Pověst O zazděném radním
a šaškovi jménem BORO

Z dob husitských válek pochází pověst o zazděném radním na Mečové .

Pověst (3D mapa = klik na foto) (mapa)

Husité obléhali Brno, ale dobýt se jim ho nepodařilo. Dokonce byli měšťany přepadeni a poraženi. Nezbývalo jim tedy než se uchýlit ke lsti. Spojili se tedy s některými měšťany a ti jim měli otevřít brány. Celé to překazil Zikmundův šašek Boro.

Boro byl zajat husity a mezi nimi se dozvěděl o plánu k vydání města. Podařilo se mu utéci a dostat do Brna. Tam vše vyzradil na radnici.


Všech šest spiklenců hned zatkli a uvěznili. Brzy na to byli popraveni. Hlavu radního Haase, který je vedl, nabodli na hrot a pro výstrahu vystavili na radnici.


Podle ní po čase vytesali hlavu z kamene a zazdili ji u zadního vchodu radnice na Mečové. (Spojovací ulice mezi Dominikánským náměstím a Zelným trhem )




Dovětek: protože reformní učení Jana Husa , rektora pražské Karlovy univerzity (1409), mělo v Čechách a na Moravě hodně přívrženců (dokonce i v řadách negermánské šlechty) , musela Husova smrt upálením na hranici (r.1415) v německé Kostnici (město leží na jihozápadě Německa na hranici se Švýcarskem u Bodamského jezera, a v letech 1414 až 1418 bylo dějištěm ekumenického koncilu, nazývaného "Kostnický koncil", který řešil otázku velkého západního schizmatu a reformy církve) nutně vyvolat velkou nenávist vůči králi Zikmundovi (nejmladší syn "otce vlasti" Karla IV. a Elišky Pomořanské ) a všemu německému.

Rozhořčený lid se vydal k pražské radnici, aby vyhodil pražské německé konšele z okna do vřavy ulice. Pražská defenestrace z roku 1419 pak byla začátkem série husitkých válek v letech 1420 až 1434. Husité podnikali výboje proti německé vrchnosti nejen v Čechách, ale i v okolních německy mluvících zemích.

Husitská vojska se chovala vůči civilnímu obyvatelstvu dosti neurvale: kradla, zabíjela, znásilňovala a vypalovala. V té době padlo za oběť mnoho cenných památek, mnoho hradů bylo vypáleno a nenávratně zničeno. Ústřední heslo (kromě "Kdož sú Boží bojovníci") tehdy bylo - "Smrt germánům!". Mnozí Němci, aby si zachránili život, raději sami opouštěli zemi, a jejich majetky byly zabavovány; ve starověkých dějinách to bylo jejich druhé vyhnání, to první realizoval Břetislav II.

Bylo tedy otázkou času, kdy se na Brno, tehdy německy mluvící město, zaměří pozornost představitelů husitských vojsk.

Když husité dorazili k Brnu, jedna skupina se vydala do Předkláštěří u Tišnova ke klášteru Porta coeli , a druhá došla do Králova pole, kde se usadila a čekala na další povely. Veliteli husitů bylo zřejmé, že se bez lsti do středu města nedostane, město totiž svíraly středověké hradby s pěti městskými branami, které se na noc uzavíraly.

Uzavřel proto s několika brněnskými prohusitskými radními pakt, že jakmile nastane noc, že husitům tajně otevřou bránu na Veselé ulici. Plán byl ale prozrazen, husité odraženi, a vůdcové spiknutí zabiti.

Brno bylo po skončení husitských válek obléháno ještě v roce 1457 husitským králem Jiřím z Poděbrad , ale marně. Stejně tak odtáhla s nepořízenou dobyvatelská vojska Švédů v 17. století.

Prvním úspěšným dobyvatelem se stal až císař Napoleon, viz. slavná bitva tří císařů u Vyškova v roce 1805.


Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webuemail

Flag Counter

„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich