Zelný trh

Náměstí vzniklo ve 30. letech 13. století. Tehdy bylo nazývané jako Horní (forum Superius). Jeho součástí byly též Drůbeží trh (forum Pullorum), Hrnčířský trh (forum Figulatorum) a Vetešnický trh (Tandelmarkt). Teprve až v 15. století dostává svůj dnešní název Zelný trh (německy Krautmarkt).

Zpočátku si na náměstí stavěli domy měšťané a obchodníci, ale jak bohatla šlechta a církev, městské domy časem pozvolna nahradily výstavnější paláce. Nejznámějším z nich je Ditrichštejnský palác , dnešní sídlo Moravského zemského muzea.

Další významnou stavbou je budova renesanční Reduty . V 17. století se v ní podávala vína, později sloužila jako divadlo, ale v roce 1870 vyhořela, a po jejím znovuotevření se z ní stala městská tržnice.

Neméně atraktivním objektem je kašna Parnas z roku 1690-1695 ve spodní části náměstí. Jde o nejhodnotnější památku barokní plastiky v Brně a o ojedinělý příklad barokního naturalizmu. Barokní kašna je postavena na místě renesanční kašny z roku 1597 podle projektu Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Jeskyni postavil Adam Tobiáš Kracker z Vídně, sochařská výzdoba je dílem A. Rigi, A. T. Krackera a neznámých italských sochařů.

Z vlastní kašny vyrůstá trojboký skalnatý útes. Na jeho severovýchodní straně sedí při vrcholu alegorická socha, opírající se o toulec se šípy. Pod ní dole je okřídlená saň. Na severozápadním útesu sedí postava Babylonie s korunou u pravé nohy, vpravo je okřídlený lev. Na jižním útesu je alegorická postava Persie s rohem hojnosti, vpravo pod ní vylézá ze skály medvěd. Na vrcholku grotty stojí na přemoženém drakovi postava Evropy v triumfálním postoji, držící žezlo. Celek oživují drobní živočichové a dráčci. Při stavbě kašny byl použit vápenec těžený na Stránské skále.

Říká se, že kašna byla kdysi napájena nejstarším brněnským vodovodem přímo z řeky Svratky. Také se o ní často tvrdí, že z ní vede tajná chodba kamsi směrem k Redutě, to ale žádný archeologický průzkum nepotvrdil.

Kromě Parnasu zaujme v horní části náměstí sousoší Nejsvětější Trojice z období vrcholného baroka z toku 1729. Sousoší s plastikami Immaculaty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Primitiva, sv. Konstantina a dvou andílků je dílem Antonína Schweigla

V době pražského povstání v roce 1848 dostalo náměstí nový název - Verbrűderungsplatz (náměstí Sbratření), ale po dvou letech se vrátilo k původnímu názvu Krautmarkt (Zelný trh). V roce 1915 se přejmenovalo na Kaiser-Wilhelm-Platz (náměstí Císaře Viléma ). Po vzniku Československa v roce 1918 dostává český název "Zelný trh", který se v prvním roce okupace vrací opět k německému Krautmarkt. Po skončení 2. sv. války a nástupu komunistů k moci dostává "v duchu doby" nový název - "náměstí 25. února", aby se po politických změnách v roce 1989 vrátilo v roce 1990 ke svému tradičnímu názvu, kterým ho Brňané nikdy nepřestali nazývat.

Zelný trh je náměstím, kterým procházela Evropská historie. Tak například 20. listopadu 1805, pár dní před rozhodující bitvou tří císařů u Slavkova, zde město přivítalo císaře Napoleona. Už od dopoledních hodin procházela s hudbou francouzská pěchota o síle 12000 vojáků městem od Brněnské brány (stála na Šilingrově náměstí) přes Zelný trh a Židovskou branou (ústí ulice Masarykovy od nádraží) k Olomoucké ulici.

Po poledni přijel císař v doprovodu své gardy a ubytoval se v Místodržitelském paláci (palác v těsném sousedství kostela sv. Tomáše na Moravském náměstí, v letech 1948 až 1989 Muzeum dělnického hnutí). Ve 2 hodiny v noci z 28. na 29. listopadu Napoleon město opustil a odebral se k vojsku, které bylo rozprostřeno mezi Sokolnicemi a Tvarožnou. Po vítězné bitvě u Slavkova 2.12.1805 se Napoleon vrátil 7. prosince do Brna a definitivně město opustil 12.12. kolem 5. hodiny ráno.