Zderadův sloup

V létě roku 1091 se král Vratislav II. rozhodl oblehnout svého bratra Konráda na jeho hradě Brno.

Když určovali místo, kde mají rozložit vojenské stany, vystoupil Vratislavův oblíbenec rytíř Zderad a řekl: "Myslím, králi, že tvůj syn Břetislav II. by měl tábořit tady přímo u vody, aby se mohl často koupat."
Někteří se zasmáli, protože věděli, že Zderad naráží na nemilou příhodu, která se stala mladému knížeti před několika roky při tažení proti Sasům - tehdy se přes varování koupal v řece sám a byl zajat cizími vojáky.

Jakmile se Břetislavovi II. doneslo, co o něm Zderad řekl, rozhodl se, že mu za tuto pohanu rytíř Zderad zaplatí. Domluvil se s přáteli a pozval Zderada na druhý den ráno na poradu. Ten nic zlého netušil a přišel. Královský syn však nečekal sám. Dovedl si celou svou družinu. Ta se na jeho povel na Zderada vrhla a zabila ho.

Až později si všichni uvědomili, co se stalo. Zderad, nejmilejší králův rádce, byl mrtev. Když se to král Vratislav II. dozvěděl, velice se zarmoutil. Přítele nechal pohřbít ve své rodinné hrobce, a tam, kde se ten ukrutný čin stal, dal postavit krásný památník.

Když Vratislav II. nechal obnovit moravské "úděly", vznikla tři údělná knížectví: v Brně, Olomouci a ve Znojmě, první dvě navrátil svým bratrům. A byl to právě brněnský kníže Konrád "Brněnský", který se mu téměř po 30ti letech jeho panování vzepřel. Příčinou vzájemného sporu bratrů bylo, že po smrti údělného knížete Oty "Olomouckého" (1087) svěřil král Vratislav II. olomoucký úděl svému synovi Boleslavovi, s čímž se spravedlivý Konrád nechtěl smířit, a dál tvrdě bojoval za práva Otových potomků.

A jak celé tažení dopadlo? Při obléhání Brna došlo v královském vojsku ke vzpouře, kterou vedl Vratislavův syn - Břetislav II. Situace přiměla krále, aby podle "stařešinského řádu" (zákon vydal Břetislav I. roku 1055, byl to zákon o "nástupnictví nejstaršího Přemyslovce) určil za svého nástupce Konráda Brněnského. Oba bratři se pak usmířili, ale vzbouřený Vratislavův syn Břetislav II. raději prchl do Uher.

V souvislosti s touto pověstí je datována první písemná zmínka o Brně , a to v Kosmově kronice, která podává zprávu o tomto obležení.

Křenova ulice, most přes Svitavu

Sloup je ukrytý v malém parku