Pokus o fašistický puč, Brno 1933

Většina řidičů popojíždějících v době dopravní špičky po Svatoplukově ulici kolem židenických kasáren nemá ani tušení, čím se tato kasárna zapsala do naší historie. Dávají si hlavně pozor na to, aby se nestali účastníky dopravní nehody, které tu jsou na denním pořádku.

mapa

Bývalá kasárna v Židenicích (3D mapa = klik na foto) (mapa)

"Republika je jako vykradená chajda, zachrání ji Radola Gajda!" - to bylo v období hospodářské krize heslo českých fašistů, sdružených v Národní obci fašistické (1926-1938), v jejímž čele stál bývalý představitel Československých legií v Rusku, hrdina bitvy u Zborova, a bývalý náčelník československého generálního štábu Radola Gajda nové okno, jinak velmi svérázná a dosti rozporuplná postava československých dějin.

Populistické heslo v těžkých sociálních podmínkách hospodářské krize nebylo bez účinku: ve volbách roku 1935 získali čeští fašisté 167 433 voličů a 6 poslanců v poslanecké sněmovně; jen dva roky po té, co se přívrženci této strany pokusili v Brně o násilné svržení vlády a o diktátorské převzetí moci ve státě.

Svatoplukova kasárna v Brně Židenicích nové okno se stala cílem útoku 70 až 80 fašistů z celého Brněnska vedených bývalým armádním nadporučíkem L. Kobzinkem v noci ze 21. na 22. leden 1933, zhruba půl hodiny po půlnoci. Hlavním smyslem celé akce bylo ovládnout velká brněnská kasárna, a získat v nich zbraně, které by pak posloužily ke svržení režimu, včetně prezidenta Masaryka, a nastolení (české) fašistické diktatury.

Národní obec fašistická se inspirovala italským fašismem, který přizpůsobovala českým podmínkám. Požadovala silný národní stát založený na korporativním principu a vystupovala též výrazně protiněmecky. Později v r. 1935 se stavěla proti volbě Edvarda Beneše prezidentem republiky a v době Mnichovské krize vystupovala za obranu republiky proti nacistickému Německu. Ale vraťme se zpět do osudného dne ledna r. 1933..

Ačkoliv se podařilo útočníkům Svatoplukova kasárna obsadit a dokonce se zmocnit několika pušek i střeliva, nepřesvědčili osádku kasáren, aby se přidala na jejich stranu. Zemské velitelství reagovalo rychle a tvrdě, a akce fašistů byla brzy potlačena: 21 pučistů bylo zajato ještě v objektu kasáren, další pak během noci.

"Nezdařený puč se ale neobešel bez střelby, na kterou doplatil jeden člověk životem a několik dalších zraněním. Musím se upřímně přiznat, že při prohlídce rozstřílených stěn a podlah potřísněných krví jsem byl opravdu rád, že jsme přijeli po boji." ( vzpomínka Václava Adámka nové okno, příslušníka 11. HP na jižní Moravě)

Ve veřejnosti vyvolala událost zděšení. "Po vyšetření vzrušujícího případu brněnského jsem toho názoru, že jde o zločin, který by ve svých důsledcích mohl ohroziti základy státu," vystihl tehdejší ministr obrany Bradáč vážnost situace. Akce ještě měla na domácí politické scéně dlouhodobou dohru, než ji zcela vytěsnily události roku 1938 a 2. světová válka.

Přes jeho slova byli aktéři pokusu o fašistický puč potrestáni velice mírně; samotný Gajda vyšel na svobodu přímo z vyšetřovací vazby. O akci českých fašistů, která nesla název "Gajda-granát", se od r. 1948 až do sametové revoluce v r. 1989 víceméně mlčelo; nehodilo se přiznávat k něčemu tak odpudivému, jako byla existence českého fašismu.

Předválečná doba byla těžká a lidé v tíživých sociálních situacích masarykovy první republiky občas dělali zoufalé věci, viz. výbuch v brněnském hotelu Evropa roku 1933.

Copyright © 2007-2016 mojeBrno     mail na autora webu   email: webmaster

Flag Counter

„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich