Nádražní |
||
Tato stránka pojednává o historii Nádražní ulice v Brně. Pokud hledáte vlakové spojení, klikněte sem |
||
První lokomotiva přijela do Brna 11. listopadu 1839 po Severní dráze císaře Ferdinanda. Bylo to v rámci zkušebního provozu na trati Rajhrad-Brno, a jízda trvala asi 15 minut. Na dobovém obrázku jsou vidět davy Brňanů, kteří si nenechali tuto slavnostní událost ujít. Také jak by mohli, vždyť byla dokončena vůbec první železniční trať na území Moravy v rámci Rakouska-Uherska, a jméno lokomotivy, která měla přijet do Brna, znělo v uších moravanů tak libozvučně - "Moravia"! Přidejme k tomu fakt, že do té doby u nás nikdo nikdy žádnou lokomotivu na parní pohon neviděl ... Lokomotiva Moravia, první lokomotiva na našem území, byla vyrobena o dva roky dříve v anglickém Newcastlu, a po součástech byla dopravena do Vídně, kde už roku 1838 absolvovala své první rutinní jízdy. Moravia měla dvojče, lokomotivu "Austria", obě dodala Stephensonova lokomotivka z Newcastlu výhradně pro zkušební provoz Severní dráhy císaře Ferdinada. Poté byla opět rozebrána a tentokrát převezena do Rajhradu u Brna, odkud vyjela na svou slavnostní jízdu do Brna. Zanedlouho poté přijel na území České republiky i první vlak "zvenku", stalo se to na trati z Vídně do Břeclavi 6.6.1839, a o měsíc později (7.7.1839) se dočkalo i Brno, které tím získalo vlakové spojení s okolním světem - téměř o šest let dříve než Praha. lokomotiva Moravia Tehdy do Brna přijely 4 soupravy: HERKULES, BRUNA, GIGANT a BRUCEPHALUS. Při zpáteční cestě došlo k první srážce vlaků na území celé Evropy, která se stala u obce Vranovice (okres Břeclav). Třetí lokomotiva nepozorností anglického strojvůdce narazila do druhé, která stála v zastávce a doplňovala vodu. Ačkoliv nedošlo k smrtelnému zranění, šlo o vážnou nehodu: byly totálně zničeny dva vozy, sedm cestujících utrpělo těžká zranění (zlomeniny končetin, vážný úraz hlavy), desítky dalších pak měli různá lehčí zranění. Ironií osudu je, že se většinou jednalo o osoby vysoce společensky postavené, které tuto cestu dostaly za odměnu. Nádraží doznalo během desetiletí mnoha architektonických změn. Protože už ale není schopno plnit zvýšené nároky kladené na současnou přepravu za maximální bezpečnosti provozu, v současné době probíhá jeho přemístění zhruba o 800 m na jihozápad. Nádražní ulice, pohled na budovu nádraží (2024) - nekomentované video Budova tzv. "Severní dráhy" v Brně (1900) Hlavní budova (1900) Od hotelu Padowetz (1908) Průčelí (1916) (1920) (1930) nedatováno nedatováno kolem r. 1910 Od Křenové ulice (1900) Od Křenové ulice (1900) Křenova (1950) Nádražní (1910) Masarykova-Nádražní (1910) Nádražní (1917) Nádražní (1928) Nádražní (1950) Nádražní (1960) |
Datum poslední aktualizace této stránky: 13.4.2024