Od druhé poloviny minulého století byla tato lokalita středem pozornosti geologů a archeologů. Bylo zde odkryto 10 až 16 m mocného souvrství eolických a svahových sedimentů. Profil je významný úplností sprašového souvrství a dvěma archeologickými horizonty z období pavlovienu (kultura podle nedaleké obce Pavlov) a z počátku mladšího paleolitu s hojnými zbytky měkýšů a zvířecími kostmi. Ve výkopech nad profilem byla zastižena kulturní vrstva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Z uhlíků těchto dávných ohnišť bylo metodou izotopu uhlíku C určeno jejich stáří na 27 000 - 28 000 let.
Geologická historie
Na úpatí vápencového bradla Pavlovských vrchů, v těsném sousedství řeky Dyje, se zachovaly z období čtvrtohor říční terasy spodního pleistocénu (asi 1 milion let). Chladné glaciální klima způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních vápenců ve vrcholové části Pálavy a vznik izolovaných vápencových věží (hrad Děvičky > 3 sloupy - dívky - pod ním).
Ve středním pleistocénu (asi před 800 000 - 125 000 lety) pokračovalo usazování říčních, eotických a svahových sedimentů. Z období poslední doby meziledové máme z Pálavy doklady o tom, že zde panovalo zřetelně teplejší a vlhčí klima a smíšený les sahal až k vrcholům Pálavy.
Ve svrchním pleistocénu (asi před před 125000 - 10 000 lety), v období poslední doby ledové, pokračovalo ukládání eolických a svahových sedimentů a sutí. Tyto sedimenty nesou znaky výrazného promrzání v důsledku chladného klimatu. Koncem poslední doby ledové se začaly ukládat i naváté písky v nivě řeky Dyje. V posledním období čtvrtohor, holocénu, se údolní niva zarovnala povodňovými hlínami a slepá ramena se vyplnila slatinami a rašelinami.
sprašový profil v bývalé cihelně
Archeologie
Stará cihelna (lokalita na snímku nahoře) je spodní částí loveckého sídliště tzv. "Věstonice II.". Vrstva se zbytky osídlení ze starší doby kamenné v hloubce 6 až 7 metrů je datována do období před 29 000 až 25 000 lety. Ze západní stěny získal prof. Klíma menší soubor nástrojů z pazourku, křemene, křemence, krystalické břidlice a vápence.
V letech 1985 až 1988 probíhaly nad cihelnou záchranné archeologické i geologické výzkumy vyvolané těžbou spraše, určené pro hráze vodního díla na řece Dyji. V průběhu těžby zde byly prozkoumány zbytky ohnišť i obydlí a v přilehlé úžlabině také skládka mamutích kostí.
Nejvýznačnějším objevem však byl až společný hrob tří mladých lidí, datovaný k roku 26 500 B.P., a asi o 1000 let mladší osamělý hrob muže uloženého v chatě.
Antropologické nálezy z Moravy představují nejstarší soubor kosterních pozůstatků "Homo sapiens sapiens" v celosvětovém měřítku.
Na svazích směrem k obci Pavlov leží místa dalších velkých loveckých sídlišť. Komplex sídlišť mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem tvoří jedno z nejvýznamnějších civilizačních center tehdejšího světa.
Více o Pálavě a okolí Nových Mlýnů zde
popis geologických vrstev
černé pruhy zeminy jsou z teplejších období
