Portál mojeBrno Top zajímavosti Brna Top zajímavosti Moravy

Vznik a pád
Velkomoravské říše

sdílet na Facebook - Twitter - Google Plus

Velkomoravské říši (830 - 906), též nazývané státem "Mojmírovců" , předcházela na dnešním území České republiky říše Sámova (7.století). Sámo vyprostil Čechoslovany z avarského poddanství a stal se prvním panovníkem velké říše západoslovanské. Jelikož Sámova říše ale byla mnohem spíše "kmenovým svazem" nežli státním útvarem, dá se teprve až o Velkomoravské říši s pravdivostí tvrdit, že byla skutečně prvním známým západoslovanským státem na území střední Evropy, což uvádí i oficiální server České republiky.

( Krůček od státního zřízení byli i Keltové , kteří zdejší prostor osídlovali zhruba o 1000 let dřív. Zestručnělé dějiny od odchodu Keltů, přes usídlení germánských kmenů na našem území a římské obranné akce proti germánským "barbarům" - tzv. Markomanské války - až po dobu "stěhování národů" najdete tady )

Historii tohoto - ve své době nejmocnějšího a nejsilnějšího - státu lze rozčlenit zhruba do čtyř období, podle panovníků, kteří byli zrovna u moci.

I. vznik velkomoravské říše, období panování Mojmíra I., knížete moravského, (830-846)
Počátkem 9. století se objevují dvě knížectví, které spolu vedou politický boj – moravské knížectví, pravděpodobně s centrem v jihomoravských Mikulčicích, sídle knížete Mojmíra I., a nitranské knížectví se střediskem v Nitře na jihozápadě dnešního Slovenska, kde sídlil kníže Pribina. Roku 833 se knížeti Mojmírovi I. podařilo Pribinu z Nitry vypudit (Pribina postavil v Nitře první křesťanský kostel), a poté připojil jeho knížectví ke svému. (Pribina ale nepřišel zkrátka, východofrancký král Ludvík Němec mu dal v léno Panonii.) Spojení těchto dvou knížectví je označováno za vznik velkomoravské říše (Velké Moravy).

II. období - šíření byzantských kulturních vlivů za vlády Rostislava I (846-870)
Moravský kníže Rostislav usiloval o církevní samostatnost v Římě a v Cařihradě. Z Byzance si vyžádal křesťanské věrozvěsty Cyrila (Konstantina) a Metoděje roku 863, původem Řeky ze Soluně, jejichž působení napomáhalo k pronikání byzantských kulturních vlivů, a mělo za cíl eliminovat politické tlaky z východofranské říše, která novou moravskou říši neustále ohrožovala. Úspěšně se jim tady také dařilo překonávat pohanské tradice a zvyky. Brzy proti nim vznikla opozice ze strany německých kněží – rozhodujícím činitelem byl biskup Wiching. Roku 870 byl Rostislav I. zradou synovce Svatopluka zajat a vydán Ludvíku Němcovi, který jej nechal oslepit. Morava se na jeden rok dostala pod správu rakouských markrabí. V tom samém roce byl zajat jeden ze věrozvěstů (Metoděj) německými biskupy a zavlečen do Němec. Uvězněn byl i Svatopluk, propuštěn byl za příslib, že povedeněmecká vojska proti vzbouřeným moravanům. Jak dosáhl moravského území, přešel na moravskou stranu, a Němce porazil. Metoděj je v Římě opět potvrzen moravským arcibiskupem. Vrací se na Velkou Moravu a zde žije nikoli bez problémů až do své smrti v r. 885. (Má být údajně pochován v moravském Velehradě, ale jeho hrob se nikdy nepodařilo najít.)

III. období - rozkvět říše za vlády Svatopluka I. (871-894)
Po krátkém vojenském konfliktu s východofranskou říší uznal Svatopluk I. její ochranu a zavázal se k placení tributu. Usmíření se západním sousedem (mírová smlouva z Forcheheimu s L. Němcem, kde byl Svatopluk I. uznán vládcem Moravy) otevřelo Svatoplukovi I. ruce k zahájení územní expanze Velkomoravské říše.

Podřídil se mu i český kníže Bořivoj I. Vedle Kyjevské Rusi a Bulharska byla velkomoravská říše jednou ze tří velkých slovanských říší.

Byla významným střediskem řemeslné výroby, obchodu a vzdělanosti. Stavěly se paláce knížat a kostely. V době vrcholného rozmachu velkomoravská říše zahrnovala tato území: Moravu, Čechy a Slovensko, severní část Rakouska, tehdejší Panonii (Maďarsko, až po Blaton), Červenou Rus, část Polska (při horní Visle a Odře), Lužické Srbsko (viz. mapa). Jedno z nejznámějších středisek Velkomoravské říše hradiště Staré Zámky leží nedaleko Brna.

IV. období - doba úpadku říše za vlády Mojmíra II., syna Svatoplukova (894-906)
Po roce 894 kdy kníže Svatopluk zemřel, začaly se od říše odtrhávat některé kmeny (Čechy, Lužice). Mojmír II. svádí boje s východofranckým králem Amulfem. Maďarským nájezdníkům se daří roku 906 velkými povodněmi oslabenou říši zcela ovládnout. I když velkomoravská říše jako politický celek zanikla, přežívala dál během 10. století, což dokumentují především archeologické nálezy .

Nadvláda Maďarů nad Moravany pak trvala celých 50 let: Boleslav I ( v dějinách spíše známý jako bratrovrah Václava "Svatého" - Stará Boleslav, rok 929) v bitvě u Augšpurka porazil Maďary a vyprostil Moravu z maďarského područí.

obrazek



„Mějte dobrou náladu. Dobrá nálada vaše problémy sice nevyřeší, ale naštve tolik lidí kolem, že stojí za to si ji užít.“ Jan Werich

       Portál mojeBrno Top zajímavosti Brna Top zajímavosti Moravy