Vícov - Suchý 1945

Jejich těla byla nalezena až po válce, zakopána ve dvou šachtách na poli u Suchého.

Na začátku zbytečné smrti desítky nevinných lidí stála akce partizánské skupiny JERMAK pod velením sovětského kapitána P. M. Volkova. Partizánský oddíl totiž neměl z důvodné obavy perzekuce civilního obyvatelstva povolení k akcím v uzavřených osadách.

V posledních dubnových dnech zorganizovali partyzáni přepadení německého vojenského konvoje, který ustupoval před Rudou armádou.

28. dubna alkoholem notně posíleni partyzáni obsadili strategická místa v obci Vícov a místní obyvatele zahnali do sklepů jejich domů. V rámci operace zastřelili dvacet tři německých vojáků a zapálili dvě auta. Při přestřelce zahynulo i několik partyzánů, včetně jejich velitele Volkova.

Pro Vícovské se stalo osudným, že přepadení německé kolony přežil její velitel.

Příští den byl Vícov hermeticky obklíčen a několik místních mužů (majitelů domů, ze kterých se střílelo) bylo Němci odvedeno k výslechu.

Celý měsíc nikdo nevěděl kam byli odvezeni, a jejich osud se podařilo vypátrat, až když místní učitel z nedaleké obce Suchý našel pod stupínkem školy vzkazy osobně psané obětmi této tragédie. „Jsou tři hodiny ráno, pozdravuji vás a loučím se! Hledejte nás, budeme nedaleko!" napsal Bruno Růžička (na fotografii dole druhý zleva) těsně před popravou.

Po nelidském mučení, které obnášelo trhání nehtů zaživa a vypíchání očí, byli všichni zajatí popraveni bez soudu v místní škole obce Suchý. Budova školy stále stojí, ale dnes je využívána jako mateřská škola.

14. května 1945 se ve Vícově konal pohřeb za účasti tisíců lidí. Každoročně si lidé z Vícova i obce Suchý připomínají tuto tragédii a společně si ji jdou připomenout k památníku ve Vícově.

Umučení byli nevinni, a statečně snášeli svůj osud. Proto památka na ně bude stále živá

Fotografie všech desíti obětí. Detailní popis události vzpomínkami pamětníků

(Bohužel, stejná partizánská skupina JERMAK stála i za obdobnou tragedií v moravském Javoříčku)