Dominikánská ulice

Krátká úzká ulička spojuje v mírném stoupání Dominikánské a Šilingrovo náměstí, a nevedou z ní žádné odbočky do okolních ulic, nepočítáme-li vstup do jedné z pasáží Velkého Špalíčku (ze dvora Domu pánů z Kunštátu) a pak na nádvoří radnice Brno-střed. Jednu stranu ulice tvoří budovy dominikánského kláštera, druhou pak část budov Velkého Špalíčku.

Název ulice je odvozen od kláštera dominikánů založeného kolem roku 1228 a zrušeného v roce 1784, jehož refektář byl do 80. let 16. století místem zemských sněmů a soudů moravské šlechty, vlastně do doby, než stavitel Mořic Grimm postavil v horní části Dominikánské náměstí novou budovu Zemského sněmu a soudu (1717 až 1728).

Ulice nesla během staletí spoustu dalších názvů: 13. stol. - "platea Brunensis" (Brněnská, podle názvu jedné z bran, které byly součástí středověkých hradeb: Brněnská brána stávala v místech kde se sbíhá dnešní Starobrněnská ulice s Dominikánskou), 15. stol. - "Ex opposito s. Michaeli" (Proti sv. Michalu), 18. stol. - "Untere Brünner Gasse" (Dolní Brněnská, nebo Dolní Starobrněnská), počátkem 19. stol. - "Hintere Brünner Gasse" (Zadní Brněnská), od roku 1867 "Dominikanergasse" (Dominikánská), od roku 1918 "Dominikánská" (Dominikanergasse), 1939 "Dominikanergasse" - Dominikánská, a konečně od roku 1945 současný název - "Dominikánská".

Jak Dům pánů z Kunštátu, tak komplex radnice jsou nejvýznamnějšími objekty této malebné uličky, která je hodně podobna malostranským ulicím a zákoutím v Praze. Dominikánskou ulicí projížděly jeden čas také tramvaje, bylo to v letech 1906 až 1942.