Královská kaple

Později byla královská kaple zasvěcena sv. Václavu. Ještě později se hovoří o kapli sv. Cyrila a Metoděje, nicméně na počátku 20. století se už hovoří o kapli řeholního řádu cisterciaček.

Královská kaple často hostila Václava II. při jeho návštěvách Brna. V roce 1322 daroval kapli Jan Lucemburský Elišce Rejčce, která v té době byla natrvalo usazena v Brně.

Eliška tento dar záhy předala do vlastnictví nově založenému klášteru cisterciaček na Starém Brně. Tomu kaple patřila až do konce 18. století.

Když byl klášter v roce 1782 zrušen (Josefínské reformy), kaple se přeměnila ve skladiště. V roce 1784 byla odsvěcena a její prostory využívalo vojsko až do roku 1902.

Poté byla kaple využívána jako skladiště archiválií. V roce 1905 se městská rada rozhodla - přes protesty odborné veřejnosti a památkového úřadu ve Vídni - kapli sbourat. Nejcennější architektonické památky (spíše fragmenty) pak byly uloženy do Městského muzea, a část z nich do Křížové chodby Nové radnice při Dominikánském klášteře.