Stránská skála

Jde o jedinečnou biologickou, archeologickou a paleontologickou lokalitu - více než 50ti metrová stěna vápenců je stará zhruba 156 miliónů let.

V jarních měsících na skalních svazích kvetou koniklece velkokvěté (další foto: koniklece a včely), zvláštností jsou traviny, které se vyskytují pouze na vápencových podložích, při troše štěstí zde spatříte kudlanku a nebo užovku hladkou. Podzemní prostory bývají zimovištěm desítek netopýrů.

Archeologické nálezy z okolí skály - kamenné nástroje, například pěstní klíny - dokládají pravěké osídlení člověka na jižní Moravě z doby asi 700 000 př. n. l.. Byla zde i odkryta dílna na výrobu nástrojů z pazourků. Na Stránské skále bylo prokázáno první použití ohně člověkem ve střední Evropě.

Lokalita je též známa doložením existence tygra šavlozubého na našem území (otisk jeho zubů v kamenném kvádru, najdete ho v muzeu Anthropos v Brně Pisárkách nedaleko výstaviště). V místě dnešní točny tramvaje linky č. 10 byl objeven kosterní nález mamuta.

Paleontologicky je místo významné nálezem zkamenělin z doby jurské a čtvrtohor: především se tu nacházejí stopy mořských živočichů - vzácný objev znamenal nález zubů žraloka. Nálezy jsou uloženy ve sbírkách Moravského zemského muzea.

Pod kopcem byly za války vybudovány německé kryty, ve kterých se měly nacházet stroje a zařízení určené pro výrobu součástí leteckých motorů. Po válce některé prostory převzala civilní obrana. Mnoho lidí dodnes tvrdí, že se v jeskyních setkalo s paranormálními jevy.

V samotném kopci se nachází na dně cca 35m hluboké propasti podzemní jezírko. Vchod byl během čerpacích pokusů uzavřen ocelovým poklopem a po jeho opětovném násilném otevření byl zalit betonovou zátkou.

Vápenec ze Stránské skály byl těžen pro stavební účely od přelomu 12. a 13. století, a byl použit na mnoha stavbách v Brně; například v románských základech brněnské katedrály sv. Petra a Pavla, nebo je z něj vyrobena část kašny Parnas, Zderadův sloup na ul. Křenové, nebo pomník-sloup na Františkově. Pozornějšímu oku na nich neuniknou otisky mořských živočichů.

Z centra města (od vlakového nádraží) se ke Stránské skále dostanete tramvajovou linkou č. 10 zhruba po 20 minutách jízdy. Za jasného počasí je z kopce pěkný výhled na město, s dominantami Petrovem a Špilberkem.

Pohled na areál Zetoru (a ZKL) ze Stránské skály v Brně Slatině

Fotografie z roku 1944
Tehdy německý závod postihl nálet spojeneckých sil

O více než 60 let později
Město se rozrostlo o sídliště Líšeň a Vinohrady (kolem r. 1982)