah o novou úpravu vzájemného vztahu Čech a Moravy. Jediným společným úřadem konfederace zůstala česká kancelář. Její pravomoc byla však značně omezena - 1619 srpen 16. ke konfederaci se připojily rakouské země - 1619 srpen 27. všemi zeměmi konfederace zvolen za krále Fridrich Falcký. Habsburkové byli sesazeni - 1619 listopad 4. na moravském zemském sněmu zvítězila radikální strana. Zemským hejtmanem zvolen Ladislav Velen z Žerotína - 1620 únor na moravském zemském sněmu se Fridrich Falcký ujal vlády na Moravě a potvrdil všechna moravská privilegia i další požadavky - 1620 léto rakouské země obsazeny legistickými vojsky - spojenci Ferdinanda II. - 1620 listopad bitva na Bílé hoře - české vojsko konfederace pod vedením hraběte Jindřicha z Thurnu bylo poraženo katolickými vojsky císaře Ferdinanda II. Král Fridrich Falcký uprchl ze země. Praha se vzdala a Čechové kromě Mansfelda se vydali na milost... - 1620 prosinec na moravském zemském sněmu poražena Velenova strana kapitulanty. Ladislav Velen s několika věrnými prchl ze země. Morava vojensky kapitulovala a během prosince a ledna byla obsazena císařským vojskem 1620 - 1637 Období panování 55. vladaře - 23. českého krále - Ferdinanda II. Štýrského z rodu Habsburků. Vítěz bitvy na Bílé hoře. Nechal popravit české (stavovské protestantské) stavy na Staroměstském náměstí. Popravu řídil zástupce císaře v Čechách, Karel I. z Lichtenštejna. Po celou dobu jeho vlády zuří na evropském kontinentě tzv. Třicetiletá válka. - 1621 povstání Valachů, potlačeno Albrechtem Valdštejnem - 1621 vpád Betlena Gábora na moravsko-slovenské pomezí - 1621 leden kardinál František Ditrichštejn jmenován císařským komisařem na Moravě -1622 vyšetřování a soudní proces s moravskými povstalci proti Ferdinandu II; předseda tribunálu kardinál František Ditrichštejn - 1622 listopad v Brně vyneseny rozsudky - konfiskace majetku, vězení; na rozdíl od Čech nejsou účastníci povstání popraveni - 1626 Mansfeldův vpád na Moravu, vytlačen Valdštejnem - 1626/1627 druhé povstání Valachů - 1628 květen vydáno Obnovené zřízení zemské pro Moravu - markrabě nastupuje dědičným právem, omezení moci stavů, rekatolizace - 1628 červen Ferdinand II. korunovaný král český, přijal hold moravských stavů ve Znojmě - 1636 olomouckým biskupem Jan Arnošt Platejs z Plattenštejna - 1637 zřízen královský tribunál na Moravě se sídlem v Brně - 1637 olomouckým biskupem Leopold Vilém - 1637 únor zemřel císař Ferdinand II., nastoupil Ferdinand III. 1637 - 1657 Období panování 56. vladaře - 24. českého krále - Ferdinanda III. Habsburského z rodu Habsburků. Za jeho vlády trvala třicetiletá válka, podílel se na tzv. Vestfálském míru z roku 1648 - 1640 Julius Salm odvolán z úřadu zemského hejtmana Moravy - 1641/1642 královský tribunál přeložen z Olomouce do Brna, sem převezeny i zemské desky olomouckého kraje - Brno hlavním městem Moravy - 1642 - 1648 zemským hejtmanem Moravy Kryštof Pavel Lichtenštejn- Kastelkorn - 1642 švédský vpád na Moravu pod gen. L. Torstenssonem, obsazena Olomouc - 1643 neúspěšný švédský útok na Brno - 1644 porážka valašského povstání, popravy delikventů v Brně (přes 200 lidí) - 1644/1645 císařští marně obléhají Olomouc, obsazenou Švédy - 1645 švédský vpád na Moravu, obsazena Jihlava, Znojmo - 1645 květen-srpen obléhání Brna Švédy pod gen. Torstenssonem; město odolalo, obhájce Raduit de Souches 1646 - 1654 Období panování 57. vladaře - 25. českého krále - Ferdinanda IV. Habsburského z rodu Habsburků. Zemřel v nedožitých 21 letech na neštovice. - 1646 císařští obsazují Znojmo, Mikulov - 1647 obléhání Jihlavy císařskými, švédský plukovník Osterling padl, město obsazeno na volný odchod švédské posádky - 1648 zemským hejtmanem a předsedou královského tribunálu Jan Rottal - 1648 uzavřen vestfálský mír, konec třicetileté války, ustavení obnoveného zřízení zemského zůstávají definitivně v platnosti; druhé znevolnění, absolutismus, rekatolizace - 1650 dokončen odchod Švédů z Moravy, vyklizena Olomouc - 1655 zemským hejtmanem Gabriel Sereny - 1657 zemřel císař Ferdinand III., nástupcem Leopold I. 1657 - 1705 Období panování 58. vladaře - 26. českého krále - Leopolda I. Habsburského z rodu Habsburků. Téměř neustále válčil. Neměl rád Němce. - 1663 olomouckým biskupem Karel I. Josef - 1663 tatarský vpád na Moravu, část země vypálena - 1664 olomouckým biskupem Karel II.Lichtenštejn - Kastelkorn - 1665 zemským hejtmanem Ferdinand Ditrichštejn - 1667 zemským hejtmanem František Karel Kolovrat Libštejnský - 1668 na zemském sněmu je jednací řečí němčina - 1678 - 1685 čarodějnické procesy na severní Moravě - 1678 ozbrojení Valaši zabránili vpádu Tokolyovských povstalců na Moravu - 1680 vpád Tokolyho povstalců na Moravu - 1683 obléhání Vídně od Turků, část z nich ve spojení s Tokolyho povstalci vpadla na Moravu a vyplenila některé kraje - 1683 průchod polského vojska krále Jana Sobieského přes Moravu na pomoc Vídni - 1695 olomouckým biskupem Karel III. Josef Lotrinský - 1695 povstání na Hukvaldsku
- 1702 - 1714 zemským hejtmanem František Josef Obersdorf - 1703 - 1710 vpády povstaleckých kuruců na moravsko-slovenské pomezí - 1705 zemřel císař Leopold I. (nebyl korunován českým králem), nástupcem Josef I. 1705 - 1711 Období panování 59. vladaře - 27. českého krále - Josefa I. Habsburského z rodu Habsburků. Za jeho vlády uherské vpády na Moravu - 1706 vpád kuruců (uherských povstalců) na Moravu, popleněna jihovýchodní Morava - 1708 vpád kuruců na Moravu, vypálen Vsetín, zatlačeni od Strážnice - 1711 olomouckým biskupem kardinál Wolfgang Hannibal Schrattenbach - 1711 zemřel císař Josef I., nástupcem Karel VI. 1711 - 1740 Období panování 60. vladaře - 28. českého krále - Karla VI. Habsburského z rodu Habsburků. Mor, neúroda, prohrané války. Jezuita Koniáš. Pálení knih. - 1713 vydán Robotní patent pro Moravu - 1713 císař Karel VI. vydal pragmatickou sankci o nedílném dědictví říše i v ženské linii - 1713 - 1716 morová epidemie na Moravě - 1714 - 1719 zemským hejtmanem Colloredo - 1714 Morava rozdělena na šest krajů (brněnský, jihlavský, znojemský, olomoucký, prostějovský a hradišťský) - 1719 zemským hejtmanem František Josef Valdštejn - 1720 zemským hejtmanem Maxmilián Oldřich Kounic - 1720 říjen pragmatická sankce přijata na Moravě - 1726 posílení násilné rekatolizace na Moravě císařským reskriptem - 1727 zahájena stavba první císařské silnice na Moravě z Brna do Vídně a do Olomouce - 1738 olomouckým biskupem Jakub Arnošt Lichtenštejn - 1740 zemřel císař Karel VI., nástupcem Marie Terezie 1740 - 1780 Období panování 61. vladaře - 29. českého krále - Marie Terezie z rodu Habsburků. Za její vlády prováděny velké reformy státní správy, soudnictví,odstraňování feudálních zvyklostí. Zavedení povinné školní docházky - 1741 - 1742 v Praze krátká vláda "vzdorokrále" Karla I., korunovaného českého krále - 1741 prosinec pruský vpád ze Slezska na Moravu, obsazena Olomouc a Přerov - 1742 únor pruský král Bedřich obléhá Brno, hájené gen. Rothem; město se udrželo, obsazen Vyškov, Jihlava, Znojmo - 1742 duben pruské vojsko vytlačeno z Moravy rakouským vojskem Karla Lotrinského - 1743 duben Marie Terezie korunována českou královnou - 1745 olomouckým biskupem kardinál Ferdinand Julius Troyer - 1745 - 1755 stavba olomoucké pevnosti - 1746 první pokus barona Josefa Petrasche založit na Moravě učenou společnost s vlastním časopisem; zanikla - 1749 počátky rakouského dualismu, říše rozdělena na země českoněmecké a země uherské - 1751 v Brně založena půjčovní banka - 1752 královský tribunál v Brně se stal nejvyšším odvolacím soudem pro Moravu - 1758 olomouckým biskupem Leopold Bedřich Egkh - 1758 sjednocení měr a vah na Moravě zavedením vídeňských měr - 1758 pruský vpád na Moravu, král Bedřich obléhá Olomouc; gen. Marschal město uhájil - 1758 operace rakouských generálů Laudona, Živkoviče a maršála Dauna na Moravě k vyproštení Olomouce - 1760 zřízení zemských studijních komisí pro Moravu v Olomouci při universitě; vymanění školství z církevního vlivu - 1761 olomouckým biskupem Maxmilián Hamilton - 1765 císař Josef II. spoluvladařem císařovny Marie Terezie - 1770 zřízena Hospodářská společnost moravská - 1771 říjen zřízena urbariální komise pro Moravu - 1773 zrušení jezuitského řádu; jeho jmění na Moravě oceněno na 2 mil. zlatých - 1773 z 15 gymnázií zůstalo na Moravě 7 (Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava, Kroměříž, Mikulov, Strážnice) - 1774 reforma obecného školství - 1775 selské nepokoje na Moravě (Lesonice), potlačeny vojensky - 1775 vydán Robotní patent pro Čechy a Moravu - 1777 olomoucké biskupství povýšeno na arcibiskupství a zřízeno nové biskupství v Brně; prvním olomouckým arcibiskupem kardinál Antonín Teodor Colloredo-Waldsee, prvním brněnským biskupem Matyáš František Chorynský - 1777 - 1780 protikatolické hnutí na Valašsku - 1778 olomoucká universita přeložena do Brna i se studijní komisí - 1780 umřela císařovna Marie Terezie, nástupcem Josef II. 1780 - 1790 Období panování 62. vladaře - 30. českého krále - Josefa II. z rodu Habsburků. Za jeho vlády reformy státní správy, omezení stavovské moci, na Moravě zrušeno při reformách 40 klášterů. Náboženské svobody. Toleranční patent 1781 - zrušení nevolnictví. - 1781 vydán toleranční patent - svobodné vyznávání evangelického náboženství - 1782 universita přeložena z Brna zpět do Olomouce a přeměněna v lyceum (jako universita zrušena) - 1782 rakouské Slezsko spojeno administrativně s Moravou - 1782 guberniálním presidentem Ludvík Cavriani - 1784 v Brně založena všeobecná nemocnice u sv. Anny - 1786 brněnským biskupem Jan Křtitel Lachenbauer - 1786 zřízeno policejní ředitelství v Brně - 1789 zrušeno nevolnictví - volné stěhování do měst - 1789/1790 zavádění nové pozemkové daně na Moravě; odvoláno - 1790 zemřel císař Josef II. (nebyl korunován českým králem), nástupcem Leopold II. 1790 - 1792 Období panování 63. vladaře - 31. českého krále - Leopolda II. z rodu Habsburků. - 1790 obnoven seminář v Olomouci - 1790 červenec moravský sněm v Brně vypracoval „Desideria moravských stavů“ - kompromis stavů s centralizační tendencí - 1791 září korunovace Leopolda II. na českého krále, holdování stavů českých, moravských a slezských - 1792 zemřel císař Leopold II., nástupcem František II. 1792 - 1835 Období panování 64. vladaře - 32. českého krále - Františka I. Rakouského z rodu Habsburků. Razil naprosto odlišnou politiku svých předchůdců. Kníže Metternich. Napoleonské války i rozvoj průmyslu. - 1796/1797 tzv. helvetské spiknutí na Českomoravské vrchovině
- 1800 brněnským biskupem Vincenc Josef Schrattenbach - 1804 srpen prohlášeno rakouské císařství - 1805 listopad/prosinec francouzský vpád na Moravu, bitva Tří císařů u Slavkova - 1806 srpen zánik říše římské - 1808 zřízen seminář v Brně a kadetka v Olomouci - 1809 francouzský vpád na Moravu, obsazeno Znojmo a Brno - 1811 olomouckým arcibiskupem kardinál Maria Tadeáš Trautmannsdorf - 1811 státní bankrot - 1814 první parní stroj na Moravě - 1817 brněnským biskupem Václav Urban Stuffler - 1818 založení Františkova zemského muzea v Brně - 1818 stavba mírového pomníku v Brně na paměť ukončení napoleonských válek od moravských stavů - 1819 olomouckým arcibiskupem kardinál Rudolf Jan - 1821 selské nepokoje na Moravě - 1827 opětně otevřena universita v Olomouci - 1831 pokusy Trnky a Žáka o moravský jazyk - 1831 olomouckým arcibiskupem Maria Ferdinand Chotek z Vohnína - 1831 brněnským biskupem František Antonín Gindl - 1831/1832 cholerová epidemie na Moravě - 1835 zemřel císař František I., nástupcem Ferdinand I. Dobrotivý 1835 - 1848 Období panování 65. vladaře - 33. českého krále - Ferdinada I. (někdy též V.) Dobrotivého z rodu Habsburků. Trpěl epilepsií, nevzhledný, ale údajně velmi chytrý. Poslední císař, který byl korunován Českým králem. Za jeho vlády rozvoj průmyslu, nástup kapitalismu 1835 - 1848 vláda císaře Ferdinanda V., za jeho vlády rozvoj průmyslu, nástup kapitalismu - 1836 září korunovace Ferdinanda V. českým králem, moravští stavové holdují samostatně - 1837 olomouckým arcibiskupem kardinál Max. Josef Sommerau Beckh - 1839 Antonín Boček moravským stavovským archivářem a historiografem - 1839 příjezd prvního parního vlaku na Moravu z Vídně přes Břeclav do Brna - 1841 brněnským biskupem Antonín Arnošt Schaffgotsch - 1847 Josef Chytil moravským zemským archivářem a historiografem - 1848 březen Svatováclavská deklarace v Praze, požadující spojení zemí koruny české s centrálními úřady v Praze - 1848 duben moravský sněm se vyslovil proti spojení Čech a Moravy a proklamoval nezávislost na Čechách - 1848 květen/červen v Brně moravský sněm zvaný selský rozhodl o zrušení roboty od 1.7.1848; přes potvrzení císaře, nebylo realizovno - 1848 říjen císař Ferdinand V. utekl z Vídně do Olomouce a svolal do Kroměříže ústavodárný sněm - 1848 prosinec 2. císař Ferdinand V. abdikoval v Olomouci ve prospěch Františka Josefa I. 1848 - 1916 Období panování 66. vladaře - císaře Františka Josefa I. z rodu Habsburků. Likvidace revolučního hnutí z roku 1848, Bachův absolutismus. Za jeho vlády vrcholí kapitalismus, rozvoj výroby a průmyslu, růst měst - 1849 březen Kroměřížský sněm rozehnán. Patent o vyvazování z roboty - 1850 zřízena Obchodní a živnostenská komora v Brně - 1850 leden nová struktura nižší státní správy, vznik okresních hejtmanství; další reformy soudnictví, daní, školství (počet státních úředníků vzrostl 6x) - 1851 prosinec Silvestrovské patenty potvrzují integritu a rozdělení korunních zemí Čech, Moravy a Slezska - 1852 Brno přestalo být pevnostním městem - 1854 založena Matice moravská v Brně - 1855 při administrativní reformě vzniklo na Moravě 6 krajů, 76 okresů a 2 samostatná města; Slezsko, spojené s Moravou, tvořilo další 1 kraj, 22 okresů a 1 samostatné město - 1858 přejmenování Moravského národního listu na Moravské noviny (vychází v brně) - 1860 říjen říjnový diplom císaře, liberalizace, ústupky dualismu (povolování maďarštiny) - 1861 únor únorová ústava uznává opět Slezsko jako samostatnou zemi. Říšská rada (pro neuherské země) má ve sněmovně pro Čechy 54, Moravu 22 a Slezsko 6 poslanců ve sněmovně poslanců. Zemské zřízení - moravský sněm má 100 poslanců, z toho 2 virilisty (olomoucký arcibiskup a brněnský biskup) - 1861 duben moravský sněm definoval postavení Moravy v rámci zemí koruny české - vyslovil se pro spojení s Čechami ne podřízené, ale samostatné, s vlastním vnitřním životem; na Moravě se skutečně realizovala samostatná politika (pod vedením dr. Al. Pražáka) - 1862 zrušení krajů - 1864 březen zemský zákon pro Moravu - 1864 listopad moravští poslanci odešli na protest z vídeňské sněmovny (čeští opustili sněmovnu již v červnu 1863) - 1865 září zářijový manifest císaře - ústupek před maďarskými požadavky - 1866 únor/březen moravský zemský sněm při jednání o české vyrovnání zaujal vyčkávací stanovisko - 1866 léto prusko-rakouská válka. 12. července obsazeno Brno Prusy - 1866 prosinec moravský zemský sněm zaujal neutrální stanovisko a odmítl federalistický i centralistický návrh státního uspořádání - 1867 únor vznik dualismu, rozdělení říše na Rakousko-Uhersko (dva samostatné suverénní státy, zříkající se dobrovolně své suverenity pouze v oblasti zahraniční politiky, armády a financí) - nová ústava. Zemské sněmy včetně českého a moravského rozpuštěny; nové volby, kde získali federalisté většinu; oba sněmy ihned rozpuštěny (český v únoru, moravský v březnu) - 1867 duben po agitaci stát. ministra Beusta, stoupence dualismu, český i moravský zemský sněm nově zvolen, obeslal říš. radu podle požadavku vlády - 1868 táborové hnutí (pořádání manifestačních táborů pod širým nebem za české historické právo) se rozšířilo z Čech na Moravu - 1868 srpen moravský zemský sněm zdůrazňuje státoprávní a historické právo nejen Čechů vůči Vídni, ale i Moravanů vůči Čechům (na prvním místě podepsán olomoucký arcibiskup Furstenberg), Moravané (Pražák, Mezník) odmítli pragocentrické požadavky Riegra na generální sněm českých zemí a prosazovali plnou legislativní samostatnost - 1871 jednání o česko-rakouské vyrovnání končí neúspěchem - 1873 duben zvýšení poslanců poslanecké sněmovny v říšské radě pro Čechy na 92, Moravu 36, Slezsko 10 mandátů - 1874 leden moravští poslanci si vyhradili právo samostatného postupu, čeští odmítli vstoupit do říšské rady, moravští do říšské rady vstoupili; odpor proti vídeňskému i pražskému centralismu - 1879 čeští poslanci po opozici vstoupili na říšskou radu, vznik Českého klubu poslanců (34 z Čech a 10 z Moravy) - 1880 duben Stremayerova jazyková nařízení vydána totožně, ale zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Moravu - umožňují užívání češtiny v úředním styku - 1881 leden roztržky v Českém poslaneckém klubu mj. i mezi Čechy a Moravany kvůli moravskému ministru Pražákovi - 1891 funguje samostatný Moravský klub poslanců na říšské radě ve Vídni pod vedením A. Mezníka - 1898 Gautschova jazyková úprava vydána zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Moravu - 1899 založena česká technika v Brně - 1899 říjen Gautschova nařízení zrušena v Čechách i na Moravě
- poč. 20. stol. neúspěšné snahy o založení 2. české university v Brně - 1905 listopad moravský zemský sněm schválil vládní návrh jazykové úpravy, zvaný moravský pakt (český sněm obdobný návrh odsunul) - kompromisní národnostní smír, rozšíření volebního práva - 1905 listopad demonstrace za všeobecné volební práva a 2. českou universitu, krvavé srážky (na Moravě největší v Brně) - 1908 v tomto roce bylo Moravské markrabství správně členěno na města s vlastním statutem (Brno, Olomouc, Znojmo, Jihlava, Kroměříž, Uherské Hradiště) a na 34 politické okresy. Zemský sněm Moravského markrabství v čele se zemským hejtmanem měl 151 poslanců. - 1909 vznik Slovanského klubu poslanců na říšské radě ve Vídni - 1914 červenec začátek 1. světové války, persekuce českého jazyka, okleštění demokratických práv - 1916 listopad zemřel císař František Josef I., nebyl korunován českým králem, na Moravě vládl jako markrabě; nástupcem Karel I. 1916 - 1918 Období panování 67. vladaře - císaře Karla I. z rodu Habsburků. První světová válka a konec Rakouska-Uherska - 1917 duben byla krvavě rozehnána demonstrace v Prostějově - 1918 říjen 29. vyhlášení Čsl. republiky na Moravě - 1918 listopad 11. abdikoval císař Karel I., nebyl korunován českým králem, na Moravě vládl jako markrabě |
|
Datum poslední aktualizace této stránky: 13.4.2024