Židovský hřbitov v Brně

Židovský hřbitov v Brně se nachází v městské čtvrti Židenice při Nezamyslově ulici a s rozlohou okolo 29 500 m2 je určitě největším židovským hřbitovem na Moravě. Z centra města - hlavního vlakového nádraží - k němu zajíždí tramvaj číslo 8, jedoucí směrem k městské čtvrti Líšeň (asi 10 minut jízdy).

Původní židovský hřbitov se nacházel před Židovskou branou (naproti hotelu Padowetz), hluboko pod úrovní nynějšího vlakového nádraží. Hřbitov se synagogou a židovskou čtvrtí zanikl v roce 1454 na popud Ladislava Pohrobka, který vyhnal Židy z města. Když se Židé mohli po revolučním roce 1848 vrátit, zakoupila v roce 1852 židovská obec parcely v Židenicích. Téhož roku byla stavba hřbitova téměř hotova.

Nejstarší hroby se nachází v sekcích 1 až 13. Jsou zde náhrobky s dekorativními prvky a hebrejskými nápisy, podobné náhrobkům ze starobylých židovských hřbitovů. Mnohé z nich se rozpadají, některé se dokonce postupem času propadají vlastní vahou do země.

Židé byli pohřbíváni podle toho, jak byli majetní. Ostatky nejbohatších byly ukládány v zadní části. Výrazně prostší hroby lze vidět v části přední. Tou nejhonosnější hrobkou na brněnském židovském hřbitově je zcela jistě hrobka podnikatele Max Löw-Beer (1829-1887); jehož vnučka Grete byla majitelkou nejznámější funkcionalistické vily Tugendhat.

Po druhé světové válce vyrostl v areálu hřbitova památník obětem holokaustu. Kolem něj je rozmístěno 19 kamenů ze zrušených židovských hřbitovů na Moravě.

Na hřbitově se nachází asi 9000 náhrobků s více než 11 tisíci hroby. Pohřbena je zde celá řada významných osobností, např. herec Hugo Haas, rabín Baruch Jacob Placzek, nebo tvůrce abecedy pro hluchoslepé Hieronymus Lorm.

Hřbitov je přístupný veřejnosti (s výjimkou soboty) při dodržení základních pravidel chování, např. je nutná pokrývka hlavy u mužů.

Na hřbitovní areál těsně navazuje Park Richarda Federa, otevřený 18.11.2003 spolu s odhalením pamětní desky tomuto významnému zemskému rabínovi.

Zdroj: WIKI, Židovská obec Brno