Podivín 1950

Stojíme na starém líšeńském hřbitově před náhrobkem z černé žuly, z kterého se na nás dívá tvář ženy středního věku, jedné z 34 obětí vlakového neštěstí u Podivína.
Je slunečný den, úplně jiný, než byl onoho smutného 21. prosince 1950...

V Podivíně tehdy už za tmy nastoupilo do autobusu mířícího do Velkých Bílovic několik desítek lidí.

Nechme vyprávět očitého svědka podivínské tragédie, paní Zacharovou: "Autobus byl tak přecpaný, že jsem se nemohla ani hnout. Bylo v něm určitě kolem devadesáti lidí. Něco před půl šestou jsme přijeli ke staženým závorám. Naproti přes šraňky stál nákladní vůz. Když kolem projel nákladní vlak, hradlář zvedl závory. Nákladní auto se rozjelo proti nám, ale přejezd byl úzký, a tak náš řidič zastavil, aby mu dal přednost. Náklaďák projel, a vzápětí se ozvala strašná rána. Hradlář přehlédl, že za předešlým vlakem mířila rychlíková souprava z Bratislavy do Prahy. Po děsivém nárazu jsem vyletěla oknem ven a dopadla hlavou na koleje. Všude kolem kusy těl, nářek zraněných, spousta krve, zmatek. Rychlík totiž autobus rozpůlil a táhl ho po kolejích ještě desítky metrů. Přesně na Štědrý den se konal v Podivíně státní pohřeb, kterého se účastnilo přes 5 tisíc lidí..."

Uplynuly tři roky, kdy se na břeclavsku, tentokrát v Šakvicích, přesně na Štědrý den, odehrála ještě větší tragédie, kterou způsobil opilý strojvůdce, když rychlou jízdou dojel předešlý vlak a prudce do něj zezadu narazil. Nehoda si tehdy vyžádala smrt 103 lidí.

Jan Svoboda, šakvický kronikář vzpomíná:" Viděl jsem pobíhat zmatené lidi, bylo to strašné. Vojáci obstoupili místo havárie. Lidi totiž okrádali mrtvé, brali jim hodinky, peněženky. Velkou ironií osudu bylo, že ve vlaku také cestovalo pár lidí, kteří přežili nehodu u Podivína v roce 1950"

Sérií těchto neštěstí, které se odehrály na jižní Moravě v první polovině 20. století vlastně "odstartovala" železniční nehoda u obce Zaječí v roce 1928, při které zemřelo 23 cestujících. Příčinou neštěstí byla špatně nastavená výhybka, která způsobila vykolejení rychlíku jedoucího z Brna.

Za všemi těmito nehodami, které si na břeclavsku vyžádaly téměř 200 obětí a ještě více zraněných, stojí nejen selhání lidského faktoru (nepozornost, alkohol), ale i tehdy nedostatečná úroveň zabezpečení signalizací, a rovněž to, že šlo o provoz po jednokolejkách.

Přehled desíti nejtragičtějších železničních nehod na území ČR:

118 obětí - 14. listopadu 1960 - Dosud největší železniční neštěstí v historii českých zemí se stalo u Stéblové na Pardubicku. Nehoda si vyžádala 118 obětí, zhruba sto osob utrpělo zranění.

103 obětí - 24. prosince 1953 - Při srážce rychlíku a osobního vlaku u stanice Šakvice na trati Brno-Břeclav zahynulo 103 lidí a 83 utrpělo zranění.

34 obětí - 21. prosince 1950 - U Podivína na Břeclavsku se na přejezdu srazil rychlík s autobusem ČSAD; zahynulo 34 osob, 56 utrpělo zranění.

31 obětí - 11. prosince 1970 - Při srážce expresu s vykolejenými vagony u stanice Řikonín u Tišnova na Brněnsku zemřelo 31 lidí, 18 bylo zraněno.

24 obětí - 18. září 1928 - Srážku rychlíku s nákladním vlakem ve stanici Zaječí na Břeclavsku nepřežilo 24 lidí (jiný zdroj uvádí 26 mrtvých).

23 obětí - 28. července 1969 - Srážka osobního vlaku s autobusem ČSAD na chráněném železničním přejezdu v obci Bezděčín u Mladé Boleslavi stála život 23 osob, 29 lidí utrpělo zranění.

19 obětí - 24. června 1995 - Osobní motorový jednovagonový vlak se srazil se čtyřmi nákladními vagony u obce Krouna na trati mezi Poličkou a Skutčí na Chrudimsku. Nehodu nepřežilo 19 lidí a čtyři utrpěli zranění.

14 obětí - 21. září 1965 - Srážka nákladního vlaku s osobním vlakem na zastávce Praha-Hloubětín si vyžádala 14 mrtvých a 70 zraněných.

14 obětí - 25. srpna 1990 - Osobní vlak se střetl s manipulační soupravou u Spálova na Semilsku. Nehoda si vyžádala 14 mrtvých a 32 zraněných.

12 obětí - 26. srpna 1952 - V železniční stanici Suchdol nad Odrou vykolejil rychlík. Nehoda si vyžádala 12 mrtvých a 108 zraněných.