kostel Nanebevzetí Panny MarieJezuitský kostel (kostel Nanebevzetí Panny Marie), byl založen v roce 1578 a je jednou z prvních barokních staveb v Brně. |
|
|
Jezuitský kostel z ulice Jezuitské, vpravo zelená věž kostela sv. Jakuba (3D mapa = klik na foto) (mapa)
Kostel se nalézá v samotném centru Protože jsou v Brně ještě další dva kostely téhož jména - jeden stojí v Zábrdovicích (v slepé Lazaretní ulici vedoucí k hlavnímu vchodu areálu bývalé "Zbrojovky Brno"), a druhý v Masarykově čtvrti na Mendlově náměstí, hovoří Brňané raději o kostelu "Jezuitském" a nebo "U jezuitů".
Řád Jezuitů ("žebravý řád", tak jako "dominikáni"), jehož zakladatelem byl španělský šlechtic Ignác z Loyoly, byl schválen papežem r. 1540. Hlavním úkolem tohoto katolického řádu bylo v té době působit a všemi prostředky vystupovat proti reformaci (protestantům, tj. evangelikům), jejíž základy položil v Německu r. 1517 Martin Luther, profesor univerzity ve Wittenbergu. Traduje se, že Luther nechal vyvěsit na dveřích zámecké kaple 95 tezí, ve kterých mj. tvrdě odsoudil existenci tzv. "odpustků", které byly vydávány z papežova nařízení. O tři roky později (r.1520) se Luther odřekl papeže, když spálil veřejně papežskou bulu.
Barokní brána v Mozartově ulici
Do Čech přišel řád Jezuitů ("žebravý řád", stejně jako "Dominikáni") poprvé někdy kolem roku 1556 na pozvání císaře Ferdinanda I. (1556-1564). Ferdinand zamýšlel s jeho pomocí posílit moc katolické církve, protože sjednání Aušpurského míru náboženského o rok dříve (1555) bylo vítězstvím protestantů nad ním: mír byl totiž sjednán na zásadě že "koho území, toho víra". (Přeloženo: poddaní mají převzít náboženské přesvědčení vrchnosti, a nebo se vystěhovat jinam.) Ferdinand neponechal nic náhodě, a v zájmu dosažení vítězství nad protestanty dovolil jezuitům zřídit v Praze i katolickou univerzitu - Klementinum.
Jezuitský kostel Většina lidí je ještě z dob školních lavic stále spojuje s pálením knih po bitvě na Bílé hoře (1620); a kdo má pamět na jména, jistě se mu i po mnoha létech vybaví nechvalně proslulé jméno pátera Koniáše. "Skutečností ale je, že jezuité pálili především bulvární publikace typu dnešního Blesku, nebo špatné překlady Bible", říká Josef Stuchlý, brněnský jezuitský studentský kaplan. A dodává: "V době obléhání (Brna Švédy za třicetileté války) byl ve městě přítomen jezuita Martin Středa. A právě on kromě svých modliteb přesvědčil Brňany, aby se nevzdávali bez boje. A ačkoliv převaha švédských vojáků byla obrovská (pozn. autora - dvacetinásobná), nakonec Brno nedobyli. Modlitby byly vyslyšeny a stal se zázrak." Zajímavostí je, že páter Středa byl zmiňován i v souvislosti s brněnskými pověstmi - podle legendy se poslední Švédy vystřelená dělová koule zastavila přímo u jeho nohou.
Za "osvícenského absolutismu" byl Jezuitský řád na naléhání západoevropských královských dvorů (především francouského, který byl plně podporován Habsburky) papežem Klimentem XIV r.1773 zrušen. Tehdy čítala česká provincie zhruba 1 125 členů. Od té doby Jezuitský kostel patřil armádě, a proto se mu také svého času říkalo "vojenský kostel".
V roce 2006 jezuitská církev (respektive "Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova") oslavila velké výročí, tehdy totiž uplynulo právě 450 let od příchodu řádu do naší země.
|
|
Datum poslední aktualizace této stránky: 12.4.2024