Historie Brna

Bohatá je historie Brna, města moravských Lucemburků, dvojnásobné královny Elišky Rejčky, moravského hejtmana Karla staršího ze Žerotína, nebo hrdinného velitele obránců města v době třicetileté války, Jean Louis Raduita de Souchese, polního maršála armády císaře Ferdinanda III. ...

Basilika minor na Starém Brně

Basilika Minor na Starém Brně - Mendlovo náměstí (3D mapa = klik na foto)

Strategická poloha města, ležícího vskutku uprostřed Evropy, přímo vybízela k vybudování sítě nejvýznamnějších obchodních stezek vedoucích přes jeho území. Současně však byla příčinou, že v průběhu staletí bylo město zataženo do mnoha válečných konfliktů; ať už šlo o pravidelné nájezdy Turků, válečná tažení Habsburků a nebo Maďarů. Muselo se ale také bránit před švédskými vojsky, opakovaně před pruskými vojsky, a jeho ulicemi procházela nadvakrát (1805 a 1809) Napoleonova Velká armáda.

Historii města pak od roku 1611 výrazně ovlivňovala i přítomnost habsburského císařského dvora ve Vídni, protože Brno se pro Habsburky stalo hlavní vojenskou pevností, která měla chránit císařské sídlo ze severu.

Po zániku Velkomoravské říše, někdy kolem r.1000, vznikla osada u brodu přes řeku Svratku , nynější Staré Brno, která dala městu jeho jméno. Vznik osady nejspíš souvisel s přesídlením obyvatel ze slovanského hradiska Staré Zámky , které bylo jedním z někdejších center Velké Moravy. Pozůstatky hradiska lze dodnes nalézt v lese nad Mariánským údolím v Brně - Staré Líšni.

Jiné zdroje ale dávají vznik Brna do souvislosti s přesídlením obyvatel hradišť nalézajících se v okolí Rajhradu.

Ať už to bylo jakkoliv, první doložená písemná zmínka o Brně je až z roku 1091 a objevuje se v Kosmově kronice v souvislosti s obléháním Brna Vratislavem II., viz. pověst o Zderadově sloupu

Od 11.stol. zde stál břetislavský hrad nové okno , sídlo přemyslovského údělného knížete. V předhradí se vyvíjely české trhové vsi - jak na Starém Brně, tak kolem Horního (Zelného) trhu .

obrazek

Zelný trh - pohled směrem přes kašnu Parnas ke Staré radnici
(3D mapa = klik na foto)

Od 13. stol. přicházeli cizí kolonisté: Němci, Flandrové a Valoni, kteří se usídlili kolem Dolního náměstí (Svobody) . Svoji obec vytvářeli i Židé v dolní části dnešní Masarykovy ulice.

Právní oporou pro rozvoj města se stalo větší a menší privilegium nové okno, které mu roku 1243 udělil český král Václav I. (JEDNOOKÝ). Město se ohradilo hradbami s pěti branami (Měnínskou, Židovskou, Starobrněnskou, Veselou a Běhounskou).

Se dvěma farními kostely - sv. Petra a Pavla a sv. Jakuba - se o duchovní potřeby staralo několik klášterů: benediktinský v Komárově, premonstrátský v Zábrdovicích, kláštery žebravých řádů - dominikánů a minoritů, herburský, johanitská komenda a cisterciačky na Starém Brně , jejichž klášter založila královna Eliška Rejčka. Hrad Špilberk byl koncem 13. století přestavěn do gotické podoby.

hrad Špilberk

Habsburská "Žalář národů" - hrad Špilberk (3D mapa = klik na foto)

Město bylo ve 14. stol. sídlem moravských markrabat z řad Lucemburků a prožívalo svůj rozkvět. Tehdy v něm žilo kolem 8400 obyvatel (graf).

Díky právu výročních trhů vzrůstal mezinárodní obchod, který si vynutil důkladnou znalost právních předpisů, a tak r.1355 sestavil radniční písař Jan Knihu výroků brněnských konšelů , která se stala právním vzorem mnoha měst. Tato nesmírně cenná kniha se málem stala darem vedení města při Hitlerově návštěvě obsazeného Brna video zde). Naštěstí Hitler dar města odmítl.

V čele města stál rychtář a městská rada dvanácti konšelů. Od poloviny 14. stol. bylo Brno sídlem moravských zemských sněmů, které se scházely střídavě v Brně a v Olomouci. Tyto orgány zemské samosprávy řešily otázky politické, soudní a finanční a vedly zápisy do zemských desek.

Zemský dům č.1 - Dům Moravských stavů

Dům moravských stavů - Zemský dům č.1 na Dominikánském náměstí (3D mapa = klik na foto)

Za husitských válek zůstalo město věrné králi Zikmundovi a husité je dvakrát marně obléhali v r.1428 a 1430 (pověst o zazděném radním ). Roku 1454 král Ladislav Pohrobek vypověděl Židy z města (Evropou se šíří hnutí mnicha Kapistrána) a ti se soustředili kolem dnešní ul. Křenové. Za krále Jiřího z Poděbrad se Brno přidalo k jeho protivníku Matyáši Korvínovi, uznávanému na Moravě za českého krále. Za obou občanských válek v 15. stol. stagnoval počet domů i obyvatel a obchod upadal.

V pol. 16. stol. se Brno začalo přiklánět k protestantismu, jehož stoupenci získali převahu v městské radě. Na území Brna začínají působit význační stavitelé.

Rekatolizační úsilí přivedlo do města nové katolické řády, z nichž zejména jezuité a kapucíni získali velký vliv. Počet obyvatel v předbělohorské době byl zhruba na stejné úrovni, jako před 200 lety.

obrazek

pohled na průčelí kapucínského kostela sv. Kříže (3D mapa = klik na foto)

Město se r. 1619 přidalo ke stavovskému povstání, za což bylo potrestáno. Roku 1643 a zvláště r. 1645 se jako jediné město na Moravě ubránilo dlouhému obléhání švédských vojsk ( viz. pověst o vyzvánění na Petrově ) a tím umožnilo rakouské říši zformování nové armády a zastavení švédského tlaku. Při obraně se vyznamenali vojenský velitel Radouit de Souches a rektor jezuitů páter Martin Středa . Město bylo za své zásluhy odměněno novými privilegii včetně povýšení znaku. Během třicetileté války se Brno stalo jediným hlavním městem Moravy a od roku 1641 byly v Brně trvale uloženy Zemské desky pro Moravu. Po třicetileté válce se stalo město nedobytnou barokní pevností.

Roku 1742 jej marně dobývali Prusové. Postavení Brna podtrhlo i založení biskupství v r. 1777 na Petrově .

V 18. stol. dochází k rozvoji průmyslu a obchodu, který pokračuje i ve století následujícím. V Brně se soustřeďuje textilní a strojírenský průmysl, rychle jsou zaváděny nejnovější technologie a roku 1839 přijíždí do Brna první vlak. S rozvojem průmyslu rostou předměstí a město ztrácí charakter pevnosti stejně jako Špilberk, ze kterého se stala obávaná věznice národů. Vedle kriminálních zločinců sem byli zavírání i političtí odpůrci rakouské říše.

Postupně se bourají hradby, které jsou po vzoru Vídně nahrazovány budovami a zelenými plochami, tvořícími nový městský okruh. Tomu předchází Napoleonovo vítězství v "bitvě tří císařů" u Slavkova v roce 1805.

Mohyla míru

Mohyla míru (památník Bitvy tří císařů 1805) - Pratecké návrší u Sokolnic
Morava a války v letopočtech


K městu je roku 1850 připojeno 32 okolních obcí, takže počet obyvatel dosáhl 46 tis. Je zavedeno plynové osvětlení (r.1847), pouliční dráha (r.1869), vznikají gymnázia, reálky i vysoké školy (německá technika r.1873, česká r. 1899).

Na přelomu 19.a 20.stol. vrcholí ve městě národnostní rozpory mezi německým a českým obyvatelstvem. Převaha Němců v městské samosprávě končí až roku 1919.

Za první republiky bylo Brno druhým městem po Praze - jak svou velikostí (r.1921: 210 tis. obyv., r. 1937: 300 tis., - údaje ČSÚ jsou jiné ), tak i významem - bylo hlavním městem země Moravskoslezské. V té době byla založena Masarykova universita (r.1919) a výstavou soudobé kultury je otevřeno brněnské výstaviště (r.1928). Město je nejen střediskem průmyslu, obchodu, školství a kultury, ale i centrem výstav a motoristického sportu. Ze známých osobností zde působili zejména Leoš Janáček, Viktor Kaplan, Jiří Mahen a Bohuslav Fuchs.

Druhá světová válka způsobila Brnu značné škody. Za nacistické okupace zahynulo na popravišti Kounicových kolejí mnoho Čechů a Moravanů. Důsledkem toho byl odsun německého obyvatelstva z Brna v r. 1945. V období komunistických vlád se vlivem upřednostňování jiných priorit na město poněkud zapomínalo, a tím se dostalo do jisté stagnace, z které se rychle dostává i díky vstupu našeho státu do Evropské unie.

Dnes Statutární město Brno zahrnuje 29 samostatných městských částí. Na území cca 230 km čtverečných žije přes 400 000 evidovaných obyvatel (údaj z ledna 2014). (virtuální 3D procházka Brnem na maps.google.cz) nové okno



Přejít na turistické zajímavosti Brna



Copyright © 2017, Jindřich Bíža
mail na autora webuemail


„Čas si vymysleli lidé, aby věděli, od kdy do kdy a co za to.“ Jan Werich