hrad Veveří

Jeden z nejstarších hradních areálů v České republice - hrad Veveří - se nalézá na skalnatém ostrohu nad brněnskou přehradou asi 20 km severozápadně od centra moravské metropole.

Původně na jeho místě stával opevněný dvorec brněnských údělných knížat z rodu Přemyslovců, z té doby se dochoval na západním předhradí románský kostelík Nanebevzetí Panny Marie.

Původní pozdně románský a raně gotický hrad Veveří byl založen někdy kolem roku 1059 moravským údělným knížetem Konrádem I. Brněnským; první písemný doklad o Veveří je z roku 1213. Přemysl Otakar II. zde umisťoval své politické odpůrce, z nichž nejznámější byl komorník Beneš, bratr Miloty z Dědic. V polovině 14. století markrabě Jan Jindřich, bratr Karla IV., hrad rozšiřuje a užívá ho jako zemskou pevnost. Období mezi lety 1349 až 1375 lze právem nazývat „zlatým věkem “hradu Veveří - jsou zde postaveny nové paláce, věže, předhradí, hradby a také kaple sv. Prokopa.

Na jaře roku 1375 se na Veveří dokonce odehrálo důležité jednání,které mělo zajistit bezproblémový nástup Václava IV. na říšský královský trůn. Když markrabě Jan Jindřich 2.listopadu 1375 zemřel, stal se pánem Moravy a také hradu Veveří nejstarší z jeho synů Jošt. Jan Jindřich měl ale ještě další dva syny – Jana Soběslava, který se roku 1387 stal patriarchou aquilejským, a Prokopa, který stejně jako Jošt a Jan Soběslav užíval titul markrabě. Spory o majetek mezi markraběcími bratry Joštem a Prokopem začaly nedlouho po otcově smrti a společně s narůstajícími problémy mezi českou šlechtou a králem Václavem IV. poznamenaly prakticky celých příštích třicet let moravské historie úpornými válkami.

Za doby doby husitské byl hrad Veveří roku 1424 znovu obléhán, ale bez úspěchu. Za česko-uherských válek hrad držel těšínský kníže Přemek, který byl příznivcem českého krále Jiřího z Kunštátu a Poděbrad, avšak hrad byl roku 1468 dobyt vojskem Matyáše Korvína. V roce 1645, kdy došlo k obléhání Brna švédskými vojsky, byl obležen i nedaleký hrad Veveří, který náporu útočníků odolal. Roku 1741 byl hrad dobyt a vypleněn pruskými vojsky.

Roku 1908 zde strávili část své svatební cesty tehdejší ministr obchodu britského království Winston Churchill a jeho manželka Clementine. Roku 1925 přechází hrad do vlastnictví státu. Hrad byl poté zpřístupněn veřejnosti a stal se velice oblíbeným turistickým cílem mnoha brňanů.

V červnu 1928 navštívil hrad i prezident Tomáš Garrigue Masaryk a objevily se plány na využití hradu jakožto prezidentské rezidence na Moravě, z nichž nakonec sešlo.

V letech 1942–1945 byl hrad zabaven pro potřeby wehrmachtu a SS. Průchod armád vedl ke zničení či ztrátě velké části hradního mobiliáře, ztracený mobiliář musel být doplněn ze sbírek státního zámku Konopiště a hradu Křivoklát. Po roce 1989 byl hrad ponechán svému osudu. Od roku 1999 je hrad Veveří ve správě Národního památkového ústavu v Brně.

Hrad Veveří byl po dlouhé době znovu trvale otevřen pro veřejnost v létě 2002.