Pálava

Území při soutoku tří řek - Dyje, Svratky a Jihlavy - pod zříceninou hradu Děvičky proslavily bohaté archeologické nálezy, které doložily jeho dávné osídlení lovci mamutů.

Nález světového významu zde učinil Karel Absolon , když mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem našel hliněnou sošku ženy kyprých tvarů - tzv. "Věstonickou Venuši".

Nález zhruba deseticentimetrové sošky byl doprovázen mnoha úlomky mamutích kostí a kamenných nástrojů, které ležely kolem.

Věstonická venuše byla podle odhadů zhotovena před 30 tisíci lety a jde o třetí nejstarší zpodobnění lidské postavy na světě

Málokdo však tuší, že malá moravská obec Dolní Věstonice se dostala do širšího vědeckého povědomí ještě z jednoho významného důvodu: genetická studie zveřejněná v časopise NATURE ukázala, že předci většiny dnešních Evropanů přišli na kontinent zhruba před 38 tisíci lety a že převládajícím typem člověka v Evropě doby ledové byl člověk vybavený genofondem lidí právě z Dolních Věstonic !

V Dolních Věstonicích, neformálním historickém centru Pálavy, které ročně navštíví desetisíce návštěvníků, jsou kromě expozice "Dům přírody Pálavy", ještě další zajímavosti, které stojí za to vidět - ať už jde o "Kalendář věků" (sprašový profil výšky 30 metrů s půdními horizonty z doby ledové, nad kterým se dochovaly stopy po užití ohně), nebo o staroslovanské hradiště "Vysoká zahrada" se zbytky základů kostelíka z 11. století s mohutnými valy dosahujícími až šestimetrové výšky.

K hradišti patří nedaleké pohřebiště v trati "Na pískách" , kde bylo nalezeno a prozkoumáno na dva tisíce hrobů z 10. až 12. století.