chrám sv. Tomáše

Při jižní straně Moravského náměstí stojí chrám svatého Tomáše. V něm nalezli místo věčného odpočinku příslušníci tzv. "moravských" Lucemburků, například bratr Karla IV. - Jan Jindřich Lucemburský.

klikni pro zvětšení

Kostel byl založen jako pohřebiště moravských markrabat (3D mapa = klik na foto) (mapa)

Nechal jej 2. února 1350 s augustiniánským opatstvím zbudovat moravský markrabě Jan Jindřich Lucemburský (+1375), bratr císaře Karla IV. , ale jeho otevření se nedožil. V jeho šlépějích pokračoval syn Jošt a ten ho dokončil v letech 1397 až 1400. Přesto už v roce 1356 mohla být část kostela vysvěcena za přítomnosti řady významných osobností, včetně císaře Karla IV.

Součástí konsekrační ceremonie prý bylo slavnostní předání obrazu Bohorodičky svatotomské (známé jako Černá madona). A právě jí byla zasvěcena první liturgická prostora kláštera. Jde o jediný dnes na českém a moravském území středověký obraz, pro který byly dochovány spolehlivé zprávy o poutním režimu a souvisejících odpustcích – vesměs ze 14. a 15. století.

Podle brněnské legendy jde o obraz namalovaný sv. Lukášem, který se dostal z Konstantinopole do Prahy přes Milán, odkud jej přivezl roku 1158 po svém vítězství po boku Fridricha Barbarossy druhý český král Vladislav II.

Dnes je obraz Černé madony umístěn v basilice minor na Mendlově náměstí v Brně.

Kostel měl sloužit jako pohřebiště moravských markrabat, ale pohřbení jsou zde jen Jan Jindřich se svým synem. Protože byl původní kostel během třicetileté války zcela zničen, byl nově postaven v letech 1665-75 podle plánu Jana Křtitele Erny. Od roku 1784 se stal farním kostelem pro rozrůstající se předměstí.

Hlavní oltář je společným dílem sochaře Josefa Winterhaldera st. a Jakuba Scherze z r. 1762. Kazatelnu zdobí plastická dekorace. Křtitelnice vznikla v roce 1784. Zřejmě nejvzácnější výzdobou kostela je obraz Zjevení Krista apoštolů z roku 1764.
Při kostelu je klášter, v jehož prostorách se dnes nachází muzeum. Pod kostelem se nalezá augustiniánská hrobka.

Kostel sv. Tomáše byl svědkem velkých slavností, například v roce 1736 zde proběhly slavnosti symbolické korunovace Panny Marie za "královnu Moravy" .
Z těch nedávných to byla vzácná návštěva Jeho královské Výsosti Henriho, lucemburského velkovévody, který odhalil nově upravený náhrobek markraběte Jošta Lucemburského.

Jošt patřil k největším politikům, kteří se kdy na Moravě narodili. Byl v úzkém pokrevním svazku s Karlem IV a kdyby se králi nenarodil syn, stal by Jošt českým králem. Jošt je pochován v hrobce (červená deska) před hlavním oltářem.

Zajímavostí kostela sv. Tomáše je, že jeho zvon se rozhoupává stále pomocí provazu. "Srdcem" se sice zvoní především u velikých zvonů, a i když zvon v kostele sv. Tomáše není z největších, zvoní se tak proto, protože je nebezpečí, že by se vzhledem k stáří mohl poškodit.
Zvon totiž pochází už z r. 1393, kdy vládl Václav IV. (syn Karla IV.), a jde o nejstarší datovaný zvon na Moravě. Zvon vyzváněl při obléhání města husitskými vojsky, při obléhání Brna Švédy, vyzváněl při příležitosti korunovací téměř čtvrt stovky českých králů...

Nejblíže ke svému zániku měl klášter a kostel Sv. Tomáše během neúspěšného obléhání města Brna švédskými vojsky v létě r. 1645. Areál kláštera byl totiž vysunutý ven z městských hradeb a byl nejslabším článkem obranného systému.



Švédský vojevůdce Leonard Torstenson záměrně stanovil datum generálního útoku na Brno na úterý 15. srpna, což je slavnost Nanebevzetí Panny Marie. K hlavnímu útoku na tvrz u sv. Tomáše vybral Torstenson elitní pluky, které zdolaly dělostřelbou těžce poškozené hradby a dokonce se jim podařil průlom do města. V tomto kritickém okamžiku přivolaný jezdecký oddíl zastavil jejich postup a odvrátil pád města. Od té doby je úspěšná obrana Brna považována za zázrak, připisovaný přímluvě Panny Marie svatotomské (tzv. Černé madoně), ke které se Brňané po celou dobu obléhání pod vedením P. Martina Středy vroucně modlili.

kostel Sv. Tomáše

pro zvětšení fotografií klikněte na příslušný obrázek

pohled z Joštovy ulice od Ústavního soudu
z Moravského nám. od restaurace U potrefené husy
kostel a klášter patřily původně řádu augustiniánů, kláštera cisterciaček na Starém Brně


Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich