Herringův palác

Jeho novodobou podobu mu dal vídeňský urbanista a architekt Ludwig Förster, jeden z hlavních tvůrců proslulé vídeňské Ringstrasse; ta byla předlohou Försterova regulačního plánu „na rozšíření královského zemského hlavního města Brna“ z roku 1860.

Förster se podílel ještě na jednom významném projektu realizovaném na tehdejším Velkém náměstí, to když pracoval pro železářského magnáta Franze Kleina (navrhl spolu s Theofilem Hansenem známý Kleinův palác na nám. Svobody 15, postavený v letech 1847-48). Ale zpátky k Herringovu domu.

Herringově paláci se dříve říkalo Dům U Zlaté lodi, své nové jméno dostal až po pozdněklasicistní přestavbě ve 40. letech 19. stol., kterou si objednal německý šlechtic von Herring, zakladatel stejnojmenné důlní společnosti a obce Zastávka.

Nejstarším spolehlivě doloženým majitelem domu byl Jan z Rohru, o němž prameny už v roce 1328 (vláda Jana Lucemburského) říkají, že byl městským rychtářem. Dům měl později mnoho různých vlastníků, z těch nejzajímavějších to byli od r. 1633 premonstráti, a nebo od 18. století Dietrichsteinové.
Tehdy měl dům 14 pokojů, dvě kuchyně, dva obchody, v zadním traktu se nacházely konírny a místo pro kočáry.

Koncem 20. let 20. století Herringovi dědicové prodávají dům do vlastnictví České eskomptní banky, a od roku 1948 přechází do vlastnictví města.

V letech 1997-1998 probíhal v domě a okolí záchranný archeologický výzkum. Výsledky výzkumů prezentuje na svých stránkách obecně prospěšná společnost ARCHAIA.

Palác je postaven na původně dvou středověkých městištích. K zajímavostem domu patří dva gotické portály v jeho suterénní části, a nebo štuková výzdoba stropu v prvním patře, která obsahuje výjev z prvního použití horkovzdušného balonu v Brně.

V opraveném Herringově paláci dnes sídlí brněnské odborné pracoviště Národního památkového ústavu.
Nedaleko Herringova paláce stával až do roku 1901 Palác Mitrovských .