náměstí Svobody - "Dolní trh" na mBrno.cz

Od 13. století neslo název "forum Inferius" - Dolní trh, ale v 18. století bylo přejmenováno na Velké náměstí. Ve 20. století postupně vystřídalo tyto názvy: nám. Císaře Františka Josefa (1915), nám. Svobody (1918), Adolfa Hitlera (2 dny v březnu 1939), Viktoriaplatz, aby se mu v roce 1945 opět navrátil původní název, které neslo v době vzniku Československa.

Často se tvrdí, že trojúhelníkový půdorys náměstí předurčily dvě obchodní cesty, které vedly podél jeho delších stran a slévaly se v ústí Masarykovy ulice. Podél kratší strany náměstí, vymezené ulicí Českou a Kobližnou, prý kdysi tekl Městský potok.

Městský potok - mnohem spíše zřejmě městská povrchová stoka - vtékal do historické části města Veselou bránou a bránou Měnínskou ji opouštěl směrem k Cejlu, kde se vléval do říčky Ponávky.

Střed náměstí byl zastavěn kostelem sv. Mikuláše. Základ tomuto kostelu dala kaple sv. Mikuláše postavená před rokem 1231 pro kolonisty a kupce vlámsko - valonské, kteří nerozuměli "moravsky ani německy." Kaple byla ve 14. století nahrazena gotickou novostavbou kostela, která pak prošla barokizací. V 19. století kostel přestal sloužit církevním účelům (stalo se z něj vojenské skladiště) a v roce 1869 byl z rozhodnutí církve jako nepotřebný a zchátralý zbořen.

Vedle kostela stával malý domek - byla to budova strážnice a městské váhy. V rámci rekonstrukce náměstí v roce 2006 byl vyznačen půdorys bývalého kostela do šedé dlažby náměstí tenkou kovovou linkou a jeho existenci rovněž připomíná pamětní bronzová cedulka.

Od roku 1596 stával na náměstí Svobody pálac odchodníka s vínem pana Schwanze. V 19. století prošel mnohými úpravami - například v roce 1843 byl zvýšen o patro. (Dodnes ho na náměstí Svobody najdete jako Dům pánů z Lipé . Hezké fotografie Brna z ptačí perspektivy , pořídil z terasy tohoto paláce brněnský prozaik Anquetil.

Domy na Zámečnické byly prakticky všechny zbořeny a samotná ulice byla rozšířena. Stejně tak uzounkou Hřbitovní uličku mířící ke kostelu sv. Jakuba nahradila široká Rašína třída (r.1901). Jí musely uvolnit místo některé domy na náměstí a v okolí kostela. Náměstí se proměnilo v dopravní uzel, tramvaje sem jezdily i ze strany Šilingrova náměstí ulicí Dominikánskou přes Dominikánské náměstí ulicí Zámečnickou.

Na náměstí měli své domy a paláce nejpřednější z brněnských měšťanů a šlechticů. Později to byli bohatí podnikatelé, velké firmy a banky. Malé a době nevyhovující renesanční a gotické domy byly v horším případě zbourány, v lepším případě upraveny a přestavěny. Ze zbořených jde o Kounicův palác, palác Dubských a nebo palác Mitrovských , který stával na rohu ulice Běhounské naproti Paláci šlechtičen. Z těch opravených jmenujme Herringův palác , Schwanzův palác a nebo Kleinův palác .

Náměstí Svobody se do historie zapsalo i tím, že na něm byl postaven vůbec první vánoční strom republiky nejen u nás, ale na celém evropském kontinentě.

Nedávno se opět zapsalo do historie, zcela jiným "počinem". To když se na něm umístil orloj z černé leštěné žuly ve tvaru dělostřelecké střely. Brňany je orloj přezdíván všelijak, ale faktem je, že pokud chcete zjistit kolik je hodin, je snadnější a rychlejší podívat se na hodiny umístěné na věži kostela sv. Jakuba.