Moravský ráj

V první sloce naší hymny se říká: ".. v sadě skví se jara květ, zemský ráj to na pohled" , a nepochybně to bude pravda; vždyť už kdysi dávno si naši předkové povšimli krásného koutu naší země mezi Mladou Boleslaví, Turnovem a Jičínem, a nazvali ho Českým rájem!

Za léta "brózdání" po jihu Moravy jsem poznal, že krom Českého ráje existuje de iure ještě jeden, další, Moravský. Jeho název sice nenajdete na žádné mapě; ale zeměpisně leží v nejjižnější části Moravy . Pokusme se krátce o jejich malé srovnání...

Dominantou Českého ráje je zřícenina hradu Trosky s dvěmi věžemi Panny a Baby, pod kterou se nachází úrodná česká rovina.

Pro Moravský ráj je to typická silueta Děviček, kterou je vidět daleko do Mikulovska, Znojemska a Brněnska.

Jak Trosky, tak Děvičky byly postaveny zhruba ve stejné době. Původ Trosek se datuje do konce 14. století, hradu Děvičky do počátků téhož století.

Hrad Trosky, jako symbol Českého ráje, byl postaven na vysoké černé čedičové skále. Děvičky zas na oslnivě bílých vápencových skalách.

Okolí Trosek, charakteristické pískovcovými skalními městy, i okolí Děviček s Pálavskými kopci, které připomínají siluetu ležící ženy, kdysi zalévalo moře.

Český ráj i Pálava, byly od nepaměti osídleny; na území Českého ráje se našly četné archeologické nálezy zařaditelné do doby Laténu (období tzv. historických Keltů cca 5 - 1 stol. př. n. l.), v Moravském ráji je to celý soubor památek ze stejné kultury a kultur starších, např. z dob lovců mamutů. (Horní a Dolní Věstonice, Pavlov nebo Ochoz u Brna )

Český ráj se vyznačuje koncentrací mnoha přírodních a historických památek na poměrně nevelkém území. Trosky , Prachovské skály , zámek Hrubá Skála s Prachovnou a Zámeckou roklí , Lázně Sedmihorky, pískovcová skála Čertova ruka (stopy osídlení z doby kamenné), Malá skála (Semilsko), hrad Valdštejn , barokní zámek Sychrov (Turnov ),Drábské světničky s bývalým skalním hradem, hrad Frýdštejn (14.stol.), zámeček Humpecht a skalní hrad Hynšta, gotický hrad Kost, skalní hrad Rotštejn (Klokočské skály),

skalní hrad Staré Hrady (Příhrazské skalní město), skalní hrad Valečov, zřícenina hradu Zbirohy, atd.,atd...

To samé lze konstatovat i pro území "Moravského ráje": jen na malém území vápencových skal Pálavy se kdysi nacházely tři hrady: Nový hrad na vrcholu skály Martinka, Sirotčí hrádek nad vesničkou Klentnice a nejrozsáhlejší komplex hradu Děvičky nad Pavlovem a Novomlýnskými nádržemi. Oblast kolem nivy řeky Dyje pokrývaly vzácné lužní lesy, s jedinečnou florou a faunou, která je doposud dochována pod Novomlýnskou nádrží v oblasti Křivého jezera . Krasové jevy se na území Pálavy vyskytují ve značném počtu v podobě škrapů, škrapových polí, závrtů a jeskyní menších rozměrů. (Jeskyně na Turoldu poblíž Mikulova).

K návštěvám lákají romantický zámek Lednice v tudorovské gotice, nebo zámky Mikulov a Valtice. Stojí za to vidět např. starý židovský hřbitov v Mikulově, nedaleký Svatý kopeček , projít si Lednické rybníky, nebo objet soustavu jezer Novomlýnských nádrží, na jejichž březích lákají k posezení četné vinné sklepy v Dolních nebo Horních Věstonicích, Pavlově nebo Strachotínu. Oblast s řadou půvabných zámků, působivých parkových staveb, kolonád, soch a lesních chrámů představuje - bez přehánění - pravděpodobně nejrozsáhlejší komponovanou krajinu na světě .

Geopark "Český ráj" byl v r. 2005 zařazen na seznam památek UNESCO.
Pálava byla vyhlášena biosférickou rezervací (dále BR) UNESCO v r. 1986.
V roce 2003 v Paříži schválil Výbor Mezinárodní koordinační rady UNESCO programu MaB rozšíření BR Pálava o Lednicko-valtický areál a lužní lesy na soutoku Moravy a Dyje. Nově vymezené území o celkové rozloze přesahující 300 km2 dostalo název "Biosférická rezervace Dolní Morava."

Romantický kraj východně od Turnova dostal název "Český ráj" přibližně kolem roku 1817. Pojmenovali ho tak čeští umělci a přední představitelé společenského života, kteří byli častými hosty ve vodoléčebných lázních Sedmihorky. Tito návštěvníci ovlivněni romantismem a doznívajícím národním obrozením nazvali oblast v okolí Sedmihorek výmluvným názvem, který se vžil natolik, že se používá dodnes.

Pálavské vápencové stěny