Staré Brno

Ještě před vznikem měst (r.1100-1300), za kterým stála kolonizace a rozvoj obchodu a řemesel, a která byla zakládána z vůle panovníků, šlechty a nebo církve, vznikaly při hradech mnohé trhové vsi (tzv. "hradské zřízení"). Jedna z nejstarších vsí na území Brna se nalézala pod Špilberským kopcem v nivě řeky Svratky.

Právě snad zde, pod původním břetislavským hradem, který tu měl stát (jeho přesné umístění je stále předmětem dohadů historiků), poblíž dřevěné románské rotundy, jejíž zbytky byly objeveny během archeologických prací v areálu Augustiniánského kláštera, byly položeny základy osídlení dnešního Brna. Proto místo dostalo později název "Staré Brno".

Staré Brno se po fortifikaci historického středu Brna na počátku 13.stol. dostalo před hradby města a nebylo chráněno před napadením cizími vojsky. Důsledkem toho bylo, že v období třicetileté války za obléhání města Švédy byla část obce r. 1645 srovnána se zemí: a to co neudělali Švédové, bylo provedeno z rozkazu velitele obránců města Brna, R. Souchese, ještě před začátkém nepřátelského obléhání, aby se vyklidil prostor před městskými hradbami (takto šly například k zemi všechny domy v okolí ulice Pekařské).

Do r.1850 bývalo Staré Brno pouhou obcí, která usilovala o statut samostatného města. Zřejmě od konce 18.stol. měla svou radnici, která stávala na nároží trojúhelníkového tržiště zhruba v místech, kde se dnes rozdělují koleje tramvají směrem k Pisárkám, Pekařské ulici a Křížové ulici (viz. Kamenný most). Naproti Starobrněnské radnici stával krásný barokní mariánský sloup, který byl v rámci asanačních prací přemístěn do prostranství před kostel Nanebevzetí panny Marie. Nedaleko radnice vedlo říční koryto (tzv. Svratecký náhon), které bylo na několika místech překlenuto lávkami, jak je vidět na dalším snímku z roku 1896.

Připojení obce k Brnu bylo počátkem jejího pozvolného zániku, respektive zániku její původní podoby.

Výstavbě nových ulic na počátku 20. století ustoupily historicky zajímavé objekty, jako například klášterní panský hostinec, nejstarší v Brně, "U modrého lva" na Křídlovické-Křížové (1243-1934).

S výstavbou areálu brněnských veletrhů a hlavně se vznikem nových příměstských sídlišť (Kohoutovice) bylo nutné řešit problém lepší dopravní obslužnosti, a tak do roku 1972 v okolí dnešního Mendelova náměstí zanikly další stavby, které dodávaly této městské části ještě nějaký punc starobylosti.

Například bylo zasypán tzv. Svratecký náhon, říční rameno, které se táhlo od hlavního toky řeky Svratky od Pisárek podél Rybářské ulice přes dnešní "Mendlák" k ulici Pekařské a dále k Petrovu, a budova Starobrněnské radnice byla srovnána se zemí (1965).

Dnes je Mendlovo náměstí jedním velkým dopravním uzlem, přestupní stanicí lidí spěchajících z okrajů města do jeho středu a naopak, a kromě tří objektů při jeho severní straně (Starobrněnský pivovar, Augustiniánský klášter se zahradou G. Mendela a basiliky minor Nanebevzetí panny Marie) na něm není nic zajímavého a hlavně hezkého; všechny jeho dřívější podoby měly přeci jen o poznání hezčí tvář.

S proměnou původního vzhledu náměstí a jeho okolí se vytratil genius-loci pomyslného středu původního Starého Brna. Ne však pro profesionální historiky, archeology, a amatérské nadšence; ty nejcennější poklady jsou stále ukryty pod dlažbou Starého města, a je jen otázkou času, kdy se někomu z nich podaří objevit například pozůstatky sídla přemyslovských údělných knížat, které tady někde prý stávalo.