Červený kostel

Původně chrám patřil německým luteránům (proto jeho dřívější označení "Christuskirche"). Po sloučení luterské a reformované církve v Českobratrskou církev evangelickou v roce 1918 připadl Českobratrské církvi evangelické.

Kostel J.A. Komenského projektoval Heinrich Ferstel a byl postaven v letech 1863 až 1865.
H. Ferstel (mj. zdobil i Španělský sál Pražského hradu ) je v architektuře znám díky vídeňskému "votivnímu" chrámu. Mimochodem, vídenští architekti byli v Brně velmi úspěšní v době, když se zastavovala místa po zrušených městských hradbách dominantami podobného typu.
Ne nadarmo se moravské metropoli tehdy říkalo "Malá Vídeň".

Evangelíci mezi 16. a 19. stoletím:

V roce 1517 přišel německý teolog a kazatel Martin Luther s 95ti tezemi kritiky zlořádů katolické církve, ve kterých se rozhodně staví proti prodeji tzv. "odpustků". (Odpustky umožňovaly věřícím "vykoupit se z hříchu" a následně se moci účastnit bohoslužeb a svátosti přijímání).
"Pouze lidské učení hlásají ti, kteří prohlašují, že když cinkne peníz o dno truhlice, vyletí duše z očistce..." (jedna z 95ti tezí)
Luther, zakladatel nového křesťanského směru - "protestantismu", tak započal období reformace, jemuž předcházelo koncem středověku období tzv. "první reformace", u nás představované především mistrem Janem Husem a husitským hnutím.

16. století – Morava byla obecně známa jako země, v níž se v mimořádném rozsahu uplatňovala náboženská svoboda. Značná část brněnského měšťanstva byla zaujata reformací a náležela k evangelické církvi.

17. století – Po bitvě na Bílé hoře přichází období násilné rekatolizace. Z náboženské svobody se v absolutistické habsburské monarchii stala nepřípustná, ba téměř neznámá věc.

18. století – Na sklonku proniká do vládnoucích kruhů monarchie osvícenství. Císařský patent z 13. října 1781 prohlásil augsburské a helvetské vyznání za náboženství, která zeměpán nařizuje v říši strpět. V Brně vzniká evangelický sbor – převážně augsburského vyznání a převážně složený z členů německé národnosti.

19. století – Na význačném místě (v čele širokého bulváru založeného po stržení městských hradeb, dnes Husova třída) byl postaven evangelický kostel (Christuskirche, nynější Komenského kostel). Na sklonku století se rozvíjely aktivity převážně českých evangelíků – převážně se hlásících k helvetskému vyznání.

Od roku 2003 kostel J. A. Komenského využívají k bohoslužbám rovněž brněnští starokatolíci.

Otevřené náměstí lemuje při jeho západní straně budova Masarykovy univerzity, Janáčkova akademie muzických umění naproti ní, a severně kostel J.A.Komenského. Jižním směrem se otevírá pohled do Husovy třídy, až k památníku Míru na Františkově (Petrov), východně pohled přes Joštovu ulici ke kostelu sv. Tomáše. V těsném sousedství náměstí se nalézají další náměstí - Žerotínovo a Obilní trh. Ze zajímavých objektů lze ještě vyjmenovat budovu Ústavního soudu na Joštově ulici, sídlo ombudsmana na Údolní, Besední dům, Moravskou galerii a Śkolu umění na Husové a hrad Śpilberk.