Bazilika minor

Baziliku Nanebevzetí Panny Marie, která je často označována jako klenot gotické architektury na Moravě, nechala postavit královna Eliška Rejčka, která zde našla věčný odpočinek společně se svým milencem - panem Jindřichem z Lipé

Předem je dobré se zmínit, že v Brně stojí ještě další dva stejnojmenné kostely; a to Jezuitský kostel poblíž náměstí Svobody a kostel premonstrátů v Brně Zábrdovicích. Přehled kostelů v centru města.

Dvojnásobná vdova po českých králích, Eliška Rejčka, založila v roce 1323 při starším farním kostele Panny Marie klášter cisterciaček zvaný Aula Sanctae Mariae (Síň Svaté Marie). K založení kláštera se vztahuje jedna z brněnských pověstí "o praporkové věštbě" .

V roce 1783 - za Josefínských reforem - sem byli přesídleni Augustiniáni - eremité sv. Tomáše. Ti v Brně působili od roku 1356, kdy jim zakládající listinu jejich původního brněnského kláštera (dnes Místodržitelský palác ) vystavil moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský, bratr Karla IV. Konventní chrám Zvěstování Panny Marie a sv. Tomáše byl současně určen za pohřební místo moravské větve Lucemburků.

Při svém odchodu si augustiniáni vzali s sebou to nejcenější - obraz Černé madony , ke které se váže tato pověst . Obraz dodnes visí nad hlavním oltářem Basiliky Nanebevzetí Panny Marie.

Gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie vyniká z ostatních stavebních památek své doby nejen složitou a u nás ojedinělou půdorysnou skladbou, ale také v našich zemích neobvyklou stavební technikou jako architektura z režného, neomítnutého cihelného zdiva , kde se střídmě uplatňuje tesaný kámen. Inspirací k tomu byly sakrální stavby ve Slezsku a Porýní. Chrám a budova opatství byly barokizovány dílnou Mořice Grimma.

V roce 1868 byl zvolen augustiniánským opatem Jan Gregor Mendel , který v tomto klášteře objevil a formuloval teorii dědičnosti.
V roce 1987 byl starobrněnský chrám papežem Janem Pavlem II. povýšen, a od té doby nese titul "Basilika minor".

Klášter byl také působištěm řady významných osobností - např. Pavel Křížkovský (1820-1885), Leoš Janáček (1854-1928) stipendista thurnovské fundace a později ředitel starobrněnského kůru. Dalším známým "augustiniánem" byl Tomáš Edvard Šilinger, po kterém bylo pojmenováno jedno z brněnských náměstí .

Roku 1950 byl klášter komunistickým režimem zrušen a budovy opatství v následujících desetiletích sloužily různým státním institucím. Po listopadu 1989 bylo opatství augustiniánům vráceno a ti od roku 1995 klášter i baziliku soustavně opravují. Část historických prostor může veřejnost shlédnout v hlavní sezóně při návštěvě opatství.