Raduit de Souches

Narodil se ve francouzském přístavu La Rochelle. Již jako velitel dragounského pluku se vyznamenal při obléhání Švédy obsazené Olomouce.

Uznávaným vojenským profesionálem se stal v roce 1645, kdy po bitvě u Jankova obsadila vítězná švédská vojska Jihlavu, Znojmo a řadu dalších moravských měst, a hrozilo, že vstoupí i do nedaleké Vídně. Souches byl s malým oddílem ponechán v Brně (to mělo ze severu chránit Vídeň) a byla mu svěřena jeho obrana. K dispozici měl asi 400 vlastních vojáků, několik desítek studentů z brněnské jezuitské koleje, a především ozbrojené měšťany - celkem 1476 obránců, s kterými úspěšně čelil po více jak tři měsíce útokům třicetitisícové švédské armády pod vedením generála Torstensona.

K jeho drtivému vítězství nad Švédy (při obraně města padlo pouze 250 obránců, naproti tomu zahynulo 8000 útočníků) jistě přispěl fakt, že na začátku své vojenské kariéry bojoval Souches v řadách Švédů a dobře znal jejich strategii a mentalitu; ale v zájmu objektivity nelze nezmínit ani Torstensonovu zdravotní indispozici.

Jako energický a schopný generál se rovněž uplatnil v četných bojích proti Turkům na Moravsko-Rakouském pomezí. Za zásluhy byl tento původně chudý francouzský šlechtic a konvertovaný katolík (původním vyznáním hugenot) povýšen do hraběcího stavu a stal se majitelem statku Jevišovice. Zde přestavěl tzv. starý zámek a v malé vsi Hluboké Mašůvky založil u léčivého pramene proslulé veřejné lázně. Krom toho v Brně kupuje r. 1646 známý renesanční Dům pánů z Lipé (Schwanzův palác) na náměstí Svobody.

Když v r. 1682 na jevišovickém panství umírá, jsou jeho ostatky převezeny do Brna do kostela sv. Jakuba a uloženy vedle jeho manželky.

Na památku jeho skvělého úspěchu při obraně Brna byla na východním svahu Špilberku umístěna jeho bronzová busta, která se dívá směrem ke kostelu sv. Jakuba.

Tím, že Brno uchránilo pod Souchesovým vedením hlavní císařské město, dostalo se mu od císaře Ferdinanda III. mnoha privilegií, které jeho postavení posílily tak, že v té době bylo považováno za neoficiální hlavní město Moravy. Na kdysi slavnou Olomouc, která Švédům podlehla během tří dnů, a která přišla za třicetileté války o téměř 90% obyvatel, zůstala role druhořadého moravského města. Co se týče postavení Brna, je potřeba dodat, že formální potvrzení hlavního města přišlo až o téměř sto let později od císařovny Marie Terezie..

Ludvík Souches nepůsobil jen na Moravě, ale pomáhal před Švédy mj. chránit i Prahu.

"V létě roku 1648 provedl generál Königsmark nový výpad do Čech, který by vylepšil Švédské pozice pro vyjednávání. Podařilo se mu sice zmocnit se části Prahy, ale jeho pokus nebyl dobře koordinován s ostatními části švédského vojska a tak se mohla obrana země zkonsolidovat. Z Moravy byl poslán proti Švédům Raduit se svým vojskem. To již byl Raduit de Souches povýšen do hodnosti polního maršála a vrchního velitele na Moravě (8.9.1648). Tento zásah zmařil poslední švédské naděje na obsazení Prahy.

O významu Raduitova zásahu se zmiňuje i generál Wrangel ve svém hlášení do Stockholmu.