Románské památky v Brně a na Moravě

Románský sloh, který vychází z architektury římské říše (Řím= Roma=románský), je nejstarším architektonickým slohem v Evropě. Postupně se z Itálie dostává do Francie a jižního Německa, a později do celé Evropy. Jeho šiřitelem je u nás, tak jako všude jinde, především katolická církev.

rotunda ve Znojmě

rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Románský stavební sloh se vyznačuje dřevěnými, kamennými nebo cihlovými stavbami, převážně církevního charakteru, z nichž nejznámější jsou tzv. "rotundy". Jde o stavby kruhového půdorysu s malými a úzkými okny (bez výplní, připomínajícími střílny), bez vnitřních sloupů a opěr, protože románští stavitelé ještě neuměli rozložit váhu střechy a jednotlivých pater jinak než do obvodových zdí. Odlehčení nosných zdí pak mohlo být provedeno spíš masivnějšími sloupy s ozdobnými hlavicemi a patkami. Úzká okna, kterých mohlo být více vedle sebe a která byla od sebe navzájem oddělena úzkými sloupky, se nazývají "sdružená". Do těchto staveb se vstupovalo jednoduchými obdélníkovými dveřmi, málokdy byly doplněny o nějaký honosný portál.

Dalšími typickými románskými stavbami jsou tribunové kostely a baziliky. Tribunové (emporové) kostely, které nahradily stavebně jednodušší rotundy, jsou jednoduché jednolodní stavby převážně obdélníkového půdorysu, které jsou ukončeny půlkruhovou apsidou (apsida=půlkruhové zakončení kněžiště) na straně jedné, při straně druhé, obrácené, bývá hranolová věž. Pod oltářem byla zpravidla umístěna krypta. Největším románským kostelem pak byla tzv. "bazilika" - šlo o kostel se třemi loďmi, jednou hlavní a dvěmi rovnoběžnými bočními. Mladší baziliky mohly mít lodí víc, i příčných, takže jejich půdorys mohl nabývat tvaru jednoduchého kříže, ale také tvarů složitějších.

Románský sloh lze rozdělit zhruba do čtyř následujících období:
a) do poloviny 11. století
b) polovina 11. století až letopočet 1100
c) rok 1100 až 1200 (v pol.12.stol. nastupuje gotika)
d) 1200 až 1250

rotunda na Řípu

rotunda sv. Jiří na Řípu, Roudnice nad Labem

Zánik románského slohu u nás se nedá přesně stanovit - jednotlivé slohy doznívají, překrývají se s nastupujícími, a zvláště do období c) a d) se promítá vliv nastupující "katedrální" gotiky (ve Francii, odkud k nám přišla, dokonce již v poslední třetině 11. stol.) V podstatě se dá říci, že románská kultura a románský stavební sloh se u nás překrývají s celou dobou panování Přemyslovců. (seznam českých panovníků, viz. řádek 10 až 47 )

Jestliže se Brno může pochlubit poměrně mnoha památkami z období baroka (1600-1750), o něco méně početnými památkami z období renesance (1500-1600) a gotiky (1140-1500), o památkách nejstarších, románských, těch "oku viditelných", lze bohužel říci, že se jich do dnešní doby v Brně a přilehlém okolí mnoho nedochovalo.

Ze známých brněnských staveb, které byly postaveny na románských základech, můžeme například jmenovat kostel sv. Petra a Pavla, a kostel sv. Jakuba; jenomže jak Petrov, tak Jakub byl svého času úplně poničený, takže jejich románské části se nalézají pouze v podzemí. Taktéž sklepení budov na petrovském kopci v okolí katedrály (domy kanovníků a fary) odhalují zbytky románských budov, a ty dávají tušit, kde se asi nalézala nejstarší část Brna. Během výzkumných prací v areálu Starobrněnského kláštera na Starém Brně v roce 1978 byly odkryty zbytky předpokládané románské rotundy, které prokazatelně zasahují do půdorysu basiliky minor na dnešním Mendlově náměstí.

rotunda Staré Brno

nález půdorysu rotundy v bazilice minor na Starém Brně

Z původního kostela v Zábrdovicích nové okno, románské zděné basiliky, se zase dochovaly pouze dva kamenné zlomky, dnes uložené v brněnském lapidariu městského muzea. Románský kostel Sv. Kunhuty v Brně - Zábrdovicích vysvětil v roce 1211 arcibiskup z Hnězdna a slavnostní konsekrace se dokonce účastnil král Přemysl Otakar I. se synovci, tři biskupové a množství moravské i české šlechty. (Premonstráti později vybudovali gotickou baziliku P. Marie) Pozůstatky románské kultury se našly na zřícenině hradu v Brně Obřanech.

Rovněž západní rameno křížové chodby při kostele sv. Michala (Dominikáni) bylo ve slohu románském. Při opravách klášterních budov počátkem 20. století byly pod gotickou obezdívkou odkryty zbytky románských třídílných sdružených oken a sloupků. V současné době je křížová chodba i rajský dvůr při Nové radnici po opravě, a jako jedna z mála brněnských památek představuje stavební prvky románského slohu. Snad nejdochovalejší stavbou z románské doby v Brně je benediktinský kostel sv. Jiljí v Brně-Komárově, který je svého druhu nejstarší dosud sloužící stavbou na území města Brna.

V blízkém okolí Brna pak nalezneme románský kostelík Panny Marie v předpolí hradu Veveří (mj. sídla moravských markrabat); vznik kaple U Matky Boží známé také jako kostelík nanebevzetí Panny Marie se předpokládá v dobách okolo roku 1200. V románském slohu se zachovaly vstupní dveře, motiv portálu je velice blízký portálu románského kostela v Brně-Komárově.

Porta Coeli Předklášteří

Porta Coeli v Předklášteří u Tišnova

Ve vzdálenějším okolí je to především Klášter cisterciaček Porta coeli (Brána nebes) v Předklášteří u Tišnova, založený krátce před rokem 1233 vdovou po Přemyslu Otakarovi I. královnou Konstancií. Jde o významnou stavbu goticko-románského slohu s monumentálním gotickým portálem francouzského katedrálního typu. Nad kněžištěm se nalézá vzácná šestidílná žebrová klenba, zcela určitě nejstarší u nás.

Na Kostelním ostrůvku poblíž Pasohlávek a Iváně (okres. Břeclav) je zachován románsko-gotický kostel sv. Linharta, který je jediným pozůstatkem zatopené vsi Mušov. Svou historickou i stavební hodnotou s románským jádrem a gotickou přestavbou se řadí k nejstarším a vzácným kulturním památkám na jihu Moravy.

Ale románská kultura se neprojevovala pouze v architektuře, ovlivňovala další oblasti, jako například hudbu, písemnictví, malířství a nebo sochařství. Z písemnictví to jsou např. dochované Moravsko-Panonské legendy, v Brně nese výrazné románské prvky tzv. Kniha kmetů (Kniha brněnských práv městských ) se svými vloženými velkými miniaturami ze staršího, velmi pravděpodobně ještě románského rukopisu.

rotunda sv. Martina, Vyšehrad

rotunda sv. Martina na Vyšehradě, Praha

Takové skvosty, jakými jsou třeba rotunda sv. Jiřího na Řípu, sv. Martina na Vyšehradě, svatováclavská rotunda sv.Víta(1), bazilika sv. Jiří na Pražském hradě(2), kostel v Doksanech na Milevsku, chrám ve Staré Boleslavi, a nebo zcela dochovaná rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě, Brno - bohužel - nemá. Proto se ani nechce věřit tomu, že při stavbě Velkého Špalíčku měl být údajně zničen románský věžový dům, který patřil mezi nejstarší stavby ve městě.

Ale Brno už podobné kulturní barbarství zažilo jednou, když ještě němečtí radní počátkem XX. století nechali přes protesty veřejnosti strhnout Královskou kapli na Dominikánském náměstí.

(1,2 - Upřesnění: u těchto staveb jde spíš o předrománské období, ve slohu karolínském a ottonském, podle Karla Velikého a císaře Otty Velikého).




Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webu   email

Flag Counter

„Bůh stvořil člověka, ale nedal si to patentovat, a tak to teď po něm může dělat kdejakej blbec.“ Jan Werich