Býčí skála

Jeskyně Býčí skála se nalezá asi 2 km východně od Adamova u Brna v hlubokém Křtinském údolí a je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace, která je v chráněné krajinné oblasti Moravský kras. Údolím vede naučná stezka podél Křtinského potoka (mapa).

Celá lokalita patří do Chráněné krajinné oblasti Moravský kras, v němž bylo doposud zmapováno více než 1000 jeskyní; z nichž jen 5 bylo zpřístupněno veřejnosti. Býčí skála se svými 13 km podzemních chodeb je po Amaterské jeskyni (více než 30 km chodeb) druhým největším systémem Moravského krasu, největší a nejvýznamnější krasové oblasti České republiky. Pro výjimečné přírodní hodnoty byly 2/3 území zařazeny do sítě evropsky významných lokalit Natura 2000.

První zmínky o Býčí skále se objevují z roku 1663. Svou návštěvou ji poctil i císař František II. a jeho žena Marie Terezie v září 1804, rok před Bitvou tří císařů u Slavkova. Oba prý, na přání Marie, dokonce přespali jednu noc na zemi v písku v útrobách jeskyně... Celosvětovou proslulost Býčí skále dodal až nález hrobu halštatského velmože (5. stol. př.n.l.), ve kterém bylo nalezeno na 40 zohavených kosterních pozůstatků, které dokládaly akt masového rituálního obětování.

Hrob objevil v roce 1872 archeolog Jindřich Wankel ("otec moravské archeologie"), a podnětem k zahájení jeho průzkumu byl předchozí nález v předsálí jeskyně - unikátního bronzového býčka, nesoucího na sobě stopy svědčící o dovednosti lidí pracovat s novým materiálem té doby.

"Objevitel jej interpretoval jako pohřeb halštatského velmože, kterého na cestě do záhrobí doprovázelo nejen množství obětin, ale i krvavých lidských obětí. Leželo tam ve všech možných polohách přes 40 lidských koster se známkami násilné smrti, z nichž mnohým chyběla hlava či končetiny. O krutém, ale zřejmě rituálním nakládání svědčily i dvě uťaté ženské ruce, bohatě zdobené zlatými prsteny a bronzovými náramky, a polovina lidské lebky, užívaná snad jako číše." (zdroj: místní informační tabule)

Jedna z pověstí o Býčí skále říká, že v ní údajně žil mohutný býk, kterého bylo možno v okolní krajině i zahlédnout. Někdy se stalo, že býk sešel do vesnice, kde nahlížel okny do světnice. Říkalo se, že pokud byl v domě zrovna narozený syn, bude obdarován býčí silou. Byli i tací, kteří se býka pokusili sledovat. Avšak poté co zamířil do jeskyně, všem se ztratil a dobrodruzi začali v podzemním labyrintu bloudit, dokud zde nenalezli smrt. Po nějaké době se přeci jen jednomu odvážlivci podařilo býka chytit za rohy. Ten jej pak odvedl hluboko do jeskyně, kde mu naznačil, kde má kopat. Zde nalezl dvě bečky plné dukátů, které tu po okolních vsích loupil pověstný loupežník, který byl za trest proměněn v býka. Mládenec polovinu rozdal, druhou si nechal, čímž byla zlodějova duše vykoupena a býk se tu již nikdy neukázal. Více pověstí o byčí skále naleznete zde

Zajímavé objekty v nedalekém okolí: Stará huť v Josefově, Staré hamry, Alexandrova rozhledna (529m), poutní kostel ve Křtinách, Jedovnice, propast Macocha, jeskyně Balcarka, a množství menších volně přístupných jeskyní

pověst o Býčí skále

www.byciskala.cz

kolmá stěna Býčí skály
Další fotografie

předsálí jeskyně