Kalendář věků

Zhruba deset metrů vysoká vertikální zářezovitá šachta, která byla vyhloubena do sprašové stěny zrušené cihelny nalézající se na okraji Dolních Věstonic ve směru na obec Pavlov, názorně odhaluje pohřbené půdní horizonty z teplejších a chladnějších období za posledních 100 000 let, a proto je výstižně nazývána "Kalendářem věků". Plocha bývalé cihelny je významnou světovou geologickou lokalitou, která byla v roce 2005 vyhlášena Národní přírodní památkou (mapa nové okno).

cihelna

Areál bývalé cihelny za penzionem U Langrů

Od druhé poloviny minulého století byla tato lokalita středem pozornosti geologů a archeologů. Bylo zde odkryto 10 až 16 m mocného souvrství eolických a svahových sedimentů. Profil je významný úplností sprašového souvrství a dvěma archeologickými horizonty z období pavlovienu (kultura podle nedaleké obce Pavlov) a z počátku mladšího paleolitu s hojnými zbytky měkýšů a zvířecími kostmi. Ve výkopech nad profilem byla zastižena kulturní vrstva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Z uhlíků těchto dávných ohnišť bylo metodou izotopu uhlíku C určeno jejich stáří na 27 000 - 28 000 let.

Geologická historie
Na úpatí vápencového bradla Pavlovských vrchů, v těsném sousedství řeky Dyje, se zachovaly z období čtvrtohor říční terasy spodního pleistocénu (asi 1 milion let). Chladné glaciální klima způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních vápenců ve vrcholové části Pálavy a vznik izolovaných vápencových věží (hrad Děvičky > 3 sloupy - dívky - pod ním).

Ve středním pleistocénu (asi před 800 000 - 125 000 lety) pokračovalo usazování říčních, eotických a svahových sedimentů. Z období poslední doby meziledové máme z Pálavy doklady o tom, že zde panovalo zřetelně teplejší a vlhčí klima a smíšený les sahal až k vrcholům Pálavy.

Ve svrchním pleistocénu (asi před před 125000 - 10 000 lety), v období poslední doby ledové, pokračovalo ukládání eolických a svahových sedimentů a sutí. Tyto sedimenty nesou znaky výrazného promrzání v důsledku chladného klimatu. Koncem poslední doby ledové se začaly ukládat i naváté písky v nivě řeky Dyje. V posledním období čtvrtohor, holocénu, se údolní niva zarovnala povodňovými hlínami a slepá ramena se vyplnila slatinami a rašelinami.

lokalita staré cihelny

sprašový profil v bývalé cihelně

Archeologie
Stará cihelna (lokalita na snímku nahoře) je spodní částí loveckého sídliště tzv. "Věstonice II.". Vrstva se zbytky osídlení ze starší doby kamenné v hloubce 6 až 7 metrů je datována do období před 29 000 až 25 000 lety. Ze západní stěny získal prof. Klíma menší soubor nástrojů z pazourku, křemene, křemence, krystalické břidlice a vápence.

V letech 1985 až 1988 probíhaly nad cihelnou záchranné archeologické i geologické výzkumy vyvolané těžbou spraše, určené pro hráze vodního díla na řece Dyji. V průběhu těžby zde byly prozkoumány zbytky ohnišť i obydlí a v přilehlé úžlabině také skládka mamutích kostí.

Nejvýznačnějším objevem však byl až společný hrob tří mladých lidí, datovaný k roku 26 500 B.P., a asi o 1000 let mladší osamělý hrob muže uloženého v chatě.

Antropologické nálezy z Moravy představují nejstarší soubor kosterních pozůstatků "Homo sapiens sapiens" v celosvětovém měřítku.


Na svazích směrem k obci Pavlov leží místa dalších velkých loveckých sídlišť. Komplex sídlišť mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem tvoří jedno z nejvýznamnějších civilizačních center tehdejšího světa.

Více o Pálavě a okolí Nových Mlýnů zde



popis geologických vrstev

černé pruhy zeminy jsou z teplejších období



Klikni na další zajímavosti

Komentáře

Zkus zábavný znalostní kvíz o Brnu





jdi na mojeBrno.jecool.net


Datum poslední aktualizace této stránky: 13.4.2024