Moravské náměstí

Starší brňané občas ještě někdy pro Moravské náměstí použijí název "Lažanské" (podle hraběte Lažanského), který platil od založení první republiky až do osvobození, než bylo náměstí přejmenováno v roce 1946 na "náměstí Rudé armády" (NRA).

Před vznikem samostatného Československa bylo náměstí pojmenováno po císaři Josefu II, který tu měl krátce sochu v nadživotní velikosti. Stávala před Německým domem a dnes je umístěna v areálu psychiatrického ústavu v Brně Černovicích.

Během 2. světové války neslo náměstí jméno Adolfa Hitlera.

Pokračování Rooseveltovy třídy vedoucí od Janáčkova divadla k restauraci Muzeum na Lidické přetíná Moravské náměstí na dvě nestejně velké části: v té menší, na východní straně, kterou ohraničuje pokračování ulice Milady Horákové a Koliště, je od konce války umístěn památník Rudé armády.
Umístění sochy rudoarmějce nebylo nijak náhodné, hrdě se dívá směrem k větší části náměstí, na které až do konce 2. světové války stával Německý dům, který byl natolik poničen těžkými boji v dubnu r. 1945, že musel být odstraněn.

Moravské náměstí se až do roku 1989 stávalo na 1. května místem oslav svátku práce. Před sochou rudoarmějce stávala tribuna, kolem které procházely májové průvody pracujících brňanů. Televizní kamery vždy byly natočeny k průčelí Muzejky; a bylo až komické, jak se průvod rozcházel pár metrů za nimi..

V okolí náměstí se nalézají turisticky zajímavé objekty: ať už jde o restauraci Muzeum (v hantýrce Muzejku), varieté Rozmarýn, dřívější restauraci Bellevue - dnes restauraci U potrefené husy, kostel sv. Tomáše s hrobkou Jana Jindřicha Lucemburského, bratra Karla IV., a jeho syna Jošta, s přilehlým augustiniánským klášterem, a nebo budova Janáčkova divadla s restaurací Bohéma.