Románské Brno |
|
|
Románský sloh, který vychází z architektury římské říše (Řím= Roma=románský), je nejstarším architektonickým slohem v Evropě. Postupně se z Itálie dostává do Francie a jižního Německa, a později do celé Evropy. Jeho šiřitelem je u nás, tak jako všude jinde, především katolická církev. |
|
|
rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě - mapy.cz Románský stavební sloh se vyznačuje dřevěnými, kamennými nebo cihlovými stavbami, převážně církevního charakteru, z nichž nejznámější jsou tzv. "rotundy". Jde o stavby kruhového půdorysu s malými a úzkými okny (bez výplní, připomínajícími střílny), bez vnitřních sloupů a opěr, protože románští stavitelé ještě neuměli rozložit váhu střechy a jednotlivých pater jinak než do obvodových zdí. Odlehčení nosných zdí pak mohlo být provedeno spíš masivnějšími sloupy s ozdobnými hlavicemi a patkami. Úzká okna, kterých mohlo být více vedle sebe a která byla od sebe navzájem oddělena úzkými sloupky, se nazývají "sdružená". Do těchto staveb se vstupovalo jednoduchými obdélníkovými dveřmi, málokdy byly doplněny o nějaký honosný portál. Dalšími typickými románskými stavbami jsou tribunové kostely a baziliky. Tribunové (emporové) kostely, které nahradily stavebně jednodušší rotundy, jsou jednoduché jednolodní stavby převážně obdélníkového půdorysu, které jsou ukončeny půlkruhovou apsidou (apsida=půlkruhové zakončení kněžiště) na straně jedné, při straně druhé, obrácené, bývá hranolová věž. Pod oltářem byla zpravidla umístěna krypta. Největším románským kostelem pak byla tzv. "bazilika" - šlo o kostel se třemi loďmi, jednou hlavní a dvěmi rovnoběžnými bočními. Mladší baziliky mohly mít lodí víc, i příčných, takže jejich půdorys mohl nabývat tvaru jednoduchého kříže, ale také tvarů složitějších.
Románský sloh lze rozdělit zhruba do čtyř následujících období:
rotunda sv. Jiřího a Vojtěcha na Řípu, Roudnice nad Labem - mapy.cz Zánik románského slohu u nás se nedá přesně stanovit - jednotlivé slohy doznívají, překrývají se s nastupujícími, a zvláště do období c) a d) se promítá vliv nastupující "katedrální" gotiky (ve Francii, odkud k nám přišla, dokonce již v poslední třetině 11. stol.) V podstatě se dá říci, že románská kultura a románský stavební sloh se u nás překrývají s celou dobou panování Přemyslovců. (seznam českých panovníků, viz. řádek 10 až 47 ) Jestliže se Brno může pochlubit poměrně mnoha památkami z období baroka (1600-1750), o něco méně početnými památkami z období renesance (1500-1600) a gotiky (1140-1500), románských památek se do dnešní doby v Brně a přilehlém okolí mnoho nedochovalo. Ze známých brněnských staveb, které byly postaveny na románských základech, můžeme například jmenovat kostel sv. Petra a Pavla, a kostel sv. Jakuba; jenomže jak Petrov, tak Jakub byl svého času úplně poničený, takže jejich románské části lze nalézt pouze v podzemí. Taktéž sklepení budov na petrovském kopci v okolí katedrály (domy kanovníků a fary) odhalují zbytky románských budov, a ty dávají tušit, kde se asi nalézala nejstarší část Brna. Během výzkumných prací v areálu Starobrněnského kláštera na Starém Brně v roce 1978 byly odkryty zbytky předpokládané románské rotundy, které prokazatelně zasahují do půdorysu basiliky minor na dnešním Mendlově náměstí.
nález půdorysu rotundy v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně - mapy.cz
Z původního kostela v Zábrdovicích Rovněž západní rameno křížové chodby při kostele sv. Michala (Dominikáni) bylo ve slohu románském. Při opravách klášterních budov počátkem 20. století byly pod gotickou obezdívkou odkryty zbytky románských třídílných sdružených oken a sloupků. V současné době je křížová chodba i rajský dvůr při Nové radnici po opravě, a jako jedna z mála brněnských památek představuje stavební prvky románského slohu. Snad nejdochovalejší stavbou z románské doby v Brně je benediktinský kostel sv. Jiljí v Brně-Komárově, který je svého druhu nejstarší dosud sloužící stavbou na území města Brna. V blízkém okolí Brna pak nalezneme románský kostelík Panny Marie v předpolí hradu Veveří (mj. sídla moravských markrabat); vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200. V románském slohu se zachovaly vstupní dveře, motiv portálu je velice blízký portálu románského kostela v Brně-Komárově.
Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova - mapy.cz
Ve vzdálenějším okolí je to především Klášter cisterciaček Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova, založený krátce před rokem 1233 vdovou po Přemyslu Otakarovi I. královnou Konstancií. Jde o významnou stavbu goticko-románského slohu s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Nad kněžištěm se nalézá vzácná šestidílná žebrová klenba, zcela určitě nejstarší u nás.
Románská kultura se neprojevovala pouze v architektuře, ovlivňovala ještě další oblasti, například hudbu, písemnictví, malířství a nebo sochařství. Z písemnictví to jsou např. dochované Moravsko-Panonské legendy, v Brně nese výrazné románské prvky tzv. Kniha kmetů (Kniha brněnských práv městských ) se svými vloženými velkými miniaturami ze staršího, velmi pravděpodobně ještě románského rukopisu.
rotunda sv. Martina na Vyšehradě, Praha - mapy.cz
Takové skvosty, jakými jsou třeba rotunda sv. Jiřího a Vojtěcha na Řípu, sv. Martina na Vyšehradě, svatováclavská rotunda sv.Víta(1), bazilika sv. Jiří na Pražském hradě(2), kostel v Doksanech na Milevsku, chrám ve Staré Boleslavi, a nebo zcela dochovaná rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, Brno - bohužel - nemá. Proto se ani nechce věřit tomu, že při stavbě Velkého Špalíčku měl být údajně zničen románský věžový dům, který patřil mezi nejstarší stavby ve městě.
(1,2 - Upřesnění: u těchto staveb jde spíš o předrománské období, ve slohu karolínském a ottonském, podle Karla Velikého a císaře Otty Velikého). |
|
Datum poslední aktualizace této stránky: 12.4.2024