Historie středověkých hradeb v Brně

Vznik městských hradeb se datuje zhruba do počátku třináctého století.

klikni pro zvětšení

Husova ulice, výška hradeb dosahuje 10m (3D mapa = klik na foto)

Na sever od centra města (nám. Svobody) šly hradby souběžně s ulicí Joštovou (zhruba spojnice Husovy a Rooseveltovy ulice), na jihu s ulicí Nádražní (od Denisových sadů k Benešově ulici), na západě souběžně s ulicí Husovou (od Komenského náměstí pod Petrov), a na východě souběžně s ulicí Rooseveltovou (od ulice Divadelní Rooseveltovou k Janáčkovu divadlu).

Podle obchodních stezek bylo do nich zabudováno pět bran: Brněnská na Šilingrově náměstí, Židovská při ústí dnešní Masarykovy ulice (tou jedinou mohli vstupovat Židé do města), Měnínská brána na ulici Orlí, Branka (na spodním konci Jánské) a Veselá brána na severu (při ústí do ulice Veselé). Později k nim přibyla šestá brána, tzv. Tišnovská, kterou se vcházelo do areálu bývalého augustiniánského kláštera , který kdysi stál mimo městské hradby.

Hradby byly osazeny věžičkami, které byly od sebe vzdáleny na dostřel šípů. Jenže s tím jak se prudce rozvíjela vojenská technika, ztrácely hradby postupně na svém dosavadním vojensko-strategickém významu. To se poprvé projevilo při obléhání města Brna r.1645, kdy byly vážně poškozeny švédským dělostřelectvem. I tak byly schopny plnit ještě nějaký čas svou obrannou funkci, protože se ani Turkům, stejně jako Švédům před nimi, nepodařilo město r. 1663 dobýt.

Brněnské hradby byly postupně bourány od roku 1809, kdy dal Napolen rozkaz k zničení části opevnění hradu Špilberk , ale definitivně zanikly až koncem 19. století, kdy bylo nutno uvolnit prostor nové městské zástavbě. Nejdříve se bořily středověké vnitřní zdi města, po kterých následovalo zasypávání příkopů před hradbami (od r.1823).

Mezitím zanikaly i městské brány, takže r. 1817 již neexistovaly brány Veselá a Běhounská. Roku 1835 byla zbořena Židovská brána a nahrazena klasicistní bránou Ferdinandovou, která však existovala pouze do roku 1864. V období 1848–1852 zanikla brána Brněnská a vnitřní bastionový systém byl rozbořen v letech 1858–1863, kdy začalo vznikat tzv. velké Brno.

Ze šesti městských bran zůstala jen jediná - Měnínská, která navíc změnila svůj původní vzhled když byla snížena o několik pater, a byla předělána v obytný dům s průchodem. Existenci Židovské brány připomíná kamenný reliéf na rohu jednoho z domů při vstupu do Masarykovy ulice. Z ostatních se dochovaly fragmenty, které jsou porůznu umístěny po Brně, např. znak ze staré Brněnské brány je umístěn na nádvoří domu v Údolní ulici č. 7

Pozůstatky hradeb je možno dodnes nalézt za střední uměleckoprůmyslovou školou na Husově ulici č. 10 a nebo pod Petrovem na Denisových sadech, kde plní statickou funkci ke stabilizaci terénu. Další části hradeb lze nalézt v blízkosti Petrova (kanovnický dům č. 2), na ulici Bašty (dům č. 8), a nebo na ulici Jezuitské č. 13. V areálu Nové radnice je dochována část hradební zdi s neporušenou baštou čtvercového průřezu.

pozůstatky středověkých hradeb

pro zvětšení fotografií klikněte na příslušný obrázek

Husova ulice pod Špilberkem
Na konci ulice je Červený kostel J.Á.Komenského
Napravo budova Moravské galerie
budova střední umělecké školy
vzadu věž kostela sv. Michala na Dominikánském nám.
zbytky opevnění se nalézají za budovou školy
tvoří ho především lomový kámen a malta
síla hradeb v základech může dosahovat 3 až 4 metrů
v takové podobě se jich více v Brně nezachovalo



Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Láska vdaných žen je nejcennější na světě, manželé o tom ovšem nevědí.“ Oscar Wilde