kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jezuitský kostel (kostel Nanebevzetí Panny Marie), byl založen v roce 1578 a je jednou z prvních barokních staveb v Brně.

klikni pro zvětšení

Jezuitský kostel z ulice Jezuitské, vpravo zelená věž kostela sv. Jakuba (3D mapa = klik na foto) (mapa)

Kostel se nalézá v samotném centru nové oknoměsta východně od kostela sv. Jakuba na rohu ulic Jezuitské a Beethovenovy. V Mozartově ulici dodnes stojí krásná barokní brána, kterou se kdysi vstupovalo do zrušených jezuitských kolejí.

Protože jsou v Brně ještě další dva kostely téhož jména - jeden stojí v Zábrdovicích (v slepé Lazaretní ulici vedoucí k hlavnímu vchodu areálu bývalé "Zbrojovky Brno"), a druhý v Masarykově čtvrti na Mendlově náměstí, hovoří Brňané raději o kostelu "Jezuitském" a nebo "U jezuitů".

Řád Jezuitů ("žebravý řád", tak jako "dominikáni"), jehož zakladatelem byl španělský šlechtic Ignác z Loyoly, byl schválen papežem r. 1540. Hlavním úkolem tohoto katolického řádu bylo v té době působit a všemi prostředky vystupovat proti reformaci (protestantům, tj. evangelikům), jejíž základy položil v Německu r. 1517 Martin Luther, profesor univerzity ve Wittenbergu. Traduje se, že Luther nechal vyvěsit na dveřích zámecké kaple 95 tezí, ve kterých mj. tvrdě odsoudil existenci tzv. "odpustků", které byly vydávány z papežova nařízení. O tři roky později (r.1520) se Luther odřekl papeže, když spálil veřejně papežskou bulu.

klikni pro zvětšení

Barokní brána v Mozartově ulici

Do Čech přišel řád Jezuitů ("žebravý řád", stejně jako "Dominikáni") poprvé někdy kolem roku 1556 na pozvání císaře Ferdinanda I. (1556-1564). Ferdinand zamýšlel s jeho pomocí posílit moc katolické církve, protože sjednání Aušpurského míru náboženského o rok dříve (1555) bylo vítězstvím protestantů nad ním: mír byl totiž sjednán na zásadě že "koho území, toho víra". (Přeloženo: poddaní mají převzít náboženské přesvědčení vrchnosti, a nebo se vystěhovat jinam.) Ferdinand neponechal nic náhodě, a v zájmu dosažení vítězství nad protestanty dovolil jezuitům zřídit v Praze i katolickou univerzitu - Klementinum.

Ke konci panování Ferdinanda I. dovolil papež na jeho žádost v Čechách příjímání "pod obojí způsobou", aby tak upřednostnil bývalé kališníky, nyní umírněné české ultrakvisty, před radikálními luterány - Ferdinandova žádost se zřejmě řídila "volbou nejmenšího zla". Ale zpátky k řádu jezuitů..

klikni pro zvětšení

Jezuitský kostel

Většina lidí je ještě z dob školních lavic stále spojuje s pálením knih po bitvě na Bílé hoře (1620); a kdo má pamět na jména, jistě se mu i po mnoha létech vybaví nechvalně proslulé jméno pátera Koniáše.

"Skutečností ale je, že jezuité pálili především bulvární publikace typu dnešního Blesku, nebo špatné překlady Bible", říká Josef Stuchlý, brněnský jezuitský studentský kaplan. A dodává: "V době obléhání (Brna Švédy za třicetileté války) byl ve městě přítomen jezuita Martin Středa. A právě on kromě svých modliteb přesvědčil Brňany, aby se nevzdávali bez boje. A ačkoliv převaha švédských vojáků byla obrovská (pozn. autora - dvacetinásobná), nakonec Brno nedobyli. Modlitby byly vyslyšeny a stal se zázrak."

Za "osvícenského absolutismu" byl Jezuitský řád na naléhání západoevropských královských dvorů (především francouského, který byl plně podporován Habsburky) papežem Klimentem XIV r.1773 zrušen. Tehdy čítala česká provincie zhruba 1 125 členů.

A cože bylo tím pravým důvodem ke zrušení řádu? Údajně jeho přespřílišná moc, majetek a celosvětový vliv, což ohrožovalo nejen moc papežskou z Vatikánu, ale také moc panovniků po celé Evropě.

K rehabilitaci řádu a obnovení jezuitského života v Čechách a na Moravě dochází po sto letech, v druhé polovině 19. století. Jezuitskému řádu u nás ale nepřálo ani století dvacáté, zvláště po roce 1948, kdy se u nás na dlouhá léta ujal moci komunistický režim.


V roce 2006 jezuitská církev (respektive "Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova") oslavila velké výročí, tehdy totiž uplynulo právě 450 let od příchodu řádu do naší země.

A ještě jednu zajímavost na závěr: v kryptě jezuitského kostela se nachází v prosklené rakvi ve velmi zachovalém stavu tělo P. Martina Středy, ochránce města Brna při obléhání Švédy v době třicetileté války. Další kostely v Brně




Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Tragédie žen spočívá v tom, že se každá nakonec podobá své matce.“ Oscar Wilde