Nová radniceCelou horní stranu Dominikánského náměstí zastavuje honosná barokní budova bývalého Zemského domu č.1 (někdy též nazývaného domem moravských stavů) - dnes Nové radnice v Brně, sídla primátora a vedení Magistrátu. |
|
Průčelí Nové radnice na Dominikánském nám. (3D mapa = klik na foto) (mapa)
Zemský dům býval až do r.1628 místem zasedání sněmů moravských stavů a jejich soudů.
Roku 1636 je tu zřízen Královský úřad zemského hejtmanství (tzv. "Tribunál"), do jehož čela je ustanovován zemský hejtman, který je úředníkem českého panovníka. Tím končí vliv stavovské (rozuměj především "šlechtické") vlády na Moravě.
Areál Nové radnice stojí z většiny na pozemcích bývalého středověkého dominikánského kláštera; základy nejstarších budov byly položeny počátkem 13. století. Samotná budova radnice byla postavena v renesančním slohu, ale ani ona se nevyhnula barokní přestavbě, kterou v 18. stol. realizoval stavitel Mořic Grimm. Poslední větší rekonstrukci zaznamenal areál na počátku 20. stol. podle projektu J. Poláška, a krátce na to se stal sídlem hlavních městských činitelů. Součástí komplexu jsou dvě nádvoří, kterými lze projít z Dominikánského náměstí na ulici Husovu. Na větším z nich, do kterého se z Dominikánského náměstí vchází levou z dvojice bran (pravá je většinou uzavřena a vztahuje se k ní tato brněnská pověst), se nalézá u schodů vedoucích k obřadní svatební síni busta Karla st. ze Žerotína, a uprostřed pak alegorická kašna z r.1928; pod krovy budov úhlopříčně přes nádvoří je umístěn zajímavý barokní chrlič dešťové vody, který má podobu mohutného okřídleného draka. Krom nádherně provedených slunečních hodin z r. 1728, doplněných na fasádě domů obrázky dobových pohledů na Brno jsou tu k vidění i portály z let 1589 až 1733, přenesených sem jak z původní budovy zemského domu tak z některých již zbořených domů z centra města.
Za zmínku ještě stojí reprezentativní Rytířský sál a nebo Křížová chodba , (ta je ale pro veřejnost běžně uzavřena), ve které jsou uloženy fragmenty bývalé Královské kaple (stála na rohu ulic Veselé a Zámečnické); dnes je Křížová chodba místem nejrůznějších výstav a vernisáží. Jednou z mnoha zajímavostí je, že budova Nové radnice byla od roku 1904 sídlem prvního Městského muzea, které zde působilo až do 30. let 20. století. Smutnou kuriozitou je pak událost ze 17. března 1939, kdy dva dny po podepsání výnosu o zřízení protektorátu Čechy a Morava navštívil A. Hitler Brno. Do Brna přijel zvláštním vlakem v 11.00 dopoledne a o něco později mu na Nové radnici servilní a loajální brněnští radní předávali velice vzácnou knihu radničního písaře, která se stala právním vzorem mnoha měst (nejstarší exemplář "Konšelského soudu" z roku 1305). Naštěstí pro Brno Hitler knihu vzápětí vrátil... Nová radnice je jednou z kulturních památek na území města Brna. Sály Nové radnice jsou veřejnosti zpřístupněny jednou ročně v rámci tzv. "muzejních nocí" |
Datum poslední aktualizace této stránky: 13.4.2024