Kalendář věků

Od druhé poloviny minulého století byla tato lokalita středem pozornosti geologů a archeologů. Bylo zde odkryto 10 až 16 m mocného souvrství eolických a svahových sedimentů. Profil je významný úplností sprašového souvrství a dvěma archeologickými horizonty z období pavlovienu (kultura podle nedaleké obce Pavlov) a z počátku mladšího paleolitu s hojnými zbytky měkýšů a zvířecími kostmi. Ve výkopech nad profilem byla zastižena kulturní vrstva pavlovienu se zbytky otevřených ohnišť lovců mamutů, čtyřmi lidskými kostrami a četnými artefakty. Z uhlíků těchto dávných ohnišť bylo metodou izotopu uhlíku C určeno jejich stáří na 27 000 - 28 000 let.

Geologická historie
Na úpatí vápencového bradla Pavlovských vrchů, v těsném sousedství řeky Dyje, se zachovaly z období čtvrtohor říční terasy spodního pleistocénu (asi 1 milion let). Chladné glaciální klima způsobilo silné mrazové zvětrávání druhohorních vápenců ve vrcholové části Pálavy a vznik izolovaných vápencových věží (hrad Děvičky > 3 sloupy - dívky - pod ním).

Ve středním pleistocénu (asi před 800 000 - 125 000 lety) pokračovalo usazování říčních, eotických a svahových sedimentů. Z období poslední doby meziledové máme z Pálavy doklady o tom, že zde panovalo zřetelně teplejší a vlhčí klima a smíšený les sahal až k vrcholům Pálavy.

Ve svrchním pleistocénu (asi před před 125000 - 10 000 lety), v období poslední doby ledové, pokračovalo ukládání eolických a svahových sedimentů a sutí. Tyto sedimenty nesou znaky výrazného promrzání v důsledku chladného klimatu. Koncem poslední doby ledové se začaly ukládat i naváté písky v nivě řeky Dyje. V posledním období čtvrtohor, holocénu, se údolní niva zarovnala povodňovými hlínami a slepá ramena se vyplnila slatinami a rašelinami.